Nepracují, jen berou dávky, už to nezvládneme. Hofer varuje před migranty, pak se nečekaně zastal Merkelové

Praha - Kandidát na rakouského prezidenta za Svobodnou stranu Rakouska Norbert Hofer by nechtěl vidět znovu to, co loni. Migranti, kteří přespávali na nádražích, podle něj nepracují a pouze berou dávky. To ale prý Rakousko nezvládne.

"To, co jsem viděl loni, už nechci vidět znovu. Lidé přespávající na nádražích, pro které nebylo místo. Ještě větší počet jich taky využil Rakousko jako tranzitní zemi pro cestu dál. Balkánská uprchlická trasa se pak zavřela. Německo z toho nejdřív nemělo radost, ale pak připustilo, že to byl správný krok. Problém je, že k nám nepřicházejí jenom žadatelé o azyl. Azyl je výsostně osobní věc. Aby na něj měl člověk právo, musí sám čelit pronásledování. V Rakousku máme i řadu lidí s doplňkovou ochranou. Ti jsou také z válečných oblastí. A taky spoustu těch, kteří na žádnou ochranu právo nemají a jsou prostě migranti. To musíme oddělovat," řekl Hofer Radiožurnálu.

"Je rozdíl mezi přistěhovalectvím a azylovou ochranou. Azyl je dočasný. Trvá, dokud je dotyčná osoba pronásledovaná. A z přistěhovalců těžíme, pokud sem přijdou lidé, kteří tu vlastníma rukama chtějí něco vybudovat, kteří umí něco, po čem je v Rakousku poptávka a kteří se díky tomu taky můžou v Rakousku integrovat. To ale není migrace kvůli sociálním dávkám. U nás teď každý přistěhovalec může okamžitě začít využívat všechny možnosti státní podpory, a to přitahuje spoustu lidí, kteří nechtějí pracovat, ale využívat systém dávek," podotkl.

Podle něj je Rakousko na hraně. "Pokud teď začneme s rozumnými kroky, tak se integrace ještě může povést. Pokud ale budeme pokračovat ve stejném stylu jako loni, tak to neuneseme. Koneckonců i naše vláda už pochopila, že je potřeba nějaká změna," vysvětlil Českému rozlasu.

Tvrdí, že pokud bychom přijímali opravdu jen oprávněné žadatele o azyl, nemuseli bychom se o kvótách na migranty vůbec bavit. "To množství by už totiž nebyl problém. Kvóty se snaží opravit určitou chybu, ale to řešení je jiné. Musí se dodržovat schengenská dohoda, která říká, vnitřní hranice uvnitř Evropy můžeme odstranit, protože dobře chráníme ty vnější. Jenže tak to dnes není. Státy na vnější hranici v tom ale nemůžou zůstat samy. Ten nápor příchozích je obrovský. Ochranu vnější hranice musí zajistit společně celá Evropská unie," varuje. 

Podle něj také není fér tvrdit, že německá kancléřka Angela Merkelová udělala špatně. "Naopak, v lecčems její politika byla velmi dobrá, ale to nebyl případ uprchlické krize. Ta její věta "my to dokážeme" povzbudila ještě víc lidí k nebezpečné cestě do Evropy. Musíme otevřeně přiznat, že naše možnosti nejsou nekonečné. Samozřejmě chceme lidem pomáhat, ale do Evropské unie prostě nepatří lidé, kteří nejsou pronásledovaní a jen si chtějí pomoct k lepšímu životu. Ta věta Merkelové byla chyba," uvedl.

"Já především nechci, aby Rakousko z Unie vystoupilo. Doufám, že se Unie bude ubírat správným směrem. Chybný vývoj by znamenal, že by Evropská unie rozhodla o vytvoření superstátu, takových spojených států evropských, kde by členské země měly jen malá práva a národní parlamenty rozhodovaly jen o maličkostech. Evropa bude vždycky jenom tak silná, jak silné budou její jednotlivé státy. V některých oblastech potřebujeme víc evropské spolupráce, třeba v bezpečnosti, a jinde zase méně. To, jak mají vypadat žárovky, se přece nemusí řešit na evropské úrovni," vysvětlil následně.

Související

Vídeň

V Rakousku skončilo omezení pohybu, podle ministra bude květen rozhodující

V Rakousku s dneškem po přibližně měsíci a půl přestalo platit omezení vycházení a volného pohybu. Lidé se ale na veřejnosti smějí sejít nejvýše po deseti a musí mezi sebou udržovat alespoň metrové odstupy. V sobotu se otevřou už všechny obchody a obchodní centra, zákazníky budou moci přivítat například také kadeřnictví.

Více souvisejících

Norbert Hofer ,  Rakousko ,  uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

včera

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

včera

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

včera

včera

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

včera

včera

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

včera

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

včera

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

včera

25. září 2026 21:54

25. září 2026 20:15

25. září 2026 19:09

25. září 2026 18:23

25. září 2026 17:41

25. září 2026 16:57

25. září 2026 16:22

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy