Neonacisté a "slušní lidé" v jednom šiku? Hákové kříže nelze přehlížet a tolerovat

KOMENTÁŘ - Víkendová akce, během níž neznámí pachatelé posprejovali část pražských podniků vymezujících se proti xenofobii a netoleranci, nebyla aktem "výtržnictví" či "vandalismu", jak hlásají titulky některých český zpravodajských serverů. Jednalo se o čin bytostně politický. Demonstruje především skutečnost, že stávající společenskopolitická situace umožňuje po dlouhou dobu zdecimované ultrapravici hlásit se poprvé od konce 90. let razantněji o slovo. Klíčovou otázkou zůstává, jak na současný vývoj zareaguje česká společnost.

Neonacisté cítí mobilizační potenciál

Hákové kříže, kryptogramy v podobě číslic 14/88, další symbolika a hesla, která jsou standardně používána v neonacistických kruzích jasně naznačují, že vybrané kavárny a další veřejné prostory neponičili běžní "vandalové" a "výtržníci". Pachateli jsou v tomto případě neonacisté. Nešlo o čin spontánní; naopak vykazuje četné rysy plánované, organizované akce.

Mnohem podstatnější než výše celkových materiálních škod je poselství, které pachatelé vyslali. Svým činem chtěli v první řadě ukázat, že tvrdá neonacistická scéna, která byla na přelomu tisíciletí v České republice fakticky zdecimována, marginalizována a v zásadě zatlačena do podzemí, opět vystrkuje hlavu, sílí a může si dovolit věci, které byly posledních deset, patnáct let tabu.

Neonacistické grafity se v ulicích českých měst objevovaly i v novém tisíciletí, v drtivé většině se však jednalo o obecný projev jednotlivých sympatizantů extremistického hnutí. Chyběl aktuální osten, organizovanost i rozsah víkendové akce. Není totiž náhodné, jaký terč aktivisté volili. Skutečnost, že byly poničeny především podniky hlásící se k vládní iniciativě HateFree vymezující se proti xenofobním a netolerantním názorům šířícím se (nejen) českou společností, dobře odráží politický motiv pachatelů.

Iniciativa HateFree zaznamenala rozmach především v souvislosti s probíhající masivní migrační vlnou. Snaží se mimo jiné dementovat a na pravou míru uvádět nejznámější dezinformace tzv. hoaxy o migrantech, muslimech a etnických menšinách, které se internetovým prostorem šíří rychlostí blesku. Nutno dodat, že aktivity HateFree jsou polarizovanou a vystrašenou společností vnímány rozporuplně. Hodnoty, které se kampaň snaží prosazovat, jsou velké části veřejnosti cizí a vnímá je jako nepřátelské.

Čeští neonacisté cítí, že za stávající situace mají jedinečnou příležitost pozvednout svůj prapor a na tématu migrace posílit své pozice, které jsou minimálně ve středoevropském a východoevropském kontextu stále velmi slabé. Tuzemská etnicky a nábožensky mimořádně homogenní společnost, jejíž zdánlivá tolerance nevychází z niterného přesvědčení, ale spíše z ignorance a malé ochoty angažovat se, byla stávajícím přílivem migrantů do Evropy (který Českou republiku paradoxně zcela míjí) vystrašena, vytržena z letargie a nebývale mobilizována. Neonacistická scéna v tom správně spatřuje nezanedbatelný potenciál, který se ukazuje jako silnější než v případě romské otázky.   

Bezprostřední nebezpečí nespočívá v tom, že by neonacisté výrazně rozšířili své početní stavy a české ulice se v dohledné době vrátily do poloviny 90. let, kdy extremistické bojůvky terorizovaly jedince alternativnějšího vzezření, cizince a příslušníky menšin. V hysterii okolo migrační vlny však hrozí, že česká společnost výrazně posune práh toho, jaké názory, prohlášení i praktické činy jsou pro ni akceptovatelné. Jestliže dnes její nezanedbatelná část nemá problém se symbolickými šibenicemi pro "vlastizrádce" či výroky o koncentračních táborech pro muslimy, bude snad zítra ochotná omlouvat bojem proti přistěhovalcům z jiného kulturního okruhu i hákové kříže a hajlování oněch "dobrých českých vlastenců"? Dostaneme se do fáze, kdy účel světí jakékoliv prostředky? Jaká bude jejich hranice?

Migrace bude dlouhodobá

Stávající migrační vlna je fenomén, který jen tak nezmizí. Jejím klíčovým kořenem totiž není pouze válka v Sýrii, jak je mnohdy médii prezentováno, ale obecná touha žijících lidí v nedůstojných podmínkách po lepším životě. Mnoho osob se na cestu vydává v obavě o svůj život. Jiní jsou vedeni přesvědčením, že když ne oni sami, tak alespoň jejich potomci si zaslouží žít v lepší části světa.

Ohromné nerovnosti panovaly nejen mezi jednotlivci, ale též mezi regiony od počátku lidské civilizace. Ponechme stranou, zda se v současnosti rozevírají, či zavírají. Dnešní globalizovaný, technologicky a informačně propojený svět dává bezprecedentně velkému počtu lidí odvahu podniknout kdysi nepředstavitelnou cestu za lepší budoucností, nikoliv pokorně přijmout svůj osud.

V České republice se veřejná diskuze o tomto aktuálním a krajně složitém fenoménu se bohužel polarizovala. Věcný obsah nahrazují většinou emoce, snaha lehce vytěžit politický kapitál či pokusy médií jednoduše navýšit čtennost a sledovanost. To vše zásadně přispívá k utvrzování radikálních i naivních postojů v obou táborech.           

Migrační vlna s sebou zajisté nese četná nebezpečí. České republice, které se uprchlíci i migranti vyhýbají, nehrozí vznik paralelních společností, ekonomické komplikace či akutní rizika spojená s islámským fundamentalismem. Výbušný problém migrace projevující se na západ od našich hranic však může do české společnosti narazit jako pomyslná tlaková vlna. Má potenciál způsobit otřes, který tuzemskou veřejnost vytrhne z letargie a radikalizuje ji. Z tohoto důvodu je nutné proti projevům neonacismu, jakým byla víkendová akce, rozhodně vystoupit a bojovat. V opačném hrozí, že mnozí "slušní lidé" začnou neonacistický světonázor akceptovat a přijmou ho jako svého legitimního spolubojovníka v boji proti migrantům. Z historie víme, kam tato zhoubná cesta může vést.

Související

AfD (Alternativa pro Německo) Analýza

Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus

Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.

Více souvisejících

neonacisté uprchlíci

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

před 1 hodinou

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

před 4 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

před 5 hodinami

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

před 6 hodinami

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

před 6 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

před 7 hodinami

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

před 9 hodinami

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

před 9 hodinami

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

před 10 hodinami

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

před 14 hodinami

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

včera

Útočník z obchodního centra v Hradci Králové míří do vazby

Soud poslal muže, který je po pátečním útoku v obchodním centru v Hradci Králové obviněn z pokusu o vraždu, do vazby. Informovala o tom policie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy