Nečekejme na další šibenice na Václaváku a rasově motivované útoky. Strany se bouří proti zprávě o extremismu

Praha - Odbor bezpečnostní politiky ministerstva vnitra zveřejnil pravidelnou zprávu o extremismu v Česku. Podle ní například vzrostl počet akcí, které extremisté pořádali. Proti zprávě se však vzápětí ozvala strana Národní demokracie (ND), které je zahrnuta mezi krajně levicové subjekty. Protestují také zelení.

Hlavním tématem loňského roku byla podle zveřejněné zprávy migrace, na které chtěli získat nové stoupence zástupci krajní pravice a populistů Levicoví extremisté loni podle údajů z čtvrtletních zpráv o extremismu uspořádali 144 akcí, pravicoví extremisté 119 a populisté 60. Projevy na demonstracích se podle vnitra po celý rok příliš neměnily.

Psali jsme: Počet akcí extremistů loni v ČR vzrostl  

Proti zprávě se ostře ohradila Národní demokracie, která je řazena ke krajní pravici například vedle Dělnické strany sociální demokracie. Strana poukazuje na to, že se v pravidelné zprávě objevuje už od svého vzniku.

„ND se proti tomuto bezdůvodnému poškozování dobrého jména brání právní cestou. Oficiální dotaz, z jakého důvodu je Národní demokracie vedena jako 'extrémistická strana', zaslaný Ministerstvu vnitra, nebyl uspokojivě zodpovězen. Odpověď byla snůškou prázdných frází, konkrétní důvody uvedeny nebyly. Také ani uvedeny být nemohly, protože neexistují. Samo Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách uvádí, že 'Extremismus je pojem velmi nejednoznačný...'," zlobí se strana.

Dodává, že na ministerstvu vnitra je řádně zaregistrována a neporušuje žádné právní předpisy. „Národní demokracie regulérní, demokratická strana a jediné, čím se 'provinila' je to, že prosazuje národně konzervativní myšlenky, které nekorespondují s protinárodní, neomarxistickou politikou současné vlády. Celkem oprávněně se tak lze domnívat, že tyto zprávy jsou zneužívány k stigmatizaci a tedy diskvalifikaci nepohodlné Národní demokracie z volné soutěže politických stran," tvrdí strana v oficiálním prohlášení.

Proti zprávě ministerstva protestuje i Strana zelených, která podle svých slov „odmítá nálepkování lidí, kteří nenásilně hájí lidská práva, za levicové extremisty". Právě to se prý v dokumentu děje. „Z aktuální zprávy o extremismu, kterou vydalo ministerstvo vnitra, totiž vyplývá, že policie řadí lidi, kteří se nenásilným způsobem postavili proti pravicově extremistickým a populistickým uskupením, mezi krajní levici. To považují zelení za nepřijatelné a vyzývají ministra, aby zajistil, že nedojde k nepřiměřeným zásahům policie při nadcházejících veřejných akcích proti nenávisti," uvádí strana.

Strana opakovaně vyzvala ministra vnitra Chovance, aby se nepřiměřenými zásahy policie zabýval tak, aby pod záminkou boje proti extremismu nerostla policejní moc a nerozšiřovaly se represivní postupy. „Používat nálepku extremismu pro ty, kteří se nenásilně staví do cesty xenofobii a rasismu, je nepochopením toho, co demokracie a právní řád pro společnost znamená. Mezi těmi, kdo nenávist šíří, a těmi, kdo hájí lidská práva, je nutno rozlišovat," uvádí místopředseda SZ Michal Berg..

„Policie by se raději měla věnovat těm, kdo staví svou politickou kariéru na hecování lidí k nenávisti a na populistickém rozdmýchávání strachu. Martin Konvička si už vykoledoval trestní stíhání za podněcování k nenávisti, ale co ti další? Nečekejme na další šibenice na Václavském náměstí a rasově motivované útoky," uvádí Monika Horáková z předsednictva zelených.

„Pokud se lidé kvůli policii budou obávat veřejně vystupovat proti projevům nenávisti, může to podle zelených vést k rasově motivovaný útokům, podobným tomu, který se stal minulý víkend v pražských Vršovicích. Podle informací médií se napadený Syřan, který v Česku dlouhodobě žil, angažoval v pomoci uprchlíkům a útoku předcházely různé výhrůžky," dodávají zelení.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila

Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.

Více souvisejících

extremismus NE Bruselu - Národní demokracie Strana zelených

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy