Praha - Nízké a navíc rozkolísané financování nových výzkumných center může být vážnou hrozbou pro fungování celého systému výzkumu v České republice.
Řekl to dnes předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš v projevu na zasedání Akademického sněmu. Pokud bude i nadále málo peněz na jejich udržitelnost, musela by podle něho Akademie věd výrazně zredukovat peníze pro svá pracoviště. Omezit by podle Drahoše musela i své projekty, které vznikají v rámci nové strategie AV ČR. Ta má přitom podle Drahoše už velkou odezvu mezi podnikateli a ve státní správě.
Předseda největší tuzemské výzkumné instituce připomněl výsledek mezinárodního posouzení 116 projektů velkých infrastruktur podaných loni do výzvy ministerstva školství. Doporučení na poskytnutí podpory dostalo 58 projektů. Aby se všechny v letech 2016 až 2022 zaplatily, bylo by potřeba podle Drahoše vydat 13 miliard korun z veřejných prostředků.
"Naléhavost problému spočívá v tom, že pro zajištění jejich provozu bude již v příštím roce zapotřebí asi 1,8 miliardy korun, což o více než půl miliardy překračuje aktuálně schválené prostředky," upozornil.
Místopředseda vlády pro výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) připustil, že peníze do budoucna nejsou. "Hledáme cestu, jak se k nim dostat, ale není možné, abychom kanibalizovali rozpočet na celý systém," řekl ČTK Bělobrádek s tím, že i zřizovatelé nesou svou zodpovědnost.
Když se podle něj rozhodovalo, zda se infrastruktury vybudují, dala vláda příslib, že se bude navyšovat rozpočet zhruba o osm procent. Toho jsme dosáhli až v letošním roce po mnoha letech, poznamenal. "Je to komplikované. Budeme jednat, jak situaci vyřešit. Musíme najít řešení, které umožní, aby se nezhroutil systém jako celek a zároveň, aby mohly pokračovat ty infrastruktury, které jsou skutečně životaschopné," dodal.
Situaci podle Drahoše komplikuje fakt, že v rozpočtovém výhledu na rok 2017 se počítá pouze se zhruba 1,1 miliardy. "Jsem tedy nucen konstatovat, že pokud by mělo jít o setrvalý trend, pak by bylo závažným způsobem ohroženo fungování těchto strategických výzkumných infrastruktur," řekl.
Související
Předsedou Senátu byl opětovně zvolen Miloš Vystrčil, do vedení míří i Drahoš
Senát si ve středu zvolí vedení, v jeho čele má zůstat Vystrčil
Aktuálně se děje
před 59 minutami
MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?
před 2 hodinami
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 3 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 3 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 4 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 5 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 6 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 7 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 8 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 9 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 9 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 10 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 12 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.
Zdroj: Libor Novák