ROZHOVOR | Česko dělá chybu, uprchlíky nikdo nechce. Cyril Svoboda promluvil o cestě do pekel

Média se den co den plní informacemi o uprchlících. Někdy jde o boje v táborech a detenčních a dalších zařízeních, jindy o nepokoje na hranicích, nebo o statistiky. O čem to podle Vás vypovídá?

Zprávy tohoto typu vypovídají o soustředění médií na přítomný okamžik, co se děje dnes. Chybí v nich pohled dlouhodobý, jak se má krize řešit, jaká jsou reálná dlouhodobá řešení mimořádné situace.

Jedná podle Vás Evropská unie v otázce zastavení migrace správně? Jedním z nejviditelnějších návrhů jsou například povinné kvóty na rozdělení uprchlíků...

Řešení situace vyžaduje dva kroky. Oba dva je třeba naplnit jako společné dílo celé Unie.

Prvním z nich se spojená a Evropskou unií vedená vojenská mise s podporou NATO. Jejím úkolem je chránit hranici Evropské unie přímo u břehu Turecka, Sýrie, Libanonu, Izraele, Egypta, Libye, Tuniska, Alžírska a Maroka. Je nutné spoléhat sami na sebe, na vojenskou silu Evropské unie. Nikdo to za nás neudělá.

Druhým krokem je zabránit vzniku míst koncentrované přítomnosti migrantů. I tento krok musí být společný a musí platit ve všech zemích Unie stejně. Jeho podstat je v tom, že každý, kdo má nárok na azyl, má vědět, že může být legálně na území Evropské unie pouze, pokud jeho zemi nelze určit za zemi bezpečnou. To znamená, že nemá nároky na trvalý pobyt. Proto nemůže mít právo na volný pohyb po Unii. Je třeba každému migrantovi státní mocí určit, kde má žít jaké další podmínky má splňovat, aby mu byl poskytnut azyl.. Jakmile kterou kteroukoli podmínku poruší -třeba i podmínku žít v konkrétním místě - končí jeho právo a azyl v celé EU a má být poslán zpět, i když jeho země není označena za zemi bezpečnou.

K tomu je nutný společný přerozdělovací mechanismus, ať klidně nazývá kvóty. Na názvu nezáleží.

Podle Evropské komise by státy, které odmítnou přijímat uprchlíky na základě kvót, měly platit 250 tisíc eur za každého nepřijatého migranta. Tento návrh se setkal s ostrou kritikou zejména ze zemí V4. Co o tom soudíte Vy?

Česká republika dělá strategickou chybu, že se opírá v migrační krizi o V4. Z dlouhodobého pohledu nám může prospět jen spojení se zakládacími členskými státy EU. Patříme do středu Evropy, ne na její okraj.

Jinak placení výkupného za nepřijaté uprchlíky jen Evropskou unii rozhádá. K ničemu dobrému kompenzace nepovedou.

Proti přijímání migrantů se ohradila část české společnosti. Jde podle vás o xenofobii či rasismus nebo o přirozenou reakci?

Kdo by migranty vítal? To je pochopitelné, že si většina žádné migranty nepřeje. Na druhé straně jen populisti nabízejí krátká, radikální řešení z plakátů. Vypadají líbivě, ale jsou nereálná, protože žádné zázračné radikální řešení není. Nejhorší jsou radikální řešení na úkor jednotného postoje Evropské unie. Jejich nositelé se nechtějí, a tudíž ani se nemohou, dohodnout na společném řešení, a to je cesta do pekel. Tuto cestu dláždí stavění plotů mezi státy Unie.

V souvislosti s migrační krizí nelze nezmínit ostře odmítavý postoj prezidenta Miloše Zemana. Ztotožňujete se s ním?

Prezident republiky Miloš Zeman se soustředí na svou předvolební kampaň. Říká lidem, co chtějí slyšet, neříká jim, co by měli slyšet.

Dalším celosvětovým problémem je Islámský stát. Obáváte se jeho vlivu v Evropě?

Oprávněnou obavu vzbuzuje jakákoliv radikální islamizace politiky, třeba organizace Islámský stát. Nejde ale o organizaci, kterou by nebylo možné spojeným úsilím porazit.

Spojené státy a koalice dalších několika desítek zemí proti radikálům podnikají nálety a připravily je o velkou část území. Je to podle Vás dostatečný boj, nebo by svět mohl udělat víc?

Proti nepříteli je třeba se spojit a nejít cestu ke kompromisu i s Ruskem.

Na jedné straně se hovoří o nebezpečí ze strany islámských radikálů, na straně druhé ale stojí právě nevraživost mezi Ruskem a NATO. Je Rusko pro Evropu větším nebezpečím, než Islámský stát?

Bezprostřední hrozbou je migrace. Musíme zastavit její příčiny a jednou z nich je válka v Sýrii, a tu bez Ruska nebo proti Rusku neskončíme.

Aliance rozmisťuje jednotky poblíž východní hranice Evropy s Ruskem, tomu se to ale nelíbí a chystá reakci. Jedná v tomto případě NATO správně?

Možná mají naši spojenci v NATO a naše země informace, které nejsou veřejně dostupné. Čerpaje z veřejných zdrojů, mám migraci do Evropy a destabilizaci na Blízké východě za mnohem vážnější hrozbu a riziko, než jakékoliv jiné. Proto považuji za nutné nyní hledat cestu ke kompromisu s Ruskem. Poslední kroky NATO cestu k dohodě nyní komplikují.

Kde vidíte Evropu za rok?

Nedávné regionální volby ve Francii, prezidentské volby v Rakousku jsou varováním,. V obou případech byla zastavena populistická pravice až těsně u bran vítězství.

Buď se dnešní politická reprezentace odhodlá ke společnému postupu, nebo ji nacionální populisté rozloží, a to si nepřeji.