Politologové: Klouzavý mandát spíše ne, Babišova nechuť z parlamentního systému se už ukázala, navíc by se neušetřilo

Klouzavý mandát by v praxi znamenal, že člen Parlamentu, ať už poslanec nebo senátor, nesmí být zároveň ministrem. Pokud by se jím stal, musel by se svého křesla v Parlamentu vzdát a na jeho místo nastoupí náhradník. Pokud by však ministr ve své funkci skončil, k mandátu poslance či senátora se může vrátit. Hnutí ANO argumentuje tím, že ministři nemají čas na to vykonávat efektivně obě funkce. Politologové se k návrhu staví různě.

"To, že ministři nemají čas se věnovat práci v parlamentu, není příliš podstatné. Klouzavý mandát je výhodný pro ministry (pokud je někdo odvolá či padne vláda, zůstává jim mandát), pro ty, co by je nahradili to znamená nejistotu. Když se zorientují, tak třeba musí odejít... Je to i dražší, pokud je ministr i poslanec, bere plat ministra, pokud bude klouzavý mandát, tak se ten plat neušetří, ale z hlediska rozpočtu, to samozřejmě není podstatné," uvedla pro EuroZprávy politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze. 

Podle politologa Jana Kubáčka to ale není špatný nápad. "Klouzavý mandát by rozhodně neuškodil. Posílil by soustředění ministrů na výkon v rámci vlády a ne na své klíčové sněmovní působení a faktickou pracovní rozdvojenost," sdělil pro náš server. 

O tom, že by klouzavý mandát zvýšil účinnost vládnutí a výkon ministrů by byl lepší, není přesvědčen ani politolog z VŠE Karel Müller. 

"Nejsem přesvědčen, že by toto opatření pomohlo účinnějšímu vládnutí. Česko je parlamentní republika, tzn. že parlament je nejvýznamnější politickou institucí a v parlamentních systémech je závislost vlády na parlamentu obvyklá a logická, včetně personální provázanosti. Vždyť ze sněmovních voleb vláda odvozuje svoji legitimitu," myslí si. 

Místo klouzavého mandátu by sáhl spíše po nástrojích, které by zvýšily politickou kulturu v zemi. Ta by následně mohla zvýšit i účinnost vládnutí. Nezbytným aspektem je také dodržování principů právního státu. 

"Zmiňované opatření by si navíc vyžádalo zásah do ústavy a vzhledem k nejasnosti jeho dopadů není pro takový ústavní zásah důvod. Nechuť a frustrace z parlamentní diskuse byla u Andreje Babiše mnohokrát patrná. Ačkoli je možné rozumět jeho pohnutkám, od politického lídra bych očekával oddanost ústavě, včetně snahy o zefektivnění parlamentního provozu. Striktní oddělení exekutivy by mohlo roli parlamentu naopak oslabit, rozhodně by to oslabilo vazbu poslanců tj. zastupitelů veřejnosti na vládu a po zavedení prezidentské volby by to byl další plíživý krok směrem k prezidentskému systému, který je však v rozporu s naší ústavou," dodal pro EuroZprávy Müller. 

Hnutí Andreje Babiše v programu prosazuje redukci ministerstev. Pozici ministra pro vědu, výzkum a inovace by zrušilo, sloučilo by Ministerstvo zemědělství s ministerstvem životního prostředí. 

"Rušení ministerstev by se nemělo střílet od boku, nevím, jaká je tam analýza, oč se návrh opírá. Ministerstvo pro vědu se teprve připravuje, dosud neexistuje, jeho význam nevidím, protože to buď oddělí vysoké školy od vědy a výzkumu, přičemž kvalita vysokých škol se silně odvozuje od kvality tvůrčí činnost, nebo se vysoké školy oddělí od celého systému vzdělávání, pokud by se vysoké školy dostaly pod nové ministerstvo, což také není ideální," říká k návrhům profesorka Dvořáková. 

Ta navíc varuje, že pokud změny ve struktuře ministerstev nejsou dobře připraveny, vede to k navýšení transakčních nákladů. "Každé změny tohoto typu nesou vysoké transakční náklady, pokud nejsou dobře připraveny, tak mohou mít dopady, které nevedou k racionalizaci, ale naopak ke zhoršení," dodává. 

Počet ministerstev je podle Müllera na  zvážení každé vlády, nerozumné změny ve struktuře exekutivních těles ale nejsou pozitivním jevem.

"Každopádně časté zavádění a rušení ministerstev efektivitě vládnutí také nesvědčí. Samostatné ministerstvo pro vědu není na Západě zase tak obvyklé. Vědní agenda jde napříč sektory, ale ve většině západních zemí je výzkum navázán na univerzitní vzdělávání, což je podle mě správné," myslí si. 

Podle politologa Kubáčka by ale redukce počtu ministerstev velmi prospěla. Připomněl, že velikostně poloviční Švýcarsko má de facto osm ministerstev. Česká vláda momentálně disponuje šestnácti ministerstvy, svou agendu má také vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který má na starost vědu, výzkum a inovace.