Petr Zahradník: Aktuální dění v EU: Priority optikou Dne Evropy. Je společná Evropa stále ctěnou hodnotou?

Praha - "V čase, kdy si připomínáme Den Evropy, vztahující se k mementu, kdy před 66 lety Robert Schuman ve své deklaraci prezentoval vizi evropského – tehdy poválečného – uspořádání, existuje velmi silný důvod se nad obsahem a způsobem naplňování této vize zamyslet. Zvláště nyní, kdy se její základní kostra buď ocitá pod tlakem, či je zpochybňována," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Petr Zahradník.

Je třeba si jasně říci, že spojená Evropa má smysl, a současně druhým hlasem dodat v jakých oblastech má smysl, aby nedocházelo k vytváření úrodné půdy pro motivy odchodu z ní (jako nyní v případě rizika Brexitu), či zpochybňování jejího smyslu. Je třeba současně jasně říci, že zvláště výkonný aparát spojené Evropy se v mezičase stal světem sám pro sebe, jehož činnost ne vždy přispívá k optimálnímu řešení vzniklých problémů. Občas zplodí zbytný pseudoproblém a tak vede k tomu, že důvěra ve společnou Evropu zažívá v řadě členských států značnou krizi. To konec konců potvrdil i nedávno zveřejněný průzkum podpory EU v České republice; ta je momentálně rekordně nízká a činí pouhých 37 %.

V rámci tohoto subjektivního vnímání nejsou dostatečně zhodnoceny přínosy, které naše členství v EU má (výše čisté finanční pozice za období od našeho vstupu do EU přesáhla 560 mld. Kč; otevřenost hranic pro vývoz zboží a služeb představuje zásadní parametr pro činnost významné části našich podnikatelů; vstup významných, zvláště neevropských, investorů do České republiky, investujících zde stovky miliard korun a vytvářejících zde desítky tisíc pracovních míst s naším členstvím na jednotném evropském trhu taktéž bezprostředně souvisí). A současně jsou nezaslouženě a neautenticky vyzdvihována údajná negativa, která však velmi často s evropskou integrací buď vůbec nesouvisí, anebo je to s nimi ve skutečnosti trošku jinak (evergreen ohledně prý nadměrné byrokracie je nyní těžce převážen důsledky a obavami z migrační vlny).

Den Evropy a vztah jednotlivých členských států ke společné Evropě mohl nastavit i zrcadlo a měřítko na události, které proběhly v právě uplynulém týdnu. Záleží na každém ze čtenářů, do jaké skupiny aktivit tyto události zařadí; buď do té pro Evropu prospěšné, nebo do skupiny zbytných, nadbytečných a dlouhodobé udržitelnosti fungující evropské integrace neprospěšných.

Do první skupiny můžeme směle zařadit úvahy prezidenta Evropské centrální banky i jeho kolegů o nastolení parametrů měnové politiky ECB v současném ekonomickém kontextu a vytváření podmínek pro měnovou, finanční i ekonomickou stabilitu euro-zóny. Poučení je zajisté dobré si vzít z právě zveřejněné jarní ekonomické předpovědi Evropské komise, jež velmi kompetentně upozorňuje na aktuální i očekávané projevy vývoje ekonomiky EU a jejích členských států; její pečlivé studium může přispět k identifikaci jejích nyní vnímaných silných i slabých stránek.

Pokračování růstové expanze ve spíše skromnějším módu je zřejmě její hlavní zhutnělou a lehce pozitivní zprávou. V roce letošním by ekonomika EU měla růst o 1,8 %, České republiky pak o 2,1 % (což by znamenalo jistý ústup ze slávy oproti loňsku; naše předpovědi pro rok 2016 jsou však optimističtější). Jako alternativní způsob alokace finančních prostředků v rámci Unie kapitálových trhů je otevírán prostor pro crowdfunding. Pro prakticky zaměřené čtenáře ještě dodejme, že ECB s okamžitou platností zastavila emisi bankovek v nominální hodnotě 500,- EUR.

Podstatné rozhovory se týkaly nalézání řešení pro migrační krizi tak, aby co nejméně doznaly újmy výdobytky společné Evropy především v oblasti čtyř ekonomických svobod, jež lze považovat nejen za praktické, ale též výsostně symbolické. Cena Karla Velikého byla pro letošní rok udělena papeži Františkovi, což může z hlediska ryzího a autentické ztotožnění se s evropskými hodnotami též představovat příspěvek ve prospěch toho, aby v klíčových věcech zůstala Evropa ve svém vlastním zájmu soudržná.

Související

Více souvisejících

Petr Zahradník hospodářská komora

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 10 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy