6 tisíc rodin dostaneme z ubytoven do bytů, říká Dienstbier. Vláda schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení

Praha – Vláda schválila Strategii boje proti sociálnímu vyloučení na roky 2016 až 2020. Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera by se asi 6 tisíc rodin žijících na ubytovnách mělo během čtyř let přestěhovat do klasických bytů.

Dientsbier uvedl, že schválený dokument myslí na sedm hlavních oblastí, v kterých je třeba jednat, aby se předešlo rozšiřování fenoménu sociálního vyloučení a aby se problém naopak redukoval. Vládou přijaté usnesení ministrovi ukládá připravit akční plán, který obecné cíle strategie bude konkretizovat. „Nelze se omezit pouze na jednu oblast, problém lze řešit pouze koordinovaně," uvedl Dientsbier.

Strategie například počítá s nalezením bydlení pro 6 tisíc rodin. Podle dokumentu by byty měly být v běžné zástavbě. Zákon o sociálním bydlení měl v Česku platit od ledna 2017, zatím se počítá s půlročním zpožděním. Lidem, jimž hrozí ztráta bydlení, by se měli věnovat sociální pracovníci. Měli by pomoci řešit situaci a zabránit vystěhování.

Markéta Adamová, místopředsedkyně opoziční TOP 09, zdůraznila, že na boji proti sociálnímu vyloučení by se měli účastnit především ti, kterých se týká. „Strategie by se měla zaměřit na jejich motivaci ke zlepšení své životní situace. Hledat cesty, jak je do procesu odstranění vyloučení zapojit, ne s nimi jen pracovat," uvedla Adamová pro ČTK. Tento cíl prý ale  strategie opomíjí.

Jednou z příčin potíží s bydlením jsou dluhy. Na konci roku 2014 mělo podle strategie exekuci 909 tisíc lidí. Dientsbier uvedl, že kolem 400 tisíc lidí má více než tři exekuce, každý takový člověk přitom podle něj přijde stát na 280 tisíc korun. Ministr dodal, že kdyby se jenom desetina těchto lidí dostala do normálního života a na pracovní trh, ušetří stát více než 10 miliard ročně.

Strategie počítá s tím, že by roční přírůstek počtu exekucí měl klesat. Do roku 2020 by měla začít fungovat „efektivní regulace trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů". Vzniknout by měl také rejstřík všech exekucí. Víc dětí z ghett by mělo začít chodit do školky. Počítá se s jejich začleněním do běžných škol, víc by jich pak mělo pokračovat na střední a vysoké školy. Dospělí z problematických lokalit by měli navštěvovat rekvalifikace.

Takzvaných vyloučených lokalit v Česku přibývá. Podle loňské analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet těchto chudinských míst zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc osob.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Více souvisejících

Vláda ČR Jiří Dienstbier ml. sociálně vyloučení

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy