Návrh zákona o rozvědce narazil, úřadům vadí její velké pravomoci

V některých případech by mohla třeba žádat po lidech prokázání totožnosti. Podle kritiků by tuto pravomoc měla mít jen policie. Některá ministerstva zároveň navrhují, aby rozvědka nespadala do kompetence ministra vnitra, ale obrany nebo zahraničních věcí. ČTK to zjistila z výsledků připomínkového řízení zveřejněného na webu vlády. Návrh zákona předložil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Zákon se dočkal velmi tvrdého přijetí například od ministerstva obrany, pod které spadá vojenská tajná služba, tedy Vojenské zpravodajství (VZ), od Bezpečnostní informační služby (BIS) nebo od Úřadu vlády. Bez připomínky ho naopak ponechal Pražský hrad nebo Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Hned několik úřadů doporučuje, aby byl materiál stažen a zcela přepracován. Nejčastěji návrhu vyčítají, že rozvědce přisuzuje kompetence dosud patřící pouze policii. Rozvědka by se podle nich od kompetencí zpravodajských služeb dostala ke kompetencím represivních složek. Odkazují při tom na paragrafy, podle kterých by pracovníci Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) mohli požadovat prokázání totožnosti nebo podání vysvětlení třeba od člověka, který "svým jednáním ohrozí osobu, jejíž bezpečnost úřad zajišťuje". "V principu by tak ÚZSI mohl požadovat prokázání totožnosti kohokoli, kdekoli a kdykoli," uvedlo ministerstvo zemědělství.