Chceme vlastně v Česku demokracii? Křeček poukázal na závažný problém

V celé Evropě se podle Křečka zvedá kritika dosavadních elit a je poukazováno na jejich odtrženost od občanské společnosti, od názorů lidu. "Voláno je po návratu k „selskému rozumu" a veleben je instinkt mas," podotkl v Lidových novinách s tím, že zase tak jednoduché to není. Maďarský ekonom Lászlo Bogár podle Křečka soudí, že „je smutným faktem, že třídy chudých nejsou schopné reálně interpretovat svět, lze jimi neomezeně manipulovat.

Podotkl také, že Češi sice milují svobodné volby, ale nenávidí ty, které v těchto volbách zvolili. Proto je prý na místě nejen otázka, kdo vlastně na to demokratické zbývá, ale také otázka, zda vůbec něco jako společný zájem existuje.

"Navíc se rádoby demokratické rozhodování již dotýká mnohem hlubších otázek, než jsme si dosud mysleli. Nevím, kde se vzala – zejména u tzv. moderní levice - myšlenka, že důkazem pokroku je popírání a snaha o změnu antropologických konstant člověka. Neboť co jiného, než toto je tvrzení, že pohlaví je konec konců jen věc svobodné volby (máme na to u nás dokonce vládní výbor!) a stav těla s tím moc nesouvisí?" ptá se.

Osoba, která neví, zda má použít pánskou nebo dámskou toaletu, podle Křečka jistě potřebuje pomoc, ale sám si je jist, že nikoliv pomoc zákonodárce, který by jejími pochybnostmi obohatil (byť demokraticky) právní řád.

S lidskými právy a s lidskou důstojností to podle něj nemá nic společného. "Podstata ochrany lidské důstojnosti tkví právě v respektování této odlišnosti. Jinými slovy ochrana lidské důstojnosti spočívá nikoli v ochraně práv či možností, které některé lidské bytosti ze své podstaty či v důsledku společenské situace nemají, ale právě respektování toho, že je nemohou mít", cituje stanovisko k nálezu Ústavního soudu soudce Vladimíra Sládečka.

"V souvislosti s brexitem, ale také např. s volbami rakouského prezidenta pak je na místě se ptát, co to vlastně je demokratická většina, kterou se tak rádi zaštiťujeme. Při stále častějším výsledku voleb zhruba 50 na 50 si totiž nikdo nemůže být jist, zda „většina" dosažená ve volební den trvá ještě týden nebo měsíc na to se všemi z toho planoucími důsledky. Není tedy demokratické rozhodování více „na vodě", než jsme si dosud mysleli?" uzavřel Křeček.