Ministryně Marksová představila kompromisní návrh navýšení nemocenské

Jde o kompromis mezi tím, co navrhovalo ministerstvo na pondělním jednání tripartity, a s čím přišly odbory. Požadovaly hned od druhého měsíce stonání dát nemocným 78 procent vyměřovacího základu. Sociální partneři se v pondělí shodli, že nemocenskou je třeba zvýšit. V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. "Náklad odhadovaný na navýšení podle našeho návrhu je tři miliardy, návrh odborů by byl o další miliardu dražší," uvedla Marksová na tiskové konferenci. Sdělila, že loni dostalo neschopenku do 30 dnů 460.000 lidí. "Celkem 260.000 neschopenek bylo v roce 2015 vystaveno nad 31. dní, mluvíme o lidech, kteří si platí nemocenské pojištění," uvedla ministryně. Ministerstvo práce na pondělní jednání tripartity přišlo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Podle druhého by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci. "Když jsme počítali jednotlivé varianty s ohledem na náklady státního rozpočtu, rozhodli jsme se za ČSSD donést návrh kompromisu," uzavřela Marksová. Změnu podporuje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27.000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun ročně.

Sociální partneři se v pondělí shodli, že nemocenskou je třeba zvýšit. Návrh Marksové je kompromisem mezi tím, co navrhovalo ministerstvo na pondělním jednání tripartity, a požadavkem, se kterým přišly odboráři, kteří žádali hned od druhého měsíce stonání dát nemocným 78 procent vyměřovacího základu. Změnu podporuje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Nyní nemocenská funguje tak, že v prvních třech dnech nemoci lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. Pokud by byl nový návrh ministerstva přijat, stál by státní kasu asu tři miliardy, návrh odborů by byl ještě o miliardu dražší.

Marksová také informovala, že v loňském roce dostalo neschopenku do 30 dnů 460.000 lidí. „Celkem 260.000 neschopenek bylo v roce 2015 vystaveno nad 31. dní, mluvíme o lidech, kteří si platí nemocenské pojištění," uvedla ministryně.

Psali jsme:
Přebytek systému nemocenského pojištění v posledních letech klesá, zvyšují se výdaje Tripartita se shodla na zvýšení nemocenské. Ve hře jsou tři varianty  

Na pondělní jednání tripartity přišlo ministerstvo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Podle druhého by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci.

Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27.000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun ročně.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová nemocenská Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy