Zeman napadl "lex Babiš" u Ústavního soudu

Podle Zemana je lex Babiš v rozporu s ustanovením Listiny základních práv a svobod, které stanovuje stejnou ochranu vlastnickým právům všech vlastníků. Odporuje podle něj i mezinárodním úmluvám, které zakazují diskriminaci na základě majetku i postavení v případě všech práv stanovených zákonem, mezi něž Zeman řadí i právo ucházet se o veřejné zakázky.

Zeman chce, aby Ústavní soud zrušil tři nejdiskutovanější paragrafy zákona. Jde o ustanovení, které zakazuje členům vlády vlastnit média. Zeman v podnětu uvádí, že dopad normy je nepřiměřený vzhledem k zamýšlenému cíli, totiž zneužití vlastnictví médií člověkem ve veřejné funkci.

U paragrafů, které zakazují přístup firem členů vlády k veřejným zakázkám a k dotacím, Zeman uvádí, že ministři nemají možnost ovlivnit udělení těchto forem podpory, a proto se nemohou dostat do střetu zájmů. Zákon také podle něj trestá i ostatní podílníky ve firmách, kde člen vlády vlastní 25 procent společnosti. Prezident také uvádí, že toto ustanovení může způsobit zánik firem vlastněných členy vlády.

Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková před polednem ČTK řekla, že Zemanův návrh zatím do Brna nedorazil. Následující den poté, co podatelna návrh obdrží, soud určí spisovou značku a soudce zpravodaje, který se bude návrhem zabývat. O výsledku pak musí jednat a hlasovat plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Průměrná doba rozhodnutí o plenárních věcech se v roce 2016 pohybovala kolem deseti měsíců.

Vedle Zemana se obrátí na Ústavní soud kvůli lex Babiš také poslanci hnutí ANO. "V tuto chvíli je návrh připravený, předpokládám podání příští týden," uvedl místopředseda Sněmovny a frakce hnutí Radek Vondráček. Podnět podepsalo podle něho 42 poslanců, z toho tři z klubu Úsvitu. Počet podpisů je dostatečný, pod návrh Ústavnímu soudu se musí podepsat nejméně 40 poslanců.

Vondráček uvedl, že jeden z právních rozborů ukazuje na vady v procesu přijímání novely. Je nakonec možné, že skupina poslanců ji napadne jako celek. "Rozsah napadení určujeme návrhem. Definitivně bychom se rozhodli příští týden. Primárně nám jde samozřejmě o lex Babiš," dodal.

Zákon nabyl účinnosti minulý týden. Zakazuje firmám, v nichž mají členové kabinetu nejméně čtvrtinový podíl, aby se ucházely o veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky. Součástí zákona je i ustanovení, které zakazuje členům vlády provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk.

Normu přijala Sněmovna i přes prezidentovo veto. Zeman už dříve oznámil, že podnět k Ústavnímu soudu kvůli zákonu podá.

Zákonu se přezdívá lex Babiš, protože postihl především podnikání vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše (ANO). Do začátku února vlastnil stoprocentní podíl v holdingu Agrofert, který je největším producentem v českém zemědělství a potravinářství, dvojka v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Koncern zaměstnává zhruba 34.000 lidí a je významným příjemcem státních dotací. Součástí koncernu je i vydavatelství Mafra, které vydává mimo jiné deníky Mladá Fronta DNES, Lidové noviny.

Babiš Agrofert a další svou společnost SynBiol kvůli zákonu převedl do svěřenských fondů. Správci fondů jsou předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek. Dohled nad nimi bude vykonávat tříčlenná rada, jejíž členkou je i ministrova životní partnerka Monika Babišová.