Nepál, Senegal nebo Kuba. Kam se poslanci příští rok podívají?

Každý ze sedmnácti výborů se do zahraničí v příštím roce vydá nejméně dvakrát. I když někteří jinam, než chtěli. Výbor ústavně právní prý původně chtěl řešit migraci s kolegy v okolních státech.

"Organizační výbor rozhodl bez návrhu Ústavně právního výboru o cestě do Nepálu, podle mých informací proto, že je to žádost nepálské strany, která chce provádět ústavně-právní reformu," informoval předseda výboru Jeroným Tejc.

Neprošla jen návštěva Austrálie. Výjezd školského výboru byl prý moc drahý. "Některé výbory, když se ty dvě cesty sečetly, se dostaly k řádu 950 tisíc. U nás udělali součet a objevil se jeden milion, což člověka udeří do očí. Teď budeme navrhovat cestu do Číny, takže si možná přáli, abychom se jeli učit spíš do Číny," okomentoval situaci předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchodu Jiří Zlatuška.

Do vzdálenějších koutů světa se ale vydá hned několik výborů. Za zhruba 600 tisíc pojedou poslanci z výboru pro životní prostředí do Senegalu. A zdůvodnění? Češi v Senegalu právě pomáhají.

Výbor petiční zase pojede na Kubu, navštívit by jeho členové chtěli i základnu Guantánamo, kde je kontroverzní věznice pro podezřelé z terorismu. "Na Kubě došlo v poslední době ke změnám. Pokládám za naprosto logické, že první výbor, který ji navštíví, bude právě výbor petiční, jehož předmětem zájmu bude dodržování lidských práv na Kubě," uvedl místopředseda Petičního výboru Karel Fiedler.

Psali jsme: Kecy a demagogie, útočila pravice na Babiše. Schvalování EET opět nedokončeno  

Zatím jsou schválené záměry zahraničních cest. Konkrétní cesty musí ve Sněmovně příští rok ještě jednou schválit organizační výbor.

Na zahraniční cesty je v rozpočtu Sněmovny zhruba 29 a půl milionu korun, což je o necelého půl milionu více než loni. Při výběru má každý výbor ruku volnou, ovšem limitem jsou finance. Se zdůvodněním si ale poslanci moc hlavu nelámou, nejčastěji uvádí jednání s tamními představiteli. Taková pracovní cesta ale nemusí být vždy bez problémů.

Bývalý ministr zahraničí, Karel Schwarzenberg, místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, europoslanec Jaromír Štětina a bývalý eurokomisař Štefan Füle. Ti všichni kritizovali Rusko za jeho postoj k Ukrajině a stejně jako dalších 85 evropských politiků dostali letos v květnu od Putina přes prsty. Ruský prezident jim zakázal vstup do země.

A zatímco zmiňovaná čtveřice se považovala za hrdiny, takový Jan Kavan, tehdejší poradce šéfa sněmovny Miloslava Vlčka, způsobil mezinárodní skandál. Když se v roce 2009 vypravil i se svým nadřízeným na Blízký východ, v nestřežený okamžik se od výpravy odpojil a odešel jednat s radikálním palestinským hnutím Hamas.

A přinejmenším kontroverzní výlet má za sebou i prezident Zeman. Na Rhodos se vloni nechal pozvat tehdejším šéfem ruských železnic a blízkým přítelem prezidenta Putina, Vladimírem Jakuninem. Tomu by 22 let u KGB západní mocnosti odpustily, ale jeho obhajobu anexe Krymu už ne.

A jsou to jen dva dny, co z Ukrajiny viděl komunistický poslanec Zdeněk Ondráček pouze Kyjevské letiště a policejní služebnu. Tamní policie mu zakázala vstup do země jako osobě nežádoucí.