Europoslanec spustil kanonádu: Zastánci brexitu mají něco společného s Paroubkem, lži, demagogie...

Praha - "Politici, kteří s takovou vehemencí prosazovali brexit, mají jednu společnou věc s Jiřím Paroubkem v době českého předsednictví EU. Všichni zmínění totiž nebyli absolutně schopní domyslet důsledky svého jednání," píše v komentáři, který poskytl serveru EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

S tím rozdílem, že Paroubek nyní vypadá vedle pánů Nigela Farage a Borise Johnsona jako celkem bezvýznamný břídil, protože „pouze" shodil vládu. Ve srovnání s tím, co se nyní stalo ve Velké Británii, se jedná o ostudu trvající pouze zhruba polovinu českého předsednictví.

Lidé jako Nigel Farage či Boris Johnson jsou na tom mnohem hůře. Vystoupení Velké Británie z Evropské unie může zemi poznamenat na mnoho let či dokonce desetiletí, ať už hospodářsky, politicky či jinak. Je také dost možné, že politici, kteří chtěli odejít z EU, se zapíšou do dějin jako ti, kteří se zasloužili o konec Velké Británie. Skotové už projevili zájem odtrhnout se a podobné hlasy jsou (byť mnohem méně silně) slyšet i v Severním Irsku. A hlavně, stoupenci brexitu postavili svoji kampaň na smyšlenostech a vyložených lžích. Právě těmto nepravdám se budu věnovat ve zbytku tohoto článku.

Naprostá bezradnost „brexitářů"

Protože nikdo neměl žádný plán pro případ, že brexit vyhraje, nikoho asi nepřekvapí, že ti, kteří celou dobu nejhlasitěji volali po odchodu z té zlé Evropské unie, působí nyní po referendu spíše krotkým dojmem.

Když už bylo jasné, jak hlasování dopadlo, Nigel Farage v televizním pořadu Good Morning, Britain sám přiznal, že nemůže zaručit, že 350 milionů liber, které Británie týdně odvádí do evropského rozpočtu, půjde na zlepšení britského zdravotnictví. A to přesto, že se jednalo o jeden z hlavních argumentů pro vystoupení. Jedním z nejvýraznějších hesel kampaně totiž bylo „posíláme EU 350 miliónů týdně, financujme místo toho náš NHS (tj. britský zdravotnický systém)."

Dalším z významných témat využívaných stoupenci britského odchodu byla i otázka masové imigrace, resp. slib získání kontroly nad hranicemi v případě brexitu. Problém je ale v tom, že vystoupení z EU rozhodně neznamená, že do Velké Británie přestanou ze dne na den proudit davy imigrantů z nových členských zemí EU. Proč? Pokud si bude Velká Británie chtít zachovat volný přístup na evropský trh i po svém vystoupení (jakože nejspíše chtít bude), bude také muset nechat hranice otevřené i lidem pocházejícím z EU.

Třetím velkým omylem zastánců brexitu bylo přesvědčení, že Velká Británie bude po vystoupení ekonomicky vzkvétat. Dosavadní vývoj ale naprosto jednoznačně svědčí o opaku. Na brexit zareagovaly akciové trhy ve světě velmi prudkým propadem a libra velmi prudce oslabila oproti dolaru na hodnoty za posledních 31 let neviděné.

Další špatnou zprávou pro britský finanční sektor je, že v důsledku nepředvídatelného vývoje banky už nyní vážně zvažují stěhování z Londýna. Zkrátka je naprosto jasné, že nejen politická, ale i ekonomická prestiž Velké Británie vlivem výsledku referenda o vystoupení už nyní utrpěla a zcela jistě ještě utrpí.

Poučení pro Česko

Navíc Velká Británie bude muset v případě svého vystoupení platit za členství v EHP, resp. nějakou jinou formu přístupu na evropský trh a už nebude mít možnost přijímat dotace. A abych nezapomněl, tak ještě k tomu reálně hrozí i zmíněné odtržení Skotska. Hlasovali by britští voliči stejným způsobem, kdyby měli k dispozici informace jako dnes?

Takže si to shrňme. Zastánci brexitu si ve své kampani pomáhali užíváním lží a jak se nyní ukazuje, nejsou schopní předložit smysluplnou alternativu. Myslím, že všichni ti, kdo volají po vstoupení Česka z EU, by si měli vzít z britského scénáře patřičné ponaučení. Opravdu si dotyční myslí, že pro nás bude výhodné uspořádání, jaké mají Švýcarsko či Norsko?

Líbilo by se „czexitářům," kdybychom museli za účast na společném trhu s EU platit přispíváním do různých fondů bez možnosti získávat jakékoli dotace? Abychom měli přístup na evropský trh, museli bychom evropskou legislativu dodržovat tak jako tak. Opuštění EU by pro nás znamenalo jen ztrátu možnosti jakkoli ovlivňovat vytváření evropských předpisů, jejichž dodržování bychom se stejně vyhnout nemohli.

Největší euroskeptici se nejvíce drží svých postů

Myslím, že kdyby mělo opravdu dojít na lámání chleba, nejhlasitější bojovníci za vymanění se ze závislosti na „byrokratickém molochu" by nakonec splakali nad výdělkem. Česko, které je navíc čistým příjemcem dotací, by odchod bolel ještě více než Británii. Ano, ušetříme 40 mld. poslaných do Bruselu, za kterých nám přijde 191 mld. zpět. To je ten diktát EU a vy jste "eurohujer".

Možná nejzajímavější zjištění z celého Brexitu je paradox, že největší euroskeptici se přes svou absolutní nečinnost nejvíce drží svých postů v Evropské unii. Osobně si vážím všech pracovitých oponentů, ale těch bohužel ve frakci pana Farage najdete poskromnu. Nejčastěji svou lenost obhajují tím, že nechozením a nepracováním v parlamentu vlastně bojují proti Evropské unii. To považuji za vrchol demagogie.

A ještě jedna věc na úplný závěr. Všichni "vítači" brexitu by si měli přečíst diskuse jeho příznivců. Řada Britů hlasovala pro Brexit, protože tam Čechy (ani další národy z nových zemí EU) v Británii prostě nechtějí!

Související

Ilustrační fotografie.

Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nově povede Čech Petr Klement, dosavadní náměstek evropské nejvyšší žalobkyně. O jeho jmenování rozhodla Evropská komise. Jde o historicky první případ, kdy se do čela tohoto prestižního protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.

Více souvisejících

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Brexit

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 1 hodinou

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 2 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 5 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

včera

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

včera

6. června 2026 21:04

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy