Pochod studentů na Hrad v roce 1948 si zopakují jejich následovníci

Pochod studentů na Hrad v roce 1948 kvůli obraně svobody a demokracie si dnes po 75 letech zopakují jejich současní nástupci.

Doprovodí je pamětníci, zástupci protikomunistických organizací a představitelé Senátu, z jehož podnětu pochod připomíná pamětní deska v Nerudově ulici v Praze. Pochod byl největším veřejným protestem proti komunistickému uchopení moci v únoru 1948 v tehdejším Československu, zúčastnilo se jej zhruba 5000 lidí.

Vysokoškolští studenti se v únoru před 75 lety vypravili průvodem na Hrad dvakrát. Poprvé, 23. února, se jejich tříčlenná delegace dostala až k prezidentovi Edvardu Benešovi. O dva dny později jim v Nerudově ulici přehradil cestu kordon příslušníků policie. Při jejich zásahu byl postřelen a zmrzačen student Vysoké školy lesního hospodářství Josef Řehounek.

Pochod, jehož pořadatelem je Pražský akademický klub 48, bude zahájen ráno u budovy Českého vysokého učení technického na Karlově náměstí. Jeho účastníci se vydají po trase svých předchůdců do horní části Nerudovy ulice, kde památku a odkaz někdejších studentů připomene dopolední pietní shromáždění. Promluví na něm nejen politici a zástupci univerzit, ale také jeden z posledních žijících účastníků pochodu studentů z roku 1948 Antonín Kyncl. Shromáždění zakončí duchovní promluvou kardinál Dominik Duka.

Postoj studentů v roce 1948 se stal záminkou k odstranění těch, kteří se pokusili zvrátit nastupující diktaturu proletariátu. Prakticky na všech československých vysokých školách po únorovém uchopení moci komunisty následovaly prověrky studentů a učitelů a vylučování ze škol. Do roku 1949 muselo školy opustit přes 10.000 studentů a akademiků. Malá část z nich se dočkala rehabilitace v období pražského jara 1968, ostatní museli čekat další dvě desítky let na pád komunistického režimu.

Komunistická strana zvítězila v roce 1946 ve volbách, v českých zemích získala přes dvě pětiny hlasů. Převzetí moci dokončila právě v únoru 1948.

Související

Československo se 25. února 1948 na 41 let ponořilo do komunistického bezpráví , demokracie a svoboda byla ze země vyhnaná. Absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy Mariana Čapková tvrdí, že bolševismus zasetý před 74 lety přerušil přirozený a ekonomický vývoj. Rozhovor

Jizva po Únoru 1948 se nikdy nezacelí. Část lidí si myslela, že komunisté po válce zajistí bezpečí, říká Čapková

Jeho projev na dlouhých čtyřicet let definitivně vyhnal ze země svobodu a demokracii. Po rétorice tehdejšího premiéra Klementa Gottwalda, který 25. února 1948 na pražském Václavském náměstí národu oznámil, že se právě vrací z Hradu a prezident Edvard Beneš všechny jeho návrhy přijal, se po někdejším Československu rozlila rudá barva. Komunistický puč byl dokonán. Producentka dokumentu Umění disentu Mariana Čapková, absolventka University of Nebraska v oborech diplomacie a mezinárodní vztahy tvrdí, že bolševismus zasetý přesně před 74 lety, přerušil přirozený společenský a ekonomický vývoj. „Vytrhl naši zemi ze společnosti kultivovaných demokratických států. Tato jizva nebude nikdy zcela zacelena, negativní dopady bude pociťovat ještě mnoho generací a český národ si ponese ještě mnoho let stigmata a rozdělení ve společnosti, v mezilidských vztazích a v přirozených ekonomických vazbách,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Mariana Čapková.
Únor 1948

KOMENTÁŘ: Vítězný únor je bohužel stále živý. Bolševičtí vrazi mají sochy i čestná občanství

KOMENTÁŘ – Stále je po něm patrná nezacelená jizva v duši českého národa. Protiprávní komunistický puč, který před 73 lety uvrhl zemi do totality a bezpráví, se bohužel nesmazatelně podepsal na myšlení některých lidí, ačkoli třeba nikdy nebyli členy zrůdné KSČ. Snaha něco si přivlastnit, obohatit se na úkor druhého, využívat protekce, anebo se kochat papalášstvím je bohužel pořád aktuální. Nelidský režim, který z politických důvodů popravil 248 lidí, způsobil apokalypsu, z níž jsme se ještě nevzpamatovali. Datum 25. února 1948 je jedním z nejčernějších milníků v dějinách státu. Tragické výročí by neměla zastínit ani současná koronavirová pandemie.

Více souvisejících

Únor 1948 25. únor 1948 Pražský Hrad

Aktuálně se děje

včera

včera

Tesco

Tesco představilo novinku při nákupech. Zákazníci na ni narazí jednou týdně

Tesco zavádí v Česku novinku pro některé zákazníky, která odstartovala před dvěma dny. Každé pondělí mezi 12. a 13. hodinou bude možné nakupovat během tzv. Klidné hodinky. Je určena především lidem s poruchou autistického spektra (PAS) i dalším osobám, které ocení klidnější nákupní či pracovní prostředí.

včera

včera

Aktualizováno včera

Volodymyr Zelenskyj

Co plánuje Putin? Zelenskyj prozradil, co se děje u hranic Ruska s Ukrajinou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prozradil, že má informace o přípravě možného ruského útoku na další ukrajinskou oblast. Je tak podle něj zřejmé, že Putin bude ignorovat současné mírové snahy Spojených států amerických, které navrhli příměří, s nímž je Kyjev připraven souhlasit. 

včera

Věznice, ilustrační fotografie.

Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla

Před 35 lety, dne 15. března roku 1990, zahájily stovky vězňů v Leopoldově největší vzpouru v dějinách Československa. Trestanci tak protestovali proti tomu, že se na ně nevztahovala amnestie prezidenta Václava Havla. Vzpoura byla potlačena až po několika dnech a vyžádala si jednu oběť, desítky zraněných a škody v řádech milionů korun.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Byl to sarkasmus. Trump bere zpět slova o ukončení války za 24 hodin

Americký prezident Donald Trump řekl, že nemínil vážně svá slova, když v předvolební kampani opakovaně říkal, že zvládne ukončit válku na Ukrajině za 24 hodin. Spojené státy americké se aktuálně snaží o dojednání příměří, ale Rusové si stanovují vlastní podmínky pro zastavení bojů. 

včera

Rustem Umerov a Jana Černochová jednali v Praze. (15.3.2025)

Ukrajina má českou podporu i kvůli naší historické zkušenosti, řekla Černochová

Cenou za příměří nemůže být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) to, že by Ukrajina musela ustupovat ze svých požadavků. Uvedla to v sobotu po jednání s ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem. Setkání proběhlo v den 86. výročí obsazení Československa nacistickým Německem. "Ukrajinu budeme podporovat právě i z toho důvodu, že naše historická zkušenost, kdy jsme byli ponecháni svému osudu, je tak silná," zdůraznila na tiskové konferenci.

včera

Donald Trump

O co Trumpovi s Grónskem jde? Slova o anexi mohou být součástí širší americké taktiky

Americký prezident Donald Trump opět naznačil možnost připojení dánského autonomního území k Spojeným státům, což vyvolalo bouřlivé reakce tamější politické reprezentace. Někteří odborníci spekulují, že jeho zájem o Grónsko může být součástí širší taktiky zaměřené na posílení bezpečnosti v Arktidě a na odvrácení vlivu Ruska a Číny v této oblasti.

včera

včera

Petr Fiala

Fialovi běží výpovědní lhůta, píše Schillerová. Nové dno politické kultury, reaguje premiér

Do vlasů si na začátku víkendu vjeli premiér Petr Fiala (ODS) a bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle Schillerové běží předsedovi vlády výpovědní lhůta. Fiala označil její poznámky za nové dno tuzemské politické kultury. Předmětem sporu je neúčast zástupců opozice na čtvrteční schůzce parlamentních stran k otázkám bezpečnosti Česka. 

včera

Martina Sáblíková

Sáblíková se loučí s MS ve velkém stylu. Do sbírky přidala další medaili

Již sedmatřicetiletá česká rychlobruslařka Martina Sáblíková i v pokročilém věku konkurenci ukazuje, že to na bruslích stále umí. Nejinak tomu je i během mistrovství světa v norském Hamar, které je jejím posledním v kariéře. Ve čtvrtek se jí podařilo na tříkilometrové trati získat stříbro poté, co na vítěznou Nizozemku Joy Bauneovou ztratila pouhých osmnáct setin. Pro Sáblíkovou jde o 35. medaili z MS, první cenný kov získala už před 18 lety. 

včera

včera

včera

včera

14. března 2025 21:56

Papež si to představoval jinak. Vatikán prozradil, jak si připomněl své zvolení

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy