Praha - V lednovém šetření se Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zaměřilo na hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě. Dotázaní hodnotili, jak hlava státu plní funkce svěřené mu Ústavou, dbá o vážnost a důstojnost úřadu, reprezentuje ČR v zahraničí, působí jako autorita u občanů, ovlivňuje vnitropolitický život a zda je v kontaktu s občany a zná jejich problémy.
Nejvíce dotázaní občané ocenili, jak je prezident Miloš Zeman v kontaktu s občany a zná jejich problémy (dobře tento aspekt hodnotí 66 % respondentů), že v tomto ohledu selhává si myslí více než čtvrtina veřejnosti (28 %). Necelé dvě třetiny občanů (63 %) hodnotí jako dobré také to, jak prezident plní funkce svěřené Ústavu, kritické stanovisko v tomto ohledu vyjádřili přibližně tři z deseti dotázaných (31 %). Převahu příznivého hodnocení nad tím negativním jsme zaznamenali také v případě toho, jak český prezident Miloš Zeman ovlivňuje vnitropolitický život (podle 52 % dobře, podle 39 % špatně).
Přibližně vyrovnané podíly pozitivních a negativních stanovisek jsou u názoru na to, jak současný prezident reprezentuje naši zemi v zahraniční, když pozitivní hodnocení vyjádřilo 47 % dotázaných a negativní 49 % respondentů, uvedl soc.cas.cz.
V případě dalších dvou oblastí již převládá podíl těch, kteří hodnotí působení prezidenta v těchto oblastech jako špatné. Polovina občanů kritizuje to, jak prezident působí jako autorita u občanů (45 % pozitivní hodnocení, 50 % negativní hodnocení). Výraznější převaha negativních vyjádření je patrná v případě toho, jak prezident Miloš Zeman dbá o vážnost a důstojnost svého úřadu, kde kritické stanovisko vyslovily téměř tři pětiny dotázaných (39 % dobře, 57 % špatně).
Psali jsme: Češi věří Obamovi více než Zemanovi, Merkelová úplně propadlaOproti šetření z ledna 2016 si prezident Miloš Zeman ve všech sledovaných aspektech mírně pohoršil, ale ve srovnání s výzkumem z ledna 2015 si naopak poměrně výrazně polepšil. Nejvýraznější pokles pozitivních odpovědí oproti loňskému výzkumu jsme zaznamenali v případě toho, jak prezident dbá o vážnost a důstojnost svého úřadu (pokles pozitivních odpovědí oproti roku 2016 o 9 procentních bodů, oproti roku 2015 nárůst o 13 procentních bodů) a ovlivňuje vnitropolitický život v ČR (pokles pozitivních odpovědí oproti roku 2016 o 7 procentních bodů, oproti roku 2015 nárůst o 13 procentních bodů).
V porovnání s působením Václava Klause v prezidentském úřadě, a to od roku 2004 až do roku 2013, hodnotí u Miloše Zemana čeští občané výrazně pozitivněji jeho kontakt s občany a znalost jejich problémů. Tuto oblast hodnotili lidé u Václava Klause zdaleka nejhůře, a to po celé sledované období. Aktuálně hodnotí čeští občané u Miloše Zemana lépe než u Václava Klase po celé jeho funkční období také to, jak ovlivňuje vnitropolitický život. Mírně hůře než tomu bylo v případě bývalého prezidenta Václava Klause, ovšem s výjimkou posledního šetření v rámci jeho funkčního období z roku 2013, se vyjadřují respondenti k tomu, jak současný prezident Miloše Zemana plní funkce svěřené Ústavou a působí jako autorita u občanů.
Psali jsme: Trump, nebo Zeman? Americký magazín připravil pikantní kvízStejně jako v případě Václava Klause, byl i Václav Havel hodnocen českými občanů hůře než současný prezident v tom, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. "V aktuálním šetření je u prezidenta Miloše Zemana v porovnání s Václavem Havlem pozitivněji vnímáno i to, jak ovlivňuje vnitropolitický život (výjimkou je rok 1997, kdy byly výsledky obou prezidentů srovnatelné). Srovnatelné hodnocení současné hlavy státu v porovnání s bývalým prezidentem Václavem Havlem najdeme v případě toho, jak působí jako autorita u občanů a jak plní povinností stanovené Ústavou," uvedl autoři průzkumu.
Naopak v dalších oblastech byl bývalý prezident Václav Havel vnímán výrazně pozitivněji než současná hlava státu, konkrétně u něj veřejnost více oceňovala, jak reprezentoval Českou republiku v zahraničí a jak dbal o vážnost a důstojnost prezidentského úřadu.
Související
Zeman se pustil do Pavla a zastal se vlády. Prezidentovi se prý nedá věřit
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
Aktuálně se děje
před 42 minutami
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
před 1 hodinou
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 3 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 4 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 5 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 6 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 9 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 10 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 11 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 13 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
Rozsáhlý lesní požár, který se během noci na pátek přehnal přes pobřežní oblasti Chorvatska, si vyžádal nejméně jednu lidskou oběť a přibližně čtyři desítky zraněných. Plameny zasáhly vyhledávané turistické lokality i přilehlá sídla v blízkosti Jadranského moře. Místní úřady i záchranné složky označují tuto živelní pohromu za jednu z nejničivějších v historii země.
Zdroj: Libor Novák