Evropě všechno trvá, Schengen nevydrží, varuje poslanec. Stropnický prozradil, kdo ubrání české hranice

Německá kancléřka Angela Merkelová o víkendu své straně řekla, že chce, aby se po ukončení válečného konfliktu v jejich domovských zemích vrátili migranti domů. To mělo podle Ženíška zaznít před rokem. "Ten postup měl být obrácený. Kancléřka teď asi daleko více reaguje na to, co se děje v její straně nebo co se odehrává v Německu. Myslím ale, že to nebude úplně snadné z jednoho prostého důvodu. Německu, ani ostatním zemím se do této chvíle nedaří ani současná návratová politika. Ukazuje se, že lidi, kteří nemají právo na azyl, a to je více než polovina těch, kteří do Evropy přicházejí, se nedaří vracet," uvedl v pořadu Partie televize Prima.

"Neumím, si představit, že těm, kterých se Evropa nebo Německo ujme, bude řečeno, že musí jít domů, zvláště když nikdo neví, jak bude konflikt v Sýrii dlouho trvat. Že tady bude někdo žít deset, dvanáct let a pak se těm dětem, které tady vyrůstaly deset let, řekne, že se vrací do Sýrie. Ten postup měl být obrácený. Neměla být nejprve pozvánka a potom po roce říci, že počítáme s tím, že až se situace v Sýrii zlepší, tak budou muset jít domů," dodal.

Podle Stropnického je zásadní dohoda s Tureckem. "Velice bedlivě kontrolovat, a to teď zrovna moc nefunguje, jak Turecko plní podmínky těch dohod. Teď, jak jsme všichni zaznamenali, že tři miliardy jsou málo a Turecko chce další dvě. Zatím se nic moc nezlepšilo. Zatím ani počasí nějakým zásadním způsobem neovlivnilo snížení počtu migrantů, protože za leden loňského roku to bylo velmi podobné číslo jako za leden tohoto roku. Řecko tvrdí, že na to nemá, ale teď konečně nastávají nějaké návrhy nějakých konkrétních kroků, jako vyslání úředníků a bezpečnostních expertů na tu hranici, aby pomohly Řecku skutečně registrovat lidi, kontrolovat je, evidovat je, shromažďovat je a potom je také relativně představitelnější, že by jednotlivé země si mohly ty lidi nebo část, počty, které jsou pro tu zem myslitelné, přebírat, ale už s konkrétním třeba pracovním zařazením, nebo s konkrétní představou, co s nimi bude dál. To potácení se jakoby načerno Evropou, to musí skončit," podotkl.

Schengen bylo podle něj potřeba zpevnit včera nebo předevčírem: "To znamená, ještě v létě, si vzpomeňte, že se o tom tak moc nemluvilo, nebo se kolem toho tak jako apartně chodilo jako kolem horké kaše. Teď už se ta rétorika i ty slovníky mění, a nejenom, zaplaťpánbůh slovníky, ale už snad i konečně ty činy, takže není vůbec nereálné, že nějaká hranice vznikne na Balkáně."

Prezident Miloš Zeman tvrdí, že Schengen by měla chránit armáda s tím, že evropská pohraniční stráž je komická, že by jednotlivé země měly vyslat na hranice svá vojska. Podle Stropnického je to ale prvořadý úkol policie. "Hranice jsou úkolem pro policii, v drtivé většině zemí, když policie nestačí, je přizvána armáda nouzové opatření, nějaké jednorázové posílení a tak dále. Čili to, že ten počet, který tam někde byl, já nevím, jestli padlo číslo tři tisíce pět set, nebo kolik. V tom počtu s panem prezidentem souhlasím, ale s tou složkou ne. Podle mě by to měli být policisté, ne vojáci," podotkl.

Ženíšek se však neobávám, že by Evropa v nějaké nejbližší době nenalezla řešení. "Evropě to všechno vždycky trvá strašně dlouho. Upozorňovali jsme na to od začátku. Představa, že se přijde s nějakým rychlým řešením, bude narážet na meze, které Evropa má, když je prostorem s osmadvaceti státy. Obávám se něčeho jiného. Obávám se toho, že to řešení už nebude aplikovat společná Evropa, jak ji známe, ale že to budou buďto jednotlivé státy, nebo že to bude Evropa, kde se bude hroutit Schengen, nebo kde řešení budou realizována těmi, kteří ve volbách v jednotlivých státech vyhrají tím, že nesdílejí prioritu číslo jedna - udržení evropského prostoru," uvedl

"Může taky dojít k tomu, že řešení bude realizováno populisty. Evropa si musí říct, že není za pět minut dvanáct, ale že je patrně dvanáct, nechci říct, pět minut po dvanácté. Ukazuje se, že to, co ještě před několika měsíci zaznívalo z Německa nebo z Francie, tak je dnes jiné. Jsem mírný optimista. Pokud si nejprve řekneme a definujeme ten problém a popíšeme stav, to znamená, že Německo už nebude tvrdit, že Evropa se může postarat o všechny, kteří do Evropy chtějí přijít a že to Evropa zvládne, protože je silná, ale začne být i kromě toho, že je solidární i odpovědná, tak vnímám jako obrovský posun. Chápu ale, že pro voliče nebo pro občany je to strašně málo. Některé velké země začínají vnímat, že pokud chce být Evropa solidární i v budoucnu, tak musí být především odpovědná. Teprve teď se začnou uplatňovat pravidla nebo návrhy, které si Evropa sama vymyslela jako nějaké řešení. Do té doby to bezesporu nebylo možné realizovat, protože to ty země vnímaly trochu jinak," podotkl.