ČR musí rozvíjet výzkum i kvůli bezpečnosti, říká Bělobrádek. Může to vyvolat spory ve vládě

Praha - V Národní technické knihovně se dnes konala Pražská bezpečnostní konference. Její účastníci se shodli na tom, že věda a výzkum jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a prosperity státu.

Celkově výdaje na výzkum a vývoj v ČR loni dosáhly 88,7 miliardy korun, meziroční růst činí 4,2 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Více než polovinu z celkových výdajů zaplatily podniky z vlastních zdrojů, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z EU. Stát letos vydá na výzkum 29 miliard korun, příští rok 32,7 miliardy.

Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) dnes poukázal na neshody ve vládní koalici, kdy ministerstvo financí s navýšením nesouhlasilo, i na potíže podniků s uznáním daňových odpočtů na výzkum.

"Ministr financí (šéf hnutí ANO Andrej Babiš) říká, že z vědy nic nepadá a radši by peníze chtěl dát na důchody. Jeho stranický kolega, předseda hospodářského výboru (Ivan Pilný), říká, že peníze na vědu a výzkum jdou do černé díry. To je velký problém, pokud máme takovýto spor v rámci vládní koalice," řekl Bělobrádek.

Právě výzkum v digitálních technologiích a dalších podobných oborech výrazně pomáhají i rozvoji bezpečnosti. "Máme tady řadu krizí, Blízký východ, brexit, Sýrie, kterým věnujeme pozornost, ale možná, že nevěnujeme pozornost tomu, že už teď probíhá takzvaná digitální revoluce, která ovlivňuje veškerý život," řekl ČTK vedoucí Střediska bezpečnostní politiky při Univerzitě Karlově Miloš Balabán.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) považuje v rozvoji výzkumu za důležité dát příležitost kvalifikované pracovní síle ze zahraničí. Připustil kvůli tomu další spory ve vládě.

Související

Martin Exner Původní zpráva

Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ

EuroZprávy.cz zjišťovaly, jak se čeští politici staví k závazkům v rámci NATO a k otázce možné obrany proti Rusku. Kandidáti do Sněmovny se shodují, že Česko nemá alternativu k členství v Alianci a musí pomáhat spojencům, liší se ale v pohledu na konkrétní kroky, například při sestřelování ruských dronů či posilování protivzdušné obrany. Do debaty se zapojil i vojenský analytik Tomáš Řepa, podle něhož je klíčové, aby Rusko čelilo jasné a silné reakci, protože právě síle historicky nejlépe rozumí.

Více souvisejících

Pavel Bělobrádek Lubomír Zaorálek výzkum

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy