Drzost komunistů je neúnosná. Účastníci pochodu na Hrad varovali před ztrátou paměti

"Projevy přítomných kontrastovaly s dopoledním prohlášením KSČM, v němž se strana přihlásila „k revolučnímu základu února 1948" a k vytváření nové podoby socialismu.

„KSČM se k revolučnímu základu února 1948 hlásí. Oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu. Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily. KSČM připomíná, že se po listopadu 1989 omluvila všem, jejichž život tyto deformace negativně zasáhly," uvedli mimo jiné komunisté v prohlášení.

„Drzost komunistické strany a jejích představitelů přesahuje všechny únosné meze. Považuju to za šílenství," řekl k tomu ČTK místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Prohlášení je podle něj důsledkem toho, že se po pádu komunismu v roce 1989 nepovedlo komunistickou stranu zakázat.

„Být pro cokoli slepě a fanaticky zapálen pouze na základě hesel a teorií, nedívat se kolem sebe a ignorovat historické zkušenosti předchozích generací je velmi zrádné," řekl Sobotka. Podle něj se i nyní v Evropě mocenské řešení problémů dostává často do podoby marxistických experimentů, sociálního inženýrství masivní demagogie, a dokonce i zastrašování lidí.

Doba prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda patří podle předsedy Senátu po nacistické okupaci k nejtemnější kapitole českých dějin. Nepřipouštějí si to ani mnozí z těch, kdo byli postiženi komunistickým režimem v období po sovětské okupaci v srpnu 1968, i když v mládí pomáhali gottwaldovskému teroru na scénu, uvedl.

Na události před 68 lety zavzpomínali místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý a předseda Pražského akademického klubu 48 Jaroslav Müller. Uvedl, že účastníkům pochodu násilně bránili jak příslušníci komunisty ovládané policie, tak někdejších Lidových milicí, které byly nazývány ozbrojenou pěstí dělnické třídy.

Müller dodal, že se studenti bránili nejen zpěvem státní hymny, ale také skandováním slov „17. listopad", čímž připomínali nacistický zásah proti studentům v roce 1939. Byli první, kdo tyto události spojil, a „první, kdo nacistickou totalitu postavili na roveň totalitě komunistické," uvedl Müller.

Akce se zúčastnil také ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který poukázal na důležitost připomínání podobných událostí. "Je velmi důležité nezapomínat, protože ani dnes na prahu 21. století nejsme imunní vůči rizikům nejrůznějších jednoduchých nabídek a řešení. Jak nacismus, tak komunismus slibovaly vyřešení problémů společnosti a na konci těchto slepých cest byly naprosto rozvrácené společnosti, ochuzené země a miliony mrtvých," uvedl pro ČTK. Dodal, že si váží skutečnosti, že jsou stále mezi námi lidé, kteří zažili oba tyto režimy a dokázali se proti nim postavit