Soudce má při vyjadřování k politice povinnost zdrženlivosti, konstatoval ÚS

Kárný senát loni pouze uznal Kydalku vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka nadále vnímá rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu. Po prostudování nálezu zváží stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, řekl ČTK.

Kydalkovi se nelíbilo ani to, že ÚS v nálezu jako odrazující příklad zpolitizované justice zmínil 50. léta minulého století. "Ztotožňovat mě s 50. lety mi přijde trapné a směšné," uvedl Kydalka.

"Důvěru veřejnosti mohou mít jedině soudci, kteří jsou nestranní a nezávislí," uvedla dnes ústavní soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Soudci se nemohou podílet na kampani politických stran či konkrétních politiků. Stejně tak není namístě, aby se soudci snažili veřejnými projevy ovlivnit podobu koalic v zastupitelstvu nebo obsazení pozice starosty. Takové projevy narušují podle ÚS důvěru veřejnosti v to, že soudci budou spory rozhodovat podle práva, a nikoliv podle politických zájmů.

Kárná žaloba vytýkala Kydalkovi dva texty. Autorství letáku distribuovaného před volbami pod Kydalkovým jménem na sebe vzal soudcův známý, který uvedl, že text sám zformuloval a podepsal Kydalkovým jménem včetně titulu doktora práv, a to bez soudcova vědomí. Známého manželka pak na poště objednala distribuci do schránek, přičemž jako objednatele uvedla Kydalku. Důvody aktéři příliš neobjasnili.

Kydalka připustil plné autorství druhého textu, který se k lidem v Mnichovicích dostal na stránkách tamního periodika krátce po volbách. Vyjadřoval se k možným koalicím. Jednu z variant Kydalka označil za katastrofu. Podepsal se jako "Kamil Kydalka, chatař".

Nález ÚS si dnes vyslechl také předseda kárného senátu Petr Průcha. Celou kauzu vidí spíše jako nešťastnou záležitost, která justici nijak zvlášť neprospívá, řekl ČTK.

Soudce Kydalka v minulosti řešil řadu významných a sledovaných kauz. Do vězení poslal Petra Smetku, šéfa vytunelovaného H-Systému. Zabýval se také kauzou takzvaných vlčích dětí, případem CS Fondů nebo kauzou bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského.