REPORTÁŽ – 21. a 22. října se v Brně uskutečnilo Regionální diskuzní fórum, které organizoval think-tank Evropské hodnoty ve spolupráci s Informační kanceláří Evropského parlamentu a Masarykovou univerzitou v Brně. 21. října proběhla v Knihovně Jiřího Mahena veřejná debata na téma „Radikalizace společnosti v čase migrační krize,“ na které vystoupili Miroslav Mareš, politolog a expert na extremismus, Petra Vejvodová, politoložka, a Radko Hokovský, ředitel think-tanku Evropské hodnoty.
V rámci debaty mimo jiné přišla řeč i na fakt, že politické strany v České republice nevědí, jak se k celé situaci postavit a jak migrační krizi řešit – zda se vyjádřit pro přijetí uprchlíků, jak by si přála Evropská unie, nebo zda je v souladu s přáním mnoha voličů rázně odmítnout.
Podle Vejvodové jde zejména o střet „naší kultury, společnosti a hodnot, které nám něco říkají," a názoru „velké voličské masy, která říká opak." Strach společnosti přitom podle ní vychází například z obav ze ztráty zaměstnání či ze zvýšení kriminality.
Mareš ale upozornil, že nejednotný postoj politických stran může paradoxně mít i pozitivní důsledky. Jak se v rámci stran oddělují jednotlivé názorové větve, strany tak reprezentují názory daleko většího množství voličů a efektivně tak odebírají hlasy radikálním stranám a hnutím.
Podotknul také, že zatímco dříve téma islámu a postoj politických stran k islamizaci či islamistickým skupinám měly jen velmi malý vliv na výsledky voleb, dnes tomu může být jinak. K tématu islámu se totiž přidalo téma migrace, „které může být u lidí ve volbách rozhodující."
Mohou se politici vzepřít voličům?
V rámci diskuze také padla otázka, zda se politické strany mají - či vůbec mohou - postavit vůli voličů, která se nyní zdá být nakloněna odmítání islámu a uprchlíků, když právě na základě jejich hlasů je jim dán politický mandát.
Vejvodová ale připomněla, že politické strany mají i jiné funkce než jen reprezentovat názor voličů. Dále také uvedla, že současná vlna odporu proti migraci a volání po uzavření hranic se ukazuje u voličů napříč politickým spektrem a vybočuje tak z profilu běžného voliče dané strany; nemusí tak být v souladu s ustálenou politikou strany.
Hokovský pak podotknul, že v problematice reprezentování názoru voličů musí existovat hranice, kterou nelze překročit. „V demokratickém politickém systému jsou určitá témata, které jsme zakotvili do naší ústavy – jsou to nějaké základní prvky demokratického státu," řekl a dodal, že i v případě, kdy by většina populace chtěla něco, co by s tímto bylo v rozporu – například zavedení trestu smrti nebo nastolení totalitního systému, bylo by povinností politiků postavit se proti takovéto vůli voličů.
Na druhou stranu ale také uvedl, že ve všech ostatních případech je následování názoru a přání voličů „povinností politiků v demokratické společnosti." A v případě, že politik s názorem většiny voličů nesouhlasí, je pouze na něm, aby svůj názor přesvědčivě prezentoval a voliče přesvědčil, což se pak odrazí ve volbách.
Mareš pak dodal, že se nedomnívá, že by v České republice bylo nějaké větší množství politiků, kteří by byli pro přijetí uprchlíků, ale báli se, že přijdou o voliče, a tento názor proto tajili. Připomíná, že politici podléhají obavám podobně jako zbytek populace a je tak pravděpodobnější, že s názorem voličů souhlasí.
Související
Itálie kritizuje Německo za financování záchrany migrantů na moři
Dvě lodě s migranty žádají po italské vládě bližší přístav, než jim přidělila
Imigranti z Afriky a Blízkého Východu , migrace , Evropské hodnoty
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek