Europoslanec spustil kanonádu: Zastánci brexitu mají něco společného s Paroubkem, lži, demagogie...

Praha - "Politici, kteří s takovou vehemencí prosazovali brexit, mají jednu společnou věc s Jiřím Paroubkem v době českého předsednictví EU. Všichni zmínění totiž nebyli absolutně schopní domyslet důsledky svého jednání," píše v komentáři, který poskytl serveru EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

S tím rozdílem, že Paroubek nyní vypadá vedle pánů Nigela Farage a Borise Johnsona jako celkem bezvýznamný břídil, protože „pouze" shodil vládu. Ve srovnání s tím, co se nyní stalo ve Velké Británii, se jedná o ostudu trvající pouze zhruba polovinu českého předsednictví.

Lidé jako Nigel Farage či Boris Johnson jsou na tom mnohem hůře. Vystoupení Velké Británie z Evropské unie může zemi poznamenat na mnoho let či dokonce desetiletí, ať už hospodářsky, politicky či jinak. Je také dost možné, že politici, kteří chtěli odejít z EU, se zapíšou do dějin jako ti, kteří se zasloužili o konec Velké Británie. Skotové už projevili zájem odtrhnout se a podobné hlasy jsou (byť mnohem méně silně) slyšet i v Severním Irsku. A hlavně, stoupenci brexitu postavili svoji kampaň na smyšlenostech a vyložených lžích. Právě těmto nepravdám se budu věnovat ve zbytku tohoto článku.

Naprostá bezradnost „brexitářů"

Protože nikdo neměl žádný plán pro případ, že brexit vyhraje, nikoho asi nepřekvapí, že ti, kteří celou dobu nejhlasitěji volali po odchodu z té zlé Evropské unie, působí nyní po referendu spíše krotkým dojmem.

Když už bylo jasné, jak hlasování dopadlo, Nigel Farage v televizním pořadu Good Morning, Britain sám přiznal, že nemůže zaručit, že 350 milionů liber, které Británie týdně odvádí do evropského rozpočtu, půjde na zlepšení britského zdravotnictví. A to přesto, že se jednalo o jeden z hlavních argumentů pro vystoupení. Jedním z nejvýraznějších hesel kampaně totiž bylo „posíláme EU 350 miliónů týdně, financujme místo toho náš NHS (tj. britský zdravotnický systém)."

Dalším z významných témat využívaných stoupenci britského odchodu byla i otázka masové imigrace, resp. slib získání kontroly nad hranicemi v případě brexitu. Problém je ale v tom, že vystoupení z EU rozhodně neznamená, že do Velké Británie přestanou ze dne na den proudit davy imigrantů z nových členských zemí EU. Proč? Pokud si bude Velká Británie chtít zachovat volný přístup na evropský trh i po svém vystoupení (jakože nejspíše chtít bude), bude také muset nechat hranice otevřené i lidem pocházejícím z EU.

Třetím velkým omylem zastánců brexitu bylo přesvědčení, že Velká Británie bude po vystoupení ekonomicky vzkvétat. Dosavadní vývoj ale naprosto jednoznačně svědčí o opaku. Na brexit zareagovaly akciové trhy ve světě velmi prudkým propadem a libra velmi prudce oslabila oproti dolaru na hodnoty za posledních 31 let neviděné.

Další špatnou zprávou pro britský finanční sektor je, že v důsledku nepředvídatelného vývoje banky už nyní vážně zvažují stěhování z Londýna. Zkrátka je naprosto jasné, že nejen politická, ale i ekonomická prestiž Velké Británie vlivem výsledku referenda o vystoupení už nyní utrpěla a zcela jistě ještě utrpí.

Poučení pro Česko

Navíc Velká Británie bude muset v případě svého vystoupení platit za členství v EHP, resp. nějakou jinou formu přístupu na evropský trh a už nebude mít možnost přijímat dotace. A abych nezapomněl, tak ještě k tomu reálně hrozí i zmíněné odtržení Skotska. Hlasovali by britští voliči stejným způsobem, kdyby měli k dispozici informace jako dnes?

Takže si to shrňme. Zastánci brexitu si ve své kampani pomáhali užíváním lží a jak se nyní ukazuje, nejsou schopní předložit smysluplnou alternativu. Myslím, že všichni ti, kdo volají po vstoupení Česka z EU, by si měli vzít z britského scénáře patřičné ponaučení. Opravdu si dotyční myslí, že pro nás bude výhodné uspořádání, jaké mají Švýcarsko či Norsko?

Líbilo by se „czexitářům," kdybychom museli za účast na společném trhu s EU platit přispíváním do různých fondů bez možnosti získávat jakékoli dotace? Abychom měli přístup na evropský trh, museli bychom evropskou legislativu dodržovat tak jako tak. Opuštění EU by pro nás znamenalo jen ztrátu možnosti jakkoli ovlivňovat vytváření evropských předpisů, jejichž dodržování bychom se stejně vyhnout nemohli.

Největší euroskeptici se nejvíce drží svých postů

Myslím, že kdyby mělo opravdu dojít na lámání chleba, nejhlasitější bojovníci za vymanění se ze závislosti na „byrokratickém molochu" by nakonec splakali nad výdělkem. Česko, které je navíc čistým příjemcem dotací, by odchod bolel ještě více než Británii. Ano, ušetříme 40 mld. poslaných do Bruselu, za kterých nám přijde 191 mld. zpět. To je ten diktát EU a vy jste "eurohujer".

Možná nejzajímavější zjištění z celého Brexitu je paradox, že největší euroskeptici se přes svou absolutní nečinnost nejvíce drží svých postů v Evropské unii. Osobně si vážím všech pracovitých oponentů, ale těch bohužel ve frakci pana Farage najdete poskromnu. Nejčastěji svou lenost obhajují tím, že nechozením a nepracováním v parlamentu vlastně bojují proti Evropské unii. To považuji za vrchol demagogie.

A ještě jedna věc na úplný závěr. Všichni "vítači" brexitu by si měli přečíst diskuse jeho příznivců. Řada Britů hlasovala pro Brexit, protože tam Čechy (ani další národy z nových zemí EU) v Británii prostě nechtějí!

Související

Ilustrační fotografie.

Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nově povede Čech Petr Klement, dosavadní náměstek evropské nejvyšší žalobkyně. O jeho jmenování rozhodla Evropská komise. Jde o historicky první případ, kdy se do čela tohoto prestižního protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.

Více souvisejících

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Brexit

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 49 minutami

před 2 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 8 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy