Letošní rok bude klíčový, varuje exministr. Co čeká EU?

Praha - Exministr Cyril Svoboda tvrdí, že letošní rok bude pro Evropskou unii zásadní v mnoha ohledech. Klíčovou se podle něj stane zejména otázka svobody pohybu a on sám vidí tři faktory, které ovlivní volný pohyb po EU.

Deník Shopaholičky

"Faktor první je řešení migrační krize na půdě Německa. Spolková republika Německo musí učinit nějaký zásadní krok pro omezení migrace na své území. Po silvestrovské noci, kdy došlo v řadě měst k obtěžování žen uprchlíky, výrazně posílily hlasy proti přijímání dalších běženců do Německa," uvedl na svém blogu na aktualne.cz s tím, že politická reprezentace je pod silným tlakem a čas rozhodnutí na sebe nedá dlouho čekat.

"Faktor druhý. Velká Británie je před referendem o svém setrvání v Evropské unii. Spojené království je druhá největší ekonomika Unie, je spojencem v NATO a stálým členem Rady bezpečnosti OSN. Patří mezi šest velkých členů Evropské unie, někdy označovaných jako motor integrace. To je jen několik důvodů pro obecný zájem zachovat Unii i s Velkou Británií. Hodnota britského členství v Unii má vysokou cenu," popsal.

Podotkl, že britský premiér David Cameron ve svém dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi vyjadřuje politickou vůli po reformě Evropské unii. Reforma Unie je z britského pohledu podmínkou pro kladný výsledek referenda ve prospěch setrvání Britů v EU.

"Faktor třetí. Drtivá většina zemí v Unii má zájem na řešení situace na úrovni EU. Společná krize si žádá společné řešení. Čelit proudu migrantů je možné mnohem účinněji společně. Rozbít si soudržnost Unie na otázce migrace by byla strategická chyba," uvedl.

Musí jít přitom podle něj o řešení, ke kterému není třeba měnit smlouvy. "Takové řešení nabízí čl. 2 odst. 2 Úmluvy k provedení schengenské dohody, podle kterého je možný následující postup: „Vyžaduje-li to (však) veřejný pořádek nebo bezpečnost státu, může smluvní strana po konzultaci ostatních smluvních stran rozhodnout, že na vnitřních hranicích budou po omezenou dobu prováděny vnitrostátní kontroly přiměřené dané situaci." Tento scénář nevyžaduje dohodu všech, stačí dohoda některých členských států EU a jenom konzultace s ostatními," prozradil exministr.

Nabízí se tak prý vytvoření „minischengenu" a současně nárazníkových pásem k ochraně tvrdého jádra Unie. "Bulharsko, Rumunsko, Kypr a Chorvatsko nejsou v schengenu a tak budou prvním nárazníkovým pásmem. EU sice bude společnými silami usilovat o ochranu svých vnějších hranic, a tím pomáhat těmto zemím, ale o účasti v schengenu se jim bude moci jen snít. A Řecko je geograficky za hranicemi zmíněných států," zamyslel se Svoboda.

"Politická bitva se povede o druhé nárazníkové pásmo, aby se Britům prokázalo, že se omezuje i pohyb například Bulharů a Rumunů. Toho lze dosáhnout jen zavedením důsledných kontrol na dalších vnitřních hranicích. Myslím tím vytvoření faktické nové vnitřní hranice schengenského prostoru, a ta může být na rumunsko-maďarských hranicích, na maďarsko-slovenských hranicích, na česko-slovenských hranicích nebo na hranicích mezi Českou republikou a Německem," dodal.

Náš zájem podle jeho slov nemůže být stát a padat s Visegradskou čtyřkou a čím více se budeme s Polskem, Maďarskem, a Slovenskem vymezovat proti Evropské unii, čím více budeme tvrdit, že my ve visegradské čtyřce máme pravdu, čím halasněji budeme poučovat zbytek Unie, tím více si koledujeme o zavedení minischengenu na hranicích mezi Německem a naší zemí.

Staré členské státy prý totiž mohou říci, že když máme patent na vlastní pravdu a umíme to lépe než západní Evropa, ať se tedy spolehneme na solidaritu mezi Polskem, Maďarskem a Slovenskem. Nakonec tak údajně budeme mít s migrací více starostí, než si nyní připouštíme. Jakmile se totiž fakticky uzavře hranice s Německem, budeme najednou mít na našem území hodně nových migrantů.

"Politickou podmínkou členství v novém minischengenu bude solidarita mezi členskými státy při řešení migrační krize, nějaká podoba dohodnutých kvót a postupu jejich dodržování, domluvená realokace běženců, sdílené náklady. Všechno to, proti čemu se zatím tak vehementně vymezujeme," tvrdí Svoboda.

"Bude-li cenou setrvání Británie v Unii vznik tohoto minischegenu, odhaduji, že vznikne a my v něm účast nemáme zajištěnu. Německo a další staré členské státy mají jistě zájem na udržení naší země i v minschengenu. Ne však za jakoukoliv cenu. Volba je na nás, máme na výběr, kam se přikloníme," uzavřel.

Deník Shopaholičky

Související

Cyril Svoboda

Lidovci by mohli vyloučit exministra Svobodu, navrhne to Hladík

KDU-ČSL navrhne její ministr Petr Hladík vyloučení bývalého stranického šéfa Cyrila Svobody ze strany kvůli některým jeho názorům i rozhovoru pro sankcionovaný web Voice of Europe. Podle Svobody vymýšlí Hladík pseudokauzu a utíká tak od propadu preferencí v průzkumech. 

Více souvisejících

Cyril Svoboda EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 2 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy