Jde o kompromis mezi tím, co navrhovalo ministerstvo na pondělním jednání tripartity, a s čím přišly odbory. Požadovaly hned od druhého měsíce stonání dát nemocným 78 procent vyměřovacího základu. Sociální partneři se v pondělí shodli, že nemocenskou je třeba zvýšit. V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. "Náklad odhadovaný na navýšení podle našeho návrhu je tři miliardy, návrh odborů by byl o další miliardu dražší," uvedla Marksová na tiskové konferenci. Sdělila, že loni dostalo neschopenku do 30 dnů 460.000 lidí. "Celkem 260.000 neschopenek bylo v roce 2015 vystaveno nad 31. dní, mluvíme o lidech, kteří si platí nemocenské pojištění," uvedla ministryně. Ministerstvo práce na pondělní jednání tripartity přišlo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Podle druhého by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci. "Když jsme počítali jednotlivé varianty s ohledem na náklady státního rozpočtu, rozhodli jsme se za ČSSD donést návrh kompromisu," uzavřela Marksová. Změnu podporuje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27.000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun ročně.
Sociální partneři se v pondělí shodli, že nemocenskou je třeba zvýšit. Návrh Marksové je kompromisem mezi tím, co navrhovalo ministerstvo na pondělním jednání tripartity, a požadavkem, se kterým přišly odboráři, kteří žádali hned od druhého měsíce stonání dát nemocným 78 procent vyměřovacího základu. Změnu podporuje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)
Nyní nemocenská funguje tak, že v prvních třech dnech nemoci lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. Pokud by byl nový návrh ministerstva přijat, stál by státní kasu asu tři miliardy, návrh odborů by byl ještě o miliardu dražší.
Marksová také informovala, že v loňském roce dostalo neschopenku do 30 dnů 460.000 lidí. „Celkem 260.000 neschopenek bylo v roce 2015 vystaveno nad 31. dní, mluvíme o lidech, kteří si platí nemocenské pojištění," uvedla ministryně.
Psali jsme: Přebytek systému nemocenského pojištění v posledních letech klesá, zvyšují se výdaje Tripartita se shodla na zvýšení nemocenské. Ve hře jsou tři variantyNa pondělní jednání tripartity přišlo ministerstvo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Podle druhého by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci.
Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci.
Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27.000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun ročně.
Související
Spory kvůli důchodům nejsou ničím novým. Zásluhy si přisuzuje ANO i ČSSD
Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí
Michaela Marksová-Tominová , nemocenská , Ministerstvo práce a soc. věcí
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Trump trvá na svém: Írán chce dohodu, i když to popírá. Pokud se nevzdá, rozpoutáme peklo
před 56 minutami
Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky
před 1 hodinou
Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami
před 4 hodinami
Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou
včera
Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích
včera
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
včera
HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor
včera
Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi
včera
Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku
včera
Fotbal v Karviné nad propastí. Primátor a šéf klubu zmizel, sponzor končí spolupráci
včera
Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell
včera
Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti
včera
Podezřelí v případu z Pardubic. Kolují první informace o identitě zadržených
včera
Hormuzským průlivem proplouvají první tankery. Nepřátelské státy musí za průjezd zaplatit
včera
Novinky o počasí. Nového sněhu bude až 30 centimetrů, platí varování
včera
Válka v Íránu se propíše o peněženek Čechů. První velký dodavatel energií zdražuje
včera
„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice
včera
Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko
včera
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
včera
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.
Zdroj: Libor Novák