Praha - V Národní technické knihovně se dnes konala Pražská bezpečnostní konference. Její účastníci se shodli na tom, že věda a výzkum jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti a prosperity státu.
Celkově výdaje na výzkum a vývoj v ČR loni dosáhly 88,7 miliardy korun, meziroční růst činí 4,2 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. Více než polovinu z celkových výdajů zaplatily podniky z vlastních zdrojů, zhruba třetina šla ze státního rozpočtu a zbývající část z EU. Stát letos vydá na výzkum 29 miliard korun, příští rok 32,7 miliardy.
Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) dnes poukázal na neshody ve vládní koalici, kdy ministerstvo financí s navýšením nesouhlasilo, i na potíže podniků s uznáním daňových odpočtů na výzkum.
"Ministr financí (šéf hnutí ANO Andrej Babiš) říká, že z vědy nic nepadá a radši by peníze chtěl dát na důchody. Jeho stranický kolega, předseda hospodářského výboru (Ivan Pilný), říká, že peníze na vědu a výzkum jdou do černé díry. To je velký problém, pokud máme takovýto spor v rámci vládní koalice," řekl Bělobrádek.
Právě výzkum v digitálních technologiích a dalších podobných oborech výrazně pomáhají i rozvoji bezpečnosti. "Máme tady řadu krizí, Blízký východ, brexit, Sýrie, kterým věnujeme pozornost, ale možná, že nevěnujeme pozornost tomu, že už teď probíhá takzvaná digitální revoluce, která ovlivňuje veškerý život," řekl ČTK vedoucí Střediska bezpečnostní politiky při Univerzitě Karlově Miloš Balabán.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) považuje v rozvoji výzkumu za důležité dát příležitost kvalifikované pracovní síle ze zahraničí. Připustil kvůli tomu další spory ve vládě.
Související
Každá země EU je sama slabší než Rusko. Česko nemá alternativu k NATO, shodli se politici v anketě EZ
Jurečka je stále v ohrožení. Změna je nutná, míní bývalý předseda lidovců
Pavel Bělobrádek , Lubomír Zaorálek , výzkum
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák