Hranice ČR stále existují. Převáděčství je v Schengenu trestné, uvedlo NSZ

Stanovisko vzniklo kvůli nejednotné praxi státních zástupců ve vztahu k trestnému činu "organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice", který český trestní zákoník v paragrafu 340 postihuje v základní sazbě až dvěma lety vězení či zákazem činnosti, v nejzávažnějších případech pak až 12 lety odnětí svobody.

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a kolektiv dalších autorů ve svém komentáři k trestnímu zákoníku uvedli, že pokud státy Schengenu zrušily ochranu hranic a tím i samotné hranice, nemůže dojít k nedovolenému překročení těchto hranic. "Vnitřní hranici České republiky lze překračovat na jakémkoliv místě, a tudíž není u pachatelů, kteří překračují hranice České republiky se státem, pro který jsou závazná ustanovení schengenské dohody, naplněn zákonný znak trestného činu - nedovolené překročení státní hranice," citoval Šámala server.

NSZ s tímto postojem ale nesouhlasí. Podle jeho stanoviska je pojem "státní hranice" potřeba vykládat v souladu se zákonem o státních hranicích. Ten uvádí, že státní hranice oddělují výsostné území České republiky od území sousedních států jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních i podzemních stavbách a zařízeních.

Za "organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice" bylo podle statistik ministerstva spravedlnosti v posledních třech letech odsouzeno 33 lidí, konkrétně v roce 2012 to bylo deset pachatelů, o rok později čtyři a loni 19 osob. Český trestní zákoník dále postihuje také napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky a násilné překročení státní hranice. Ministerstvo žádné zpřísnění legislativy v souvislosti se současnou uprchlickou vlnou nechystá.

Závěry NSZ ze 14. srpna 2015

Státní hranice České republiky stále existují, stát je povinen ochranou státních hranic zajistit svrchovanost na svém území. Organizování nedovoleného překročení státních hranic ve kterémkoli místě je trestný čin.

Ustanovení § 340 trestního zákoníku se vztahuje na všechny případy organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice České republiky v jakémkoli jejím místě a případnou následnou přepravu přes státní území.

Rozlišování tzv. „vnitřní a vnější hranice" pro účely schengenského prostoru se nijak nedotýká pojmu „státní hranice" v § 340 trestního zákoníku a tudíž neomezuje jeho aplikaci jen na tzv. „vnější" schengenskou hranici.

Nedovolenost překročení státní hranice nelze zúžit jen na nerespektování kontroly na (vzdušné) státní hranici, ale je ji třeba vykládat šířeji ve smyslu respektování všech dalších požadavků, které si Česká republika stanovila jako podmínky vstupu na své území (cestovní doklady16, bezpečnostní, zdravotní, veterinární omezení atd.).

S ohledem na účel ochrany hranic způsobem vyjádřenými v Schengenském hraničním kodexu, bylo by nesmyslné, kdyby si stát nemohl zajistit ochranu tzv. vnitřních hranic jen proto, že sousedí jen se signatáři tzv. Schengenského prostoru.