Politici budou při nástupu do funkce povinně přiznávat majetek

Majetková přiznání budou politici odevzdávat do sjednoceného registru, který má vést ministerstvo spravedlnosti. Úřad kvůli tomu zřídí nový odbor o 20 zaměstnancích, který bude kromě toho vykonávat i kontrolní a dohledovou činnost. Stát by mě na novou sekci ministerstva vyčlenit asi 12 milionů korun.

Ministr o schválení svého návrhu informoval prostřednictvím Twitteru. 

Právě teď vláda schválila návrh zákona o střetu zájmů. Hlavní cíl: sjednocení a evidence majetkových přiznání dostupných na internetu.

— Jiří Dienstbier (@pressDienstbier) 29. Červenec 2015

„Jeho hlavním cílem je sjednocení a evidence majetkových přiznání, která budou dostupná na internetu. Posiluje veřejnou kontrolu. Nebrání nikomu majetek nabýt, ale musí oznámit, že se tak stalo. Nejde jen o politiky, ale i o úředníky, kteří rozhodují o veřejných zakázkách nebo výdajích z veřejných rozpočtů. Tento zákon považuje za zásadní také Rekonstrukce státu. Většina poslanců se zavázala podpořit jej," komentoval schválení návrhu na sociálních sítích Dienstbier.

Opoziční poslanec Martin Plíšek (TOP 09) ale považuje novelu za nedostatečnou. „Neobsahuje totiž vymezení střetu zájmů u těch členů vlády, kteří podnikají," upozornil v tiskovém prohlášení ve zjevné narážce na vicepremiéra, šéfa ANO a majitele Agrofertu Andreje Babiše. Hodlá proto při projednávání ve Sněmovně prosazovat změny. „Ministři by měli na dobu výkonu vládní funkce povinnost převést svoji firmu do svěřenského fondu a ustanovit jeho správce, který by se o firmu v této době staral," uvedl.

Zákonu by měli nově výslovně podléhat ministerští náměstci, kancléři obou parlamentních komor a také vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Současný hradní kancléř Vratislav Mynář teprve letos poskytl pouze své oznámení za předminulý rok. Poslankyně TOP 09 Věra Kovářová kvůli tomu tento týden představila vlastní novelu, podle níž by měl kancléř oznámení předkládat legislativnímu odboru prezidentské kanceláře. Podobně jsou nyní oznámení politiků a funkcionářů předkládána výborům či odborům institucí, v nichž působí.

Za porušení zákona nyní hrozí maximálně pokuta 50.000 korun, nově by podle druhu provinění mohla být až půlmilionová. Dostat by ji mohli například ti, kdo by po skončení veřejné funkce začali pracovat pro firmu, které by pomohli k velké zakázce. Novela naopak snižuje limitní částky pro získaný movitý majetek z půl milionu ročně na 250.000 korun. Nově by měl veřejný funkcionář podle předlohy zveřejňovat také příjmy své manželky či manžela nebo registrovaného partnera.

Mezi veřejné funkcionáře mají podle předlohy nově patřit také vojáci z povolání s hodností od podplukovníka výše (s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb) a ředitelé veřejných výzkumných institucí. Ze seznamu veřejných funkcionářů návrh naopak vyškrtl výslovné uvedení předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů a předsedy Energetického regulačního úřadu. Podle důvodové zprávy by to bylo duplicitní vzhledem k tomu, že oba mají nově spadat do upravené kategorie vedoucích ústředních správních úřadů.

Nevládní organizace požadovaly, aby měl kontrolu na starosti nezávislý úřad po vzoru Polska. Novela, kterou nyní posoudí zákonodárci, by měla platit od ledna 2017.