Politolog promluvil pro EZ o dopadu kauzy Panama Papers: Na prohřešky mocných doplatí voliči

ROZHOVOR - Kauza Panama Papers hýbe politickým světem, pod některými vysoce postavenými politiky se už otřásají křesla. Dopady kauzy je těžké předvídat, je ale možné, že posílí ochotu liberálních států, které se potýkají s rozpočtovými problémy, uvedl v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz vedoucí Katedry politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze Doc. PhDr. Karel B. Müller, PhD.

Kauza Panama Papers se objevila na titulních stránkách snad všech velkých médií. O jak velkou kauzu podle vás může reálně jít a jaké mohou být její dopady?

To ukáže až čas, její dopady ale mohou být v některých zemích značné, především v těch s vyspělou liberální politickou kulturou. Také charakter těchto dopadů je těžké předvídat, ale je možné, že kauza posílí ochotu liberálních států, které se potýkají s rozpočtovými problémy, těsněji na globální úrovni spolupracovat.

Byla už zveřejněna celá řada jmen známých osobností, které patřily mezi klienty firmy Mossack Fonseca. Mezi nimi se objevila přímo či nepřímo i jména řady vysoce postavených politiků. Dá se očekávat, že kvůli případu budu padat hlavy, popřípadě celé vlády?

No ano, včera již rezignoval islandský premiér David Gunnlaugsson, který je zřejmě první obětí z vyšších pater politiky, a je možné, že padne celá islandská vláda. Jak už bylo naznačeno výše, především pokud povedou stopy k politikům ze zemí s tradicí liberální demokracie, které si potrpí na náročnější režim ochrany důvěryhodnosti veřejných institucí, nelze vyloučit, že by mohly padat i celé vlády. Ten islandský případ to koneckonců naznačuje.

Co může potkat politiky zapojené do kauzy? 

Ztrátu důvěryhodnosti a konec politické kariéry.

Jedním ze jmen, které se objevilo na seznamu, jde i ukrajinský prezident Petro Porošenko, který měl údajně svůj byznys převést do daňového ráje na Britských Panenských ostrovech. Na daních tak údajně připravil Ukrajinu o miliony dolarů. Může ho podle vás kauza připravit o post prezidenta?

To je samozřejmě otázka. Jak už bylo zmíněno výše, v zemi s vyspělou liberální kulturou by tomu tak nepochybně spíše bylo. Ukrajina však k takovým zemím zatím nepatří, a je docela dobře možné, že to pro Porošenka nebude představovat větší problém. Oligarchizace politické moci představuje pro liberální demokracii vážné nebezpečí, avšak v některých zemích existuje vysoká poptávka po autoritativnějším stylu politiky, a její oligarchizace je zde dokonce vnímána jako větší záruka úspěšnosti takové politiky.

V této souvislosti mne napadá paralela s Andrejem Babišem, která ukazuje na podobné tendence v naší politické kultuře. Čili je docela dobře možné, že to Porošenko na domácí scéně ustojí s tím, že starost o soukromé zázemí a majetek je vlastně nutným předpokladem úspěchu v ukrajinské politice, a že průměrný domácí volič bude mít tendenci tento prohřešek přehlížet. Každopádně půjde o test liberální demokracie na Ukrajině.

Ukrajina přitom řeší problémy s vládou a potenciálním novým premiérem. Čeká také na uvolnění dalších peněz z Mezinárodního měnového fondu. Nejsou teď tyto peníze kvůli kauze v ohrožení?

To si právě myslím, že asi ano. Větší problémy by mohl Porošenko nepochybně mít v politice zahraničí, kde dost možná dojde k vážnému poškození jeho reputace v očích západních partnerů. Je sice škoda, že na prohřešky mocných doplatí nakonec voliči, ale v demokracii to tak holt bývá, že voliči nesou za své politiky odpovědnost.

Premiér Bohuslav Sobotka už uvedl, že je dobře, že se díky Panama Papers otevřela diskuze a že by se otázkou daňových rájů, offshorových účtů nebo anonymních akcií měla zabývat Evropská rada. Mluvil o potřebě vyvinout tlak, aby byly daňové ráje zlikvidovány. Je to podle vás reálné?

Unie má daňové ráje na svém black listu již nějakou dobu. Zdá se však, že na otázku škodlivosti daňových rájů v EU nelze jednoznačně odpovědět. Vytlačení daňových rájů z EU nic moc neřeší, ani Panenské ostrovy přece neleží v Evropě. Dohledatelnost a identita vlastnictví je však nepochybně důležitý nástroj, jak čelit již zmiňovanému nebezpečí oligarchizace. Koordinovaný postup Evropanů jistě může v této věci pomoci, ale zárukou úspěšnosti zde může být pouze globální koordinace, a samozřejmě poučení a bedliví voliči.

Související

Více souvisejících

Karel Müller (politolog, VŠE) Panama Papers Petr Porošenko

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy