Pane prezidente, prý se mýlíte. A to zásadně, tvrdí ekonom

Praha - Prezident Miloš Zeman se hluboce mýlí, když svou „východní“ zahraniční politiku odlišuje od politiky ostatních evropských zemí a povyšuje ji na ideologii, ve které vyznává svůj obdiv k autoritářským režimům a vládcům. Tvrdí to ekonom a exporadce Václava Havla Jan Švejnar.

Podle Švejnara Zeman nedávno využil své vystoupení na Festivalu Exportu CZ 2016 k obhajobě své „východní" politiky. Uvedl, že „země malého nebo středního rozsahu působí poněkud směšně, když svoji zahraniční politiku zakládá na moralistním kazatelství, zatímco ostatní země vesele obchodují". Prezident se tak prý snaží obhájit svůj pragmatický přístup k zahraničnímu obchodu. Tento přístup je příliš úzce pojatý pro plnohodnotnou zemi Evropské unie.

"Je určitě žádoucí otevírat pro české firmy a podniky cestu na nové trhy, je dobré poskytnout půjčky pro kvalitní projekty a je dobré zvát do doprovodu vládních a státních delegací zástupce podnikatelů. Správně pojatý přístup k obchodu však nerezignuje na skutečnost, že jsme byli, jsme a budeme významnými zástupci západní civilizace, která vyznává demokratický princip vládnutí," podotkl na svém blogu na aktualne.cz a dodal: "Hodnoty, na kterých stojí demokracie, jsou standardní součástí jednání představitelů zemí Evropské unie a Spojených států s představiteli autoritářských režimů a vlád. V jednotě je síla a náš prezident by měl mít stejný přístup k těmto vyjednáváním jako čelní představitelé ostatních zemí EU. Úzce pojatý přístup k obchodu a zahraničním investicím, který prezident a jeho okolí vydává za pragmatický, nevede nezbytně ke zlepšení obchodní výměny či zvýšení investic."

Velké čínské investice do nestrategických odvětví naší ekonomiky by podle ekonoma samozřejmě měly pozitivní efekt – přispěly by ke konjunktuře a při současné nízké nezaměstnanosti také ke zvýšení platů a mezd. "Ze slíbené čínské investiční vlny však zatím zbývají jen vlnky a prezident, který cítí potřebu veřejně obhajovat svou úzce pojatou „východní" strategii. Analýza čínských zahraničních investic ukazuje, že tyto investice míří do zemí, kde je dobré investiční prostředí a nevyhýbají se zemím, které během obchodních návštěv též diskutují na vysoké vládní úrovni otázky spojené s dodržováním lidských práv," vysvětluje ekonom.

V této souvislosti si prý také musíme připomenout, že naši hlavní a přirození obchodní partneři jsou a budou v Evropě a pak v dalších vysoce rozvinutých demokratických zemích světa. "Svědčí o tom statistická data a ekonomické modely obchodu. Milošem Zemanem tolik propagované a protežované „východní" země na něm nenakukují ani na okraj první desítky. Je dobré s nimi obchodní a investiční vztahy rozumně rozvíjet, ale není rozumné očekávat, že se stanou stěžejními partnery a tomuto očekávání podřizovat zahraniční politiku," podotkl.

V tomto kontextu je prý také zajímavé si připomenout, že čínský prezident Si do Prahy přijel cestou na návštěvu USA, kde se odehrávaly debaty o politickém a ekonomickém soužití a prezident Obama neváhal hovořit se svým protějškem o lidských právech. "Vzájemný obchod mezi USA a Čínou přesto roste a slovy Miloše Zemana „vesele pokračuje" dál. Dalším argumentem proti konceptu českého prezidenta je schůzka Baracka Obamy a Dalajlamy v Bílém domě. Ano, americká administrativa si dala záležet na tom, aby bylo jasné, že jde o soukromou schůzku Obamy s tibetským duchovním vůdcem. Obama dále potvrdil, že v americké zahraniční politice je Tibet součástí Číny, a přesto americký prezident svému protějšku v Pekingu znovu zdůraznil, že USA dbají o dodržování lidských práv a náboženských svobod v Číně a nejen tam," uvedl.

"Náš prezident se hluboce mýlí, když svou „východní" zahraniční politiku odlišuje od politiky ostatních evropských zemí a povyšuje ji na ideologii, ve které vyznává svůj obdiv k autoritářským režimům a vládcům. „A já", řekl minulý týden Zeman, „někdy se závistí sleduji, jak moji zahraniční partneři mohou jediným příkazem vyřešit problémy, jejichž řešení v zemích s parlamentní demokracií trvá léta". Je to nebezpečné uvažování pro demokratickou zemi, která je v rámci EU plnohodnotnou součástí největší ekonomické zóny světa," uzavřel Švejnar.

Související

Ilustrační fotografie.

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, řekl Hampl

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. 
Jan Švějnar, autor: Michal Louč

Dlouhá jednání o vládě mohou poškodit ekonomiku, varuje Švejnar

Dlouhá a komplikovaná jednání o sestavení nové vlády mohou ohrozit ekonomickou stabilitu země a její křehký hospodářský růst. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ředitel centra IDEA Jan Švejnar. Nyní je správná doba na restart ekonomiky, ČR se musí vrátit k reformám, doplnil člen Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček.

Více souvisejících

Jan Švejnar Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy