Ištvan: Rozhodnutí ÚS o poslancích bude vodítkem pro jiné případy

Parlamentní imunita náleží parlamentu jako celku, nikoliv jeho členům. V případě indemnity je tedy chráněn primárně Parlament jako debatní fórum mezi poslanci a senátory, a nikoliv individuální svoboda projevu či osobní výsady jednotlivého poslance či senátora. Ústavní soud se rovněž přihlásil k funkčnímu pojetí parlamentní imunity. Funkční pojetí parlamentní imunity vyžaduje, aby byl čl. 27 odst. 2 Ústavy vykládán s ohledem na dvě základní funkce indemnity poslanců a senátorů – zajištění akceschopnost a autonomie Parlamentu (dělba moci) a umožnění jeho členům svobodně vyjádřit svůj názor (svoboda projevu). Tímto způsobem je chráněna zejména opozice, uvedl usoud.cz.

Na základě těchto obecných principů Ústavní soud konstatoval, že k aktivaci indemnity poslanců a senátorů ve smyslu čl. 27 odst. 2 Ústavy musí být kumulativně splněny následující podmínky: (1) musí jít o sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem; (2) tento projev musí být učiněn na schůzi Poslanecké sněmovny či Senátu, jejich výborů, podvýborů či komisí včetně vyšetřovacích komisí anebo na společné schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu či těchto orgánů; a (3) tento projev učiněný při jednání komory či jejich orgánů nesmí směřovat výhradně navenek, tj. musí směřovat vůči dalším účastníkům parlamentní debaty v širším slova smyslu, kterými jsou poslanci, senátoři a jiné osoby, která mají právo se jednání komory či jejich orgánů účastnit (například prezident republiky či externí expert, jenž je členem komise komory Parlamentu).

Nejvyšší soud (NS) vyňal tzv. rebely ODS kvůli indemnitě z pravomoci policie a rozhodnutí je pravomocné. Ištvan ČTK řekl, že verdikt NS nelze napadnout. "Rozhodnutí není právně dotčeno," dodal. Dříve uvedl, že rozklad ÚS k rozsahu poslanecké imunity dává žalobcům za pravdu a chtěl analýzu, zda je možné obnovit jejich stíhání. Případ je ale prý právně značně složitý.

Kauza se týká tří bývalých poslanců Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře. Jedná se o jeden případů kolem někdejší ředitelky kabinetu premiéra Jany Nagyové (nyní Nečasové), které vedly v roce 2013 k pádu vlády Petra Nečase. Začal v roce 2012, kdy se vládní koalici nepodařilo ve Sněmovně zvrátit senátní veto takzvaného stabilizačního balíčku daňových změn. Kromě opozice hlasovalo proti i šest poslanců ODS. Mezi nimi byli i Šnajdr, Fuksa a Tluchoř, kteří později složili poslanecké mandáty a tím umožnili schválení balíčku. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státním Čepru a Českém Aeroholdingu.

Trojice bývalých poslanců byla zadržena a skončila ve vazbě. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že kvůli poslanecké indemnitě jsou vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení a nelze je trestně stíhat. Poslanci dostanou statisícové odškodné a stát se jim letos v dubnu veřejně omluvil.