Občané, pozor: Dienstbier vás prý obrovským způsobem podvedl a dělá z vás i*ioty

Ministr návrh zákona odůvodňuje právy dětí a tím, aby dítě neskončilo v dětském domově, aby partner mohl vyzvedávat dítě ze školky či mohl vidět zdravotní dokumentaci dítěte. "Je to obrovský podvod vůči veřejnosti, o nic z toho nejde," tvrdí však advokát.

Poukazuje na to, že má-li někdo adoptovat dítě, musí nejdřív být druhý biologický rodič dítěte zbaven rodičovských práv. Bez toho to prostě nejde, jedině že by dítě mělo v rodném listě rodiče tři.

"Mějme rozvádějící se pár s dětmi - naprosto běžná situace, bohužel. Děti jsou soudem svěřeny matce. Tato matka se znovu provdá, dítě logicky žije s ní a s jejím novým manželem, něco dnes naprosto běžného. Bývalý manžel, otec dítěte, samozřejmě má právo se s dítětem pravidelně stýkat (případů. kdy má z nějakého důvodu zákaz, je naprosté minimum). Přijde někomu normální, aby matčin nový manžel její dítě adoptoval? Kolik otců by se asi v takové situaci nechalo zbavit rodičovských práv ve prospěch nového manžela své bývalé ženy?" uvádí první příklad advokát.

"Mějme rozvádějící se pár s dětmi. Děti jsou soudem svěřeny otci. Tento otec se znovu ožení, dítě žije s ním a s jeho novou manželkou, bývalá manželka, matka dítěte, má právo se s dítětem pravidelně stýkat. Přijde někomu normální, aby otcova nová manželka jeho dítě adoptovala? Kolik matek by se asi v takové situaci nechalo zbavit rodičovských práv ve prospěch nové manželky svého bývalého muže?" ptá se ve druhém případě.

Na blogu na serveru aktualne.cz tvrdí, že rozvádějící se lidé se rozvádějí se svými partnery, ale nerozvádějí se svými dětmi, dětí se nechtějí zbavit, o ty naopak bojují. "Mějme dvě registrované lesbičky. Jedna vychovává vlastní dítě. Proč někomu přijde normální, že její partnerka by to dítě měla adoptovat, proč někdo považuje za samozřejmost, že skutečný otec dítěte se jen tak nechá zbavit rodičovských práv?" uvádí třetí příklad.

"Mějme dva registrované gaye. Jeden vychovává vlastní dítě. Proč někomu přijde normální, že druhý by to dítě měl adoptovat? Proč někdo považuje za samozřejmost, že skutečná matka dítěte se jen tak nechá zbavit rodičovských práv?" podotkl v dalším příkladu s tím, že jde o naprosto absurdní situace.

Následně popsal pátý příklad: "Mějme dítě, kterému se rodiče zabili v autě a vychovává je dědeček s babičkou. Proč ještě nikoho nenapadlo, že by dědeček s babičkou měli svého osiřelého vnuka či svou osiřelou vnučku adoptovat? Co, ministře Dienstbiere? Je to mnohem častější situace, než ti gayové či lesbičky ..."

Hasenkopf také navazuje na slova Dienstbiera, který ve Sněmovně uvedL: "Tento zákon pouze akceptuje realitu a jeho cílem je zajistit, aby děti v těchto rodinách měly stejná práva jako ostatní děti - například aby ten druhý z partnerů mohl vyzvednout dítě ve školce nebo ve škole, aby mohl získat přístup k informacím o zdravotních záležitost, a ano, i v tom extrémním případě, když zemře ten biologický rodič, tak aby to dítě mělo upraven vztah k tomu druhému partnerovi, ke kterému může mít stejně silný vztah jako k biologickému rodiči, který je schopen v té domácnosti, kde to dítě s oběma partnery žije, zajistit pro to dítě nejlepší možné podmínky, to dítě je na něj zvyklé."

"Tak za prvé, k tomu, aby někdo mohl vyzvednout dítě ze školky, stačí souhlas druhého rodiče. Kamarád vyzvedává děti své přítelkyně ze školky naprosto běžně. Stejně tak tak činí spousta babiček či dědečků. Obdobně je to s poskytováním informací o zdravotním stavu - poskytují se osobám blízkým a tomu, koho pacient - v případě dítěte zákonný zástupce - určí. Za druhé, dejme tomu, že dítě zůstane bez rodičů poté, co jeden z rodičů zemřel již dříve v minulosti a druhý rodič - registrovaný partner A - nyní. Brání něco svěření takového dítěte registrovanému partnerovi B do pěstounské péče? Určitě ne zákon. V důsledku čerstvého nálezu Ústavního soudu zákon v takovém případě dokonce nebrání ani tomu, aby pozůstalý partner takové dítě adoptoval. Je však otázkou, proč by to dělal a vymazával v dítěti vzpomínku na jeho dávno zemřelého rodiče, který měl dítě rád, nijak mu neublížil a jehož obrázek visí dítěti na stěně v pokojíčku," reaguje advokát.

Podle něj zákon zlegalizuje už dnes fungující praxi výroby dětí na objednávku. "První situace: Dva gayové se dohodnou s kamarádkou, že jeden z nich poskytne své sperma a po umělém oplodnění ona dítě za odměnu odnosí a po porodu dítě odloží. Podle platného zákona bude dárce spermatu otcem, ale druhý partner nemůže takto na svět přivedené dítě adoptovat. Dienstbierův zákon to umožní, i když se o tom vůbec nemluví," píše Hasenkopf.

Následuje popis podobné situace: "Dvě lesbičky se dohodnou s kamarádem, že jedné z nich daruje sperma a ta dítě odnosí a porodí, žádného otce do rodného listu neuvede. De iure se porodem stane matkou dítěte, ale její partnerka nemůže toto dítě adoptovat. Dienstbierův zákon to umožní, i když se o tom vůbec nemluví."

"Ponechám na každém, aby si vyřešil se svým svědomím, zda je něco takového etické a zda je to v zájmu dětí nebo v zájmu homosexuálů. Dienstbier by však měl přestat podvádět voliče, přiznat barvu a otevřeně říct, jak se věci doopravdy mají. Voliči nejsou idioti," uzavřel.