Ministryně Marksová představila kompromisní návrh navýšení nemocenské

Jde o kompromis mezi tím, co navrhovalo ministerstvo na pondělním jednání tripartity, a s čím přišly odbory. Požadovaly hned od druhého měsíce stonání dát nemocným 78 procent vyměřovacího základu. Sociální partneři se v pondělí shodli, že nemocenskou je třeba zvýšit. V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. "Náklad odhadovaný na navýšení podle našeho návrhu je tři miliardy, návrh odborů by byl o další miliardu dražší," uvedla Marksová na tiskové konferenci. Sdělila, že loni dostalo neschopenku do 30 dnů 460.000 lidí. "Celkem 260.000 neschopenek bylo v roce 2015 vystaveno nad 31. dní, mluvíme o lidech, kteří si platí nemocenské pojištění," uvedla ministryně. Ministerstvo práce na pondělní jednání tripartity přišlo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Podle druhého by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci. "Když jsme počítali jednotlivé varianty s ohledem na náklady státního rozpočtu, rozhodli jsme se za ČSSD donést návrh kompromisu," uzavřela Marksová. Změnu podporuje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27.000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun ročně.

Sociální partneři se v pondělí shodli, že nemocenskou je třeba zvýšit. Návrh Marksové je kompromisem mezi tím, co navrhovalo ministerstvo na pondělním jednání tripartity, a požadavkem, se kterým přišly odboráři, kteří žádali hned od druhého měsíce stonání dát nemocným 78 procent vyměřovacího základu. Změnu podporuje i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)

Nyní nemocenská funguje tak, že v prvních třech dnech nemoci lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Následně hradí 60 procent takzvaného redukovaného denního vyměřovacího základu stát. Pokud by byl nový návrh ministerstva přijat, stál by státní kasu asu tři miliardy, návrh odborů by byl ještě o miliardu dražší.

Marksová také informovala, že v loňském roce dostalo neschopenku do 30 dnů 460.000 lidí. „Celkem 260.000 neschopenek bylo v roce 2015 vystaveno nad 31. dní, mluvíme o lidech, kteří si platí nemocenské pojištění," uvedla ministryně.

Psali jsme: Přebytek systému nemocenského pojištění v posledních letech klesá, zvyšují se výdaje Tripartita se shodla na zvýšení nemocenské. Ve hře jsou tři varianty  

Na pondělní jednání tripartity přišlo ministerstvo se dvěma návrhy. Podle prvního by nově stát už od 31. do 60. dne nemoci hradil 66 procent základu, následně by šlo o 72 procent. Podle druhého by byl nárůst výraznější, na 78 procent základu by se však dávka z původních 60 procent posunula až od 61. dne nemoci.

Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula přišel na jednání ještě se třetí variantou, podle které by šlo o zvýšení o 78 procent už od 31. dne nemoci.

Dnešní nemocenská činí u osoby s průměrným platem 27.000 korun zhruba 485 korun denně. U první varianty předkládané ministerstvem by si dlouhodobě nemocný člověk polepšil po 30 dnech nemoci o 49 korun a po 60 dnech o 97 korun denně. Ve druhé variantě jde o růst o 146 korun denně. Varianty by stát přišly na 2,3 miliardy, respektive 2,8 miliardy korun ročně.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová nemocenská Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 56 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky

Cesta k ukončení válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem naráží na zásadní překážky, které plynou z diametrálně odlišných požadavků obou stran. Přestože administrativa prezidenta Donalda Trumpa dává veřejně najevo optimismus a mluví o probíhajících jednáních, evropští spojenci i státy v Perském zálivu vyjadřují rostoucí obavy z nedostatku skutečného pokroku. Propast mezi tím, co Washington žádá a co je Teherán ochoten nabídnout, zůstává hluboká a návrat k jednacímu stolu doprovází řada nejistot.

před 1 hodinou

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami

Americký viceprezident JD Vance se chystá na návštěvu Maďarska, která se uskuteční jen několik dní před tamními parlamentními volbami. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí, který získal server Politico, je cesta do Budapešti naplánována na 7. a 8. dubna. Cílem této mise je vyjádřit podporu znovuzvolení premiéra Viktora Orbána. Samotné hlasování v Maďarsku proběhne 12. dubna.

před 4 hodinami

Počasí

Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou

Závěr března přinese do Česka výrazné ochlazení a návrat zimního počasí, zejména do východních částí republiky. Podle aktuálních předpovědí nás čekají dny plné srážek, které budou už od středních poloh sněhové. Zatímco v Čechách bude oblačnosti méně, Morava a Slezsko se musí připravit na citelný severní vítr a v horách i na novou sněhovou pokrývku.

včera

Ilustrační foto

Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích

Kalifornská porota vynesla historický rozsudek, který může navždy změnit tvář digitálního světa. Společnosti Meta a YouTube byly shledány vinnými ve všech bodech obžaloby v přelomovém sporu, který je vinil z úmyslného budování závislosti u mladých uživatelů. Podle verdiktu technologičtí giganti postupovali nedbale při návrhu svých platforem, věděli o jejich nebezpečnosti, a přesto uživatele nevarovali, čímž způsobili vážné poškození duševního zdraví žalující strany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.

včera

F-16 Israel Defense Forces

HRW: Izraelská armáda použila v obydlených oblastech jižního Libanonu bílý fosfor

Izraelská armáda čelí vážným obviněním z opakovaného a nezákonného používání bílého fosforu v obydlených oblastech jižního Libanonu. Organizace Human Rights Watch (HRW) spolu s dalšími výzkumníky zdokumentovala nasazení této kontroverzní látky, která má za následek nejen devastaci krajiny, ale i bezprostřední ohrožení civilistů. Podle expertů Izrael tuto zbraň využívá k taktice „spálené země“, aby odkryl terén a znemožnil bojovníkům Hizballáhu úkryt.

včera

Mette Frederiksenová

Nejmladší premiérka v historii Dánska končí. Mette Frederiksenová podala demisi

Dánská politická scéna prochází zásadním obratem. Dosavadní premiérka Mette Frederiksenová oficiálně podala demisi do rukou krále Frederika, čímž formálně ukončila působení své tříčlenné koaliční vlády. Tento krok následoval bezprostředně po oznámení volebních výsledků, které jasně ukázaly, že stávající kabinet ztratil v parlamentu potřebnou většinu.

včera

Írán, ilustrační foto

Teherán zveřejnil svůj mírový plán. USA poslal podmínky, za jakých ukončí válku

Íránská strana poprvé konkrétněji reagovala na americký patnáctibodový mírový plán, se kterým přišla administrativa Donalda Trumpa. Státní televize Press TV zveřejnila v polovině týdne pět klíčových podmínek, za kterých je Teherán ochoten ukončit válečný stav. Skutečnost, že informace přinesl právě anglicky mluvící kanál ovládaný státem, naznačuje, že vzkaz je adresován přímo Washingtonu a mezinárodnímu společenství.

včera

včera

Benzinky

Evropě hrozí v dubnu vážný nedostatek pohonných hmot a energií, varuje šéf Shell

Evropa by se mohla již během příštího měsíce potýkat s vážným nedostatkem pohonných hmot a energií. Varoval před tím šéf ropného gigantu Shell Wael Sawan na energetické konferenci v texaském Houstonu. Podle něj je kritickým bodem opětovné otevření Hormuzského průlivu, který Írán v rámci současné krize fakticky zablokoval pro přepravu ropy a zemního plynu.

včera

Ilustrační foto

Narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchod hluboké následky, varují experti

Současné narušení dopravy v Hormuzském průlivu může mít pro globální obchodní systém mnohem hlubší následky než jen dočasné zpoždění dodávek. Odborníci varují, že nestabilita v této klíčové oblasti urychluje rozpad zavedených pořádků a nahrává vzestupu jednostranné obchodní politiky. Namísto spolupráce se tak svět může dočkat fragmentace trhů, která zkomplikuje podnikání napříč kontinenty.

včera

včera

včera

včera

včera

Poslanecká sněmovna

„Oškubali jste důchodce. Lhář, srab, chudák, nemáte koule...“ Opozice ve Sněmovně tvrdě šije do vládní koalice

Atmosféra v Poslanecké sněmovně ve středu pořádně zhoustla, když se projednávání změn v odvodech pro živnostníky zvrhlo v ostrou osobní přestřelku. Hlavními aktéry se stali předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) a lidovecký poslanec Marian Jurečka. Bývalý ministr práce se do šéfa dolní komory opřel s nevídanou razancí a nešetřil výrazy jako „lhář“, „srab“ či „chudák“.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyjednává jen sám se sebou, vzkazuje Teherán k dohodě. Válka s Íránem je nezákonná, přisadilo si Španělsko

Situace na Blízkém východě nabývá v posledních hodinách bizarních rozměrů, kdy se prohlášení Washingtonu a Teheránu diametrálně rozcházejí. Zatímco americký prezident Donald Trump optimisticky hovoří o probíhajících mírových jednáních a blízké dohodě, íránské vojenské špičky se Spojeným státům vysmívají. Podle íránského armádního mluvčího Ebrahíma Zolfakarího to vypadá, že Bílý dům v rámci svých vnitřních konfliktů možná vyjednává jen sám se sebou.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný

Diplomatické kruhy vyjadřují značnou skepsi ohledně nového patnáctibodového mírového plánu, o kterém v posledních dnech hovoří americký prezident Donald Trump. Podle zjištění diplomatů obeznámených s průběhem vyjednávání se zdá, že nejde o převratnou novinku, ale spíše o oprášený a dnes již v mnoha ohledech zastaralý rámec, který Washington předložil Teheránu již v květnu 2025, píše The Guardian.

včera

Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu

Podle zpráv amerických a izraelských médií udělaly Spojené státy zásadní krok k ukončení konfliktu s Íránem. Washington měl Teheránu předat patnáctibodový mírový plán, přičemž jako prostředník v této diplomatické aktivitě figuruje Pákistán, který se již dříve nabídl jako hostitel mírových rozhovorů. Ačkoliv Bílý dům existenci dokumentu zatím oficiálně nepotvrdil, média jako The New York Times či izraelský Kanál 12 již začala zveřejňovat jeho klíčové body.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy