Kdo se k vám může nastěhovat? Křeček se naštval a napsal tohle

"Na straně jedné se dozvídáme, že jde o další „bolševický" výmysl paní ministryně a hrubý zásah do vlastnických práv, na straně druhé jsme slyšeli i přehnaná očekávání nápravy dosavadního stavu, kdy za uživatele bytu, který se na nákladech spojených s bydlením odmítá podílet, musí tyto náklady za něho platit ostatní obyvatelé domu," píše v Právu Křeček s tím, že obojí je realitě vzdálené a spíše vypovídá o tom, jak málo známe poměry v demokratických evropských zemích.

Upozorňuje, že byt v domě musí mít zcela jiné právní postavení než osaměle stojící rodinný domek. Byt je totiž neoddělitelnou součástí celku, a je proto nezbytné respektovat a garantovat práva i těch ostatních uživatelů stejné společné věci. "Náprava současných poměrů založená současnými právními předpisy, musí být ovšem zásadní, má-li být efektivní. Jakoukoliv představu o „sousedských právech", pokud jde o výběr dalších bydlících v domě, je ovšem třeba zcela vyloučit u nájemců bytů. Nájemní smlouva je vždy dočasná, nájemce nespokojený s poměry v domě (a tedy i se skladbou „sousedů") může uzavřít jinou nájemní smlouvu jinde," podotkl.

Zcela jiná je podle něj situace u družstevníků a především vlastníků bytů. "Smysl družstevnictví přece spočívá v tom, že se lidé spolu domluví na společném díle, ať již jde o práci, podnikání nebo bydlení. Současný stav, kdy vlastník „družstevního podílu" v bytovém domě s ním může nakládat jakkoliv a převádět jej na kohokoliv jiného bez ohledu na ostatní družstevníky, vede k tomu, že namísto družstev máme jen „bytové společnosti" ovládané a spravované často bez ohledu na zájmy většiny družstevníků. U vlastnictví bytů je situace ještě horší. Každý, kdo si kupuje byt – tedy nemovitost, která neoddělitelně souvisí s vlastnictvím jiných bytů a tedy i jiných vlastníků, si nekupuje jen „čtyři stěny", ale při koupi přihlíží i k širším poměrům v domě a k vzájemným poměrům vztahů mezi spoluvlastníky," vysvětlil.

Upozorňuje ale, že vlastnická práva musí být respektována, což však neznamená, že nemohou být dotčena respektem k právům jiných. "Pokud jde o bytové družstevnictví, je třeba novelizací ustanovení § 736 a dalších ustanovení zákona č. 90/2012 Sb. a vytvořit možnost, aby bytové družstvo mohlo vložit do svých stanov předkupní právo, pokud družstevník hodlá svůj podíl převádět na někoho jiného než na svého příbuzného. Pokud jde o společenství vlastníků bytů, pak je třeba novelizovat § 1208 obč. zák. tak, aby shromáždění vlastníků bytových jednotek mohlo stanovit předkupní právo společenství, pokud vlastník bytu jej chce prodat. Vlastníci družstevních podílů i bytů nebudou těmito změnami nikterak poškozeni, musí jim být vyplacena stejná tržní cena jakoby podíl nebo byt prodávali komukoliv jinému. Ale bude zaručeno právo družstevníků zachovat družstevní společenství a právo vlastníků zachovat v domě poměry, za kterých se pro koupi bytu rozhodli," dodal Křeček.

Závěrem podotkl, že je zapotřebí, aby se o tyto potřebné a v demokratické Evropě zcela obvyklé změny našich neutěšených poměrů začaly skutečně zajímat relevantní politické síly a nebyly nechány jen v rukách ministerských úředníků. Rozpaky, s jakými je v současné době připravován zákon o sociálním bydlení, jsou podle něj varující.