Praha - Kandidát na rakouského prezidenta za Svobodnou stranu Rakouska Norbert Hofer by nechtěl vidět znovu to, co loni. Migranti, kteří přespávali na nádražích, podle něj nepracují a pouze berou dávky. To ale prý Rakousko nezvládne.
"To, co jsem viděl loni, už nechci vidět znovu. Lidé přespávající na nádražích, pro které nebylo místo. Ještě větší počet jich taky využil Rakousko jako tranzitní zemi pro cestu dál. Balkánská uprchlická trasa se pak zavřela. Německo z toho nejdřív nemělo radost, ale pak připustilo, že to byl správný krok. Problém je, že k nám nepřicházejí jenom žadatelé o azyl. Azyl je výsostně osobní věc. Aby na něj měl člověk právo, musí sám čelit pronásledování. V Rakousku máme i řadu lidí s doplňkovou ochranou. Ti jsou také z válečných oblastí. A taky spoustu těch, kteří na žádnou ochranu právo nemají a jsou prostě migranti. To musíme oddělovat," řekl Hofer Radiožurnálu.
"Je rozdíl mezi přistěhovalectvím a azylovou ochranou. Azyl je dočasný. Trvá, dokud je dotyčná osoba pronásledovaná. A z přistěhovalců těžíme, pokud sem přijdou lidé, kteří tu vlastníma rukama chtějí něco vybudovat, kteří umí něco, po čem je v Rakousku poptávka a kteří se díky tomu taky můžou v Rakousku integrovat. To ale není migrace kvůli sociálním dávkám. U nás teď každý přistěhovalec může okamžitě začít využívat všechny možnosti státní podpory, a to přitahuje spoustu lidí, kteří nechtějí pracovat, ale využívat systém dávek," podotkl.
Podle něj je Rakousko na hraně. "Pokud teď začneme s rozumnými kroky, tak se integrace ještě může povést. Pokud ale budeme pokračovat ve stejném stylu jako loni, tak to neuneseme. Koneckonců i naše vláda už pochopila, že je potřeba nějaká změna," vysvětlil Českému rozlasu.
Tvrdí, že pokud bychom přijímali opravdu jen oprávněné žadatele o azyl, nemuseli bychom se o kvótách na migranty vůbec bavit. "To množství by už totiž nebyl problém. Kvóty se snaží opravit určitou chybu, ale to řešení je jiné. Musí se dodržovat schengenská dohoda, která říká, vnitřní hranice uvnitř Evropy můžeme odstranit, protože dobře chráníme ty vnější. Jenže tak to dnes není. Státy na vnější hranici v tom ale nemůžou zůstat samy. Ten nápor příchozích je obrovský. Ochranu vnější hranice musí zajistit společně celá Evropská unie," varuje.
Podle něj také není fér tvrdit, že německá kancléřka Angela Merkelová udělala špatně. "Naopak, v lecčems její politika byla velmi dobrá, ale to nebyl případ uprchlické krize. Ta její věta "my to dokážeme" povzbudila ještě víc lidí k nebezpečné cestě do Evropy. Musíme otevřeně přiznat, že naše možnosti nejsou nekonečné. Samozřejmě chceme lidem pomáhat, ale do Evropské unie prostě nepatří lidé, kteří nejsou pronásledovaní a jen si chtějí pomoct k lepšímu životu. Ta věta Merkelové byla chyba," uvedl.
"Já především nechci, aby Rakousko z Unie vystoupilo. Doufám, že se Unie bude ubírat správným směrem. Chybný vývoj by znamenal, že by Evropská unie rozhodla o vytvoření superstátu, takových spojených států evropských, kde by členské země měly jen malá práva a národní parlamenty rozhodovaly jen o maličkostech. Evropa bude vždycky jenom tak silná, jak silné budou její jednotlivé státy. V některých oblastech potřebujeme víc evropské spolupráce, třeba v bezpečnosti, a jinde zase méně. To, jak mají vypadat žárovky, se přece nemusí řešit na evropské úrovni," vysvětlil následně.
Související
Německo i Rakousko hlásí tisíce nově nakažených, uzavře se oblíbený skiareál Kaprun
V Rakousku skončilo omezení pohybu, podle ministra bude květen rozhodující
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák