Změny v Norsku neřeší případ Michalákových, upozorňují politici

Děti by měly být podle Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových nově svěřovány pěstounům, kteří jsou jejich příbuznými anebo alespoň pocházejí ze země jejich původu. Barnevern má také mnohem více spolupracovat s biologickou rodinou než dosud.Jak ale poukazují někteří politici, na již odebrané děti se novinka nevztahuje. Hrad proto chce pokračovat v jednáních o speciální smlouvě, v kauze se hodlá dál angažovat i poslankyně TOP 09 a členka petičního výboru Jitka Chalánková.

O podepsání Haagské úmluvy o právech dítěte, která mezinárodní spolupráci nařizuje, informoval server Aktuálně.cz s odvoláním na právní poradkyni ředitelství Barnevernetu Agnetu Krogvigovou. „V Norsku vznikne nový úřad. Ten se spojí s Českem hned, jakmile začne vůbec nějakou českou rodinu vyšetřovat," uvedla Krogvigová. Doufá, že to ulehčí situaci v případech, které se týkají zahraničních občanů. Podle serveru je Norsko zároveň připravené přenechat vyřešení případů, kdy budou mít úřady podezření na zanedbávání či zneužívání dítěte, soudům v zemi, ze které rodina pochází.

Chalánková, která kauzy odebraných dětí dlouhodobě sleduje, soudí, že Norsko začíná přistupovat ke změnám v systému péče o ohrožené děti pod tlakem mezinárodních institucí, občanské veřejnosti i samotných Norů.

Radost ale podle ní není na místě. „Hrozí, že Barnevern zamete své minulé přehmaty pod koberec a Denise a Davida Michalákovy obětuje v politické hře o své přežití," uvedla Chalánková. „Pokud se dozvídám, že na případy z minulosti se změny v Norsku vztahovat nebudou, nemohu s tím souhlasit. Chlapci Michalákovi si zaslouží mezistátní stížnost na Norsko podle článku 33 Evropské úmluvy o ochraně základní práv a svobod - právo na rodinný život," uvedla.

Poslankyně dál hodlá v případě Michalákových žádat vysvětlení setrvání chlapců u norských pěstounů a jejich rozdělení, když důvod k odebrání byl prokazatelně odmítnut. „V žádném případě se ale nehodláme smířit s tím, že dojde pouze k těmto změnám a na minulé přehmaty se zapomene. Norsko se v uplynulých deseti letech, kdy norské ministerstvo zodpovědné za Barnevern ovládala 'Socialistisk Venstreparti' (Socialistická levice), systematicky dopouštělo porušování lidských práv a práv dětí. Norsko by mělo odčinit minulé křivdy a tam, kde je to ještě možné, je i napravit. V případě dětí Michalákových to bezesporu možné je," tvrdí česká poslankyně.

Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán uvedl, že přijetí úmluvy vytvoří mezi Českem a Norskem obdobný právní rámec, který funguje při pomoci více než dvěma stovkám českých dětí odebraných či ohrožených odebráním v cizině, zejména v Británii. 

Podle pravidel, které Norsko přijalo, budou moci být nové případy přeneseny k dalšímu šetření do jiné země úmluvy, pokud to bude v nejlepším zájmu dítěte. "V duchu norské legislativy bude po 1. červenci možné umístění dítěte v pěstounské péči nebo v ústavu v cizině postupem podle Haagské úmluvy, pokud s tím budou souhlasit rodiče a také dítě, je-li starší 12 let," vysvětlil Kapitán. Úmluva tedy podle něj nezakládá žádný automatický repatriační mechanismus, ale stále jako hlavní princip zdůrazňuje nejlepší zájem dítěte.

Případ Michalákových by měl zůstat v pozornosti i podle prezidenta Miloše Zemana, který kvůli Michalákovým připravuje speciální smlouvu. Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka posun v Norsku případ obou chlapců neřeší. „Ta záležitost neřeší případ již unesených dětí," uvedl.

Zeman se kvůli přípravě smlouvy se sejde ve středu s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou (oba ČSSD). Případné smlouvy mezi Norskem a Českem vyvolaly před pár dny spor mezi Hradem a Zaorálkem. Zeman oznámil, že se na znění dohody s ministrem dohodl. Zaorálek to popřel. „Bude to příležitost k tomu, aby ministr vysvětlil své názorové veletoče," uvedl Ovčáček k chystané schůzce.