Petr Zahradník: Aktuální dění v EU: Priority optikou Dne Evropy. Je společná Evropa stále ctěnou hodnotou?

Praha - "V čase, kdy si připomínáme Den Evropy, vztahující se k mementu, kdy před 66 lety Robert Schuman ve své deklaraci prezentoval vizi evropského – tehdy poválečného – uspořádání, existuje velmi silný důvod se nad obsahem a způsobem naplňování této vize zamyslet. Zvláště nyní, kdy se její základní kostra buď ocitá pod tlakem, či je zpochybňována," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) Petr Zahradník.

Je třeba si jasně říci, že spojená Evropa má smysl, a současně druhým hlasem dodat v jakých oblastech má smysl, aby nedocházelo k vytváření úrodné půdy pro motivy odchodu z ní (jako nyní v případě rizika Brexitu), či zpochybňování jejího smyslu. Je třeba současně jasně říci, že zvláště výkonný aparát spojené Evropy se v mezičase stal světem sám pro sebe, jehož činnost ne vždy přispívá k optimálnímu řešení vzniklých problémů. Občas zplodí zbytný pseudoproblém a tak vede k tomu, že důvěra ve společnou Evropu zažívá v řadě členských států značnou krizi. To konec konců potvrdil i nedávno zveřejněný průzkum podpory EU v České republice; ta je momentálně rekordně nízká a činí pouhých 37 %.

V rámci tohoto subjektivního vnímání nejsou dostatečně zhodnoceny přínosy, které naše členství v EU má (výše čisté finanční pozice za období od našeho vstupu do EU přesáhla 560 mld. Kč; otevřenost hranic pro vývoz zboží a služeb představuje zásadní parametr pro činnost významné části našich podnikatelů; vstup významných, zvláště neevropských, investorů do České republiky, investujících zde stovky miliard korun a vytvářejících zde desítky tisíc pracovních míst s naším členstvím na jednotném evropském trhu taktéž bezprostředně souvisí). A současně jsou nezaslouženě a neautenticky vyzdvihována údajná negativa, která však velmi často s evropskou integrací buď vůbec nesouvisí, anebo je to s nimi ve skutečnosti trošku jinak (evergreen ohledně prý nadměrné byrokracie je nyní těžce převážen důsledky a obavami z migrační vlny).

Den Evropy a vztah jednotlivých členských států ke společné Evropě mohl nastavit i zrcadlo a měřítko na události, které proběhly v právě uplynulém týdnu. Záleží na každém ze čtenářů, do jaké skupiny aktivit tyto události zařadí; buď do té pro Evropu prospěšné, nebo do skupiny zbytných, nadbytečných a dlouhodobé udržitelnosti fungující evropské integrace neprospěšných.

Do první skupiny můžeme směle zařadit úvahy prezidenta Evropské centrální banky i jeho kolegů o nastolení parametrů měnové politiky ECB v současném ekonomickém kontextu a vytváření podmínek pro měnovou, finanční i ekonomickou stabilitu euro-zóny. Poučení je zajisté dobré si vzít z právě zveřejněné jarní ekonomické předpovědi Evropské komise, jež velmi kompetentně upozorňuje na aktuální i očekávané projevy vývoje ekonomiky EU a jejích členských států; její pečlivé studium může přispět k identifikaci jejích nyní vnímaných silných i slabých stránek.

Pokračování růstové expanze ve spíše skromnějším módu je zřejmě její hlavní zhutnělou a lehce pozitivní zprávou. V roce letošním by ekonomika EU měla růst o 1,8 %, České republiky pak o 2,1 % (což by znamenalo jistý ústup ze slávy oproti loňsku; naše předpovědi pro rok 2016 jsou však optimističtější). Jako alternativní způsob alokace finančních prostředků v rámci Unie kapitálových trhů je otevírán prostor pro crowdfunding. Pro prakticky zaměřené čtenáře ještě dodejme, že ECB s okamžitou platností zastavila emisi bankovek v nominální hodnotě 500,- EUR.

Podstatné rozhovory se týkaly nalézání řešení pro migrační krizi tak, aby co nejméně doznaly újmy výdobytky společné Evropy především v oblasti čtyř ekonomických svobod, jež lze považovat nejen za praktické, ale též výsostně symbolické. Cena Karla Velikého byla pro letošní rok udělena papeži Františkovi, což může z hlediska ryzího a autentické ztotožnění se s evropskými hodnotami též představovat příspěvek ve prospěch toho, aby v klíčových věcech zůstala Evropa ve svém vlastním zájmu soudržná.

Související

Více souvisejících

Petr Zahradník hospodářská komora

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy