Politolog promluvil pro EZ o dopadu kauzy Panama Papers: Na prohřešky mocných doplatí voliči

Kauza Panama Papers se objevila na titulních stránkách snad všech velkých médií. O jak velkou kauzu podle vás může reálně jít a jaké mohou být její dopady?

To ukáže až čas, její dopady ale mohou být v některých zemích značné, především v těch s vyspělou liberální politickou kulturou. Také charakter těchto dopadů je těžké předvídat, ale je možné, že kauza posílí ochotu liberálních států, které se potýkají s rozpočtovými problémy, těsněji na globální úrovni spolupracovat.

Byla už zveřejněna celá řada jmen známých osobností, které patřily mezi klienty firmy Mossack Fonseca. Mezi nimi se objevila přímo či nepřímo i jména řady vysoce postavených politiků. Dá se očekávat, že kvůli případu budu padat hlavy, popřípadě celé vlády?

No ano, včera již rezignoval islandský premiér David Gunnlaugsson, který je zřejmě první obětí z vyšších pater politiky, a je možné, že padne celá islandská vláda. Jak už bylo naznačeno výše, především pokud povedou stopy k politikům ze zemí s tradicí liberální demokracie, které si potrpí na náročnější režim ochrany důvěryhodnosti veřejných institucí, nelze vyloučit, že by mohly padat i celé vlády. Ten islandský případ to koneckonců naznačuje.

Co může potkat politiky zapojené do kauzy? 

Ztrátu důvěryhodnosti a konec politické kariéry.

Jedním ze jmen, které se objevilo na seznamu, jde i ukrajinský prezident Petro Porošenko, který měl údajně svůj byznys převést do daňového ráje na Britských Panenských ostrovech. Na daních tak údajně připravil Ukrajinu o miliony dolarů. Může ho podle vás kauza připravit o post prezidenta?

To je samozřejmě otázka. Jak už bylo zmíněno výše, v zemi s vyspělou liberální kulturou by tomu tak nepochybně spíše bylo. Ukrajina však k takovým zemím zatím nepatří, a je docela dobře možné, že to pro Porošenka nebude představovat větší problém. Oligarchizace politické moci představuje pro liberální demokracii vážné nebezpečí, avšak v některých zemích existuje vysoká poptávka po autoritativnějším stylu politiky, a její oligarchizace je zde dokonce vnímána jako větší záruka úspěšnosti takové politiky.

V této souvislosti mne napadá paralela s Andrejem Babišem, která ukazuje na podobné tendence v naší politické kultuře. Čili je docela dobře možné, že to Porošenko na domácí scéně ustojí s tím, že starost o soukromé zázemí a majetek je vlastně nutným předpokladem úspěchu v ukrajinské politice, a že průměrný domácí volič bude mít tendenci tento prohřešek přehlížet. Každopádně půjde o test liberální demokracie na Ukrajině.

Ukrajina přitom řeší problémy s vládou a potenciálním novým premiérem. Čeká také na uvolnění dalších peněz z Mezinárodního měnového fondu. Nejsou teď tyto peníze kvůli kauze v ohrožení?

To si právě myslím, že asi ano. Větší problémy by mohl Porošenko nepochybně mít v politice zahraničí, kde dost možná dojde k vážnému poškození jeho reputace v očích západních partnerů. Je sice škoda, že na prohřešky mocných doplatí nakonec voliči, ale v demokracii to tak holt bývá, že voliči nesou za své politiky odpovědnost.

Premiér Bohuslav Sobotka už uvedl, že je dobře, že se díky Panama Papers otevřela diskuze a že by se otázkou daňových rájů, offshorových účtů nebo anonymních akcií měla zabývat Evropská rada. Mluvil o potřebě vyvinout tlak, aby byly daňové ráje zlikvidovány. Je to podle vás reálné?

Unie má daňové ráje na svém black listu již nějakou dobu. Zdá se však, že na otázku škodlivosti daňových rájů v EU nelze jednoznačně odpovědět. Vytlačení daňových rájů z EU nic moc neřeší, ani Panenské ostrovy přece neleží v Evropě. Dohledatelnost a identita vlastnictví je však nepochybně důležitý nástroj, jak čelit již zmiňovanému nebezpečí oligarchizace. Koordinovaný postup Evropanů jistě může v této věci pomoci, ale zárukou úspěšnosti zde může být pouze globální koordinace, a samozřejmě poučení a bedliví voliči.