Merkelová nás vede do problémů, nenecháme se vydírat! EU je neschopná, volají čeští politici

ANKETA – Německá kancléřka Angela Merkelová ve své zemi čelí ostré kritice za to, že kvůli dohodě uzavřené mezi EU a Tureckem teď prezident Recep Tayyip Erdoğan může vydírat Evropu. Mluví se přitom o tom, že podobné dohody by mohly být uzavřeny i s některými africkými zeměmi, ze kterých do Evropy přichází uprchlíci. A jaký je názor českých politiků? Na to jsme se jich zeptali v aktuální anketě.

„Dohody vždy a se všemi. Možná to ode mě bude znít zvláštně, ale Erdogan se jen snaží zachránit Turecko. Dříve tam jezdilo osm milionů Rusů, dnes je to katastrofa, Ankara bojuje s Islámským státem. Už z minulosti víme, že je Turecko tvrdý vyjednavač," myslí si poslanec ČSSD Vítězslav Jandák. Na vině jsou podle něj ti, kteří už ve 20. letech připravili plán na omlazení a dosídlení Evropy. „Dohody s africkými zeměmi také můžeme uzavírat, druhý den ale nemusí platit. Tamní vlády padají, třeba Libye je v rozkladu," dodal pro EuroZprávy.cz.

„Smyslem podobných dohod je postarat se o migranty mimo území EU – ne plnit různá tajná přání, která s tím nesouvisí. Jednat se musí, ale bez ustupování absurdním požadavkům," reagoval v SMS zprávě pro naši redakci místopředseda KSČM Jiří Dolejš.

Podobně to vidí i poslanec ČSSD Stanislav Huml. „Readmisní dohody jsou nezbytné. Jinak Evropa nemá kam nelegální migranty vracet. Ovšem nelze přistoupit na vydírání. Bezvízový styk s Tureckem je obrovské bezpečností riziko. Hlasoval jsem ve Sněmovně pro usnesení, kterým jsme jej odmítli a na tom názoru setrvávám," řekl nám Huml.

„Kritika Angely Merkelové a nositelů podobných názorů je zcela oprávněná. Domnívat se, že africké země dodrží své případné dohody a závazky z nich plynoucí, je násobně naivnější, než očekávat to od Turecka i Řecka. Současní lídři Evropy (kteří de facto žádnými lídry nejsou – viz Merkelová) ji vedou do velkých problémů," uvedl pro EuroZprávy.cz nezávislý poslanec Karel Fiedler.

„Dění kolem této dohody jednoznačně potvrzuje, že se jedná o špatně vyjednaný kompromis. Navíc se objevují i pochybnosti o její právní vymahatelnosti. Dohodu s Tureckem považuji za potvrzení nekompetence a neschopnosti představitelů unie nalézt jakékoliv účinné řešení migrační krize. Jsem ale přesvědčena, že to neznamená, že by jednání s tranzitními zeměmi neměla pokračovat. Dohoda s těmito zeměmi je klíčová, musí ovšem vést k zastavení přílivu uprchlíků a poskytování finančních prostředků musí být provázeno jasnou kontrolou efektivity využití těchto prostředků," řekla naší redakci poslankyně ODS Jana Černochová.

„Turecký prezident je jiná story. Bohužel pro mě je velmi nevypočitatelná osoba. Nicméně s dohodou s ostatními státy souhlasím. Musíme zastavit nekontrolovanou migraci do Evropy, protože to ohrožuje naši stabilitu," reagoval v SMS zprávě pro EuroZprávy.cz europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.

„Jasně od počátku říkám, že dohoda s Tureckem je pro Evropu nebezpečná. Nyní došlo na moje slova, Turci nás bezostyšně vydírají. Neustále slyšíme, jak turecký prezident Erdogan něco vzkazuje Evropě. Myslím, že je konečně na čase, aby Evropa něco vzkázala Turecku. My se bez Turecka klidně obejdeme, to Turecko potřebuje evropské peníze a bezvízový styk s EU. My potřebujeme jediné: blokádu tureckého pobřeží, aby se k nám neodstávaly lodě pašeráků lidí. Pokud ji nezařídí Turecko samo za pro nás přijatelných podmínek, měla by ji zařídit Evropské unie s pomocí NATO. Nemůžeme ustoupit a nechat se vydírat," řekl pro EuroZprávy.cz místopředseda Úsvitu - Národní koalice Marek Černoch.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.
Václav Pláteník Původní zpráva

ANKETA: Zákaz srpu a kladiva? Vládní politici ho vítají jako obranu demokracie, opozice varuje před cenzurou

Zákaz komunistických symbolů, který začne platit od ledna příštího roku, rozděluje českou politickou scénu. Zatímco zástupci vládních stran jej považují za nutný krok k ochraně demokracie a varování před návratem totality, jiní politici varují před omezováním svobody slova. EuroZprávy.cz oslovily vybrané strany s žádostí o vyjádření. Jde o druhý díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

anketa politici EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

před 1 hodinou

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 7 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 8 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 12 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 15 hodinami

včera

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy