Sociální péči čekají změny, vláda schválila akční plán do roku 2018

Praha – Vláda dnes schválila akční plán rozvoje sociálních služeb pro letošek a příští rok, uvedl dnes její mluvčí Martin Ayrer. Podle materiálu by se tak například psychosociální podpora pro vážně nemocné či umírající by se ještě letos mohla zařadit mezi sociální služby. Ministerstvo práce chce do konce roku prosadit novelu, která to upraví.

Rezort práce má také připravit návrh na zvýšení výdělků v sociálních službách či zákonné úpravy financování péče o děti, seniory, postižené a další potřebné jako mandatorního, tedy povinného výdaje.

Materiál shrnuje úkoly na letošek a příští rok v deseti oblastech. Plán sepsalo ministerstvo práce. Od opatření si slibuje zlepšení služeb i financování. Týkají se přeměny ústavní péče na péči komunitní, udržitelného financování, kontroly kvality služeb, úpravy registrací, vzdělávání pracovníků či tripartitního jednání.

Letos by měl vzniknout návrh na zařazení paliativní a hospicové péče mezi sociální služby. Ministerstvo práce tak chtělo doplnit chystanou novelu, která má zajistit sociální a zdravotní péči a její financování. Zaměstnavatelé, Středočeský kraj či ministerstvo zemědělství měli k záměru výhrady. Navrhovali ho z plánu vypustit. Resort zdravotnictví uvedl, že paliativní a hospicovou péči už upravuje legislativa o zdravotních službách. Nakonec se do zákona mezi sociální služby měla dostat „psychosociální podpora při umírání".

Psali jsme: Pomoc postiženým na trhu práce? Stát vydal přes 22 miliard, výsledek nulový, zjistil NKÚ  

Nynější úprava není podle rezortu práce dostatečná. V nabídce jsou odlehčovací služby, ty ale neodpovídají potřebám umírajících a jejich blízkých, uvedlo ministerstvo v podkladech pro vládu. Letos připraví i návrh na zvýšení výdělků pracovníků v sociálních službách. Odbory dlouhodobě žádají přidání, podle nich jsou příjmy pracovníků v sociálních službách podprůměrné.

Do roku 2020 by ministerstvo rádo dostalo do zákona také to, aby výdaje na sociální služby byly mandatorní. Zatím provozovatelé každý rok žádají o dotace, na které ale není nárok. Možnosti zákonné úpravy chce resort letos a v příštím roce prověřit, připraví i vzorec pro rozdělování peněz mezi kraje. Navrhne několik variant. Podle nich by peníze měly mít jisté například vybrané druhy služeb.

Psali jsme: Příspěvek na plat zdravotně postižených se zvýší, novela prošla Sněmovnou  

Letos má vzniknout plán kroků pro přechod od ústavní péče k péči v komunitě. Kapacity ústavů by se měly snižovat. Využijí se i evropské peníze. Letos by měl být na stole také návrh právní úpravy komplexní rehabilitace a jejího financování. Pokračovat má reforma psychiatrické péče.

Zákon o sociálních službách začal platit v roce 2007. Předloni v Česku bylo téměř 5600 registrovaných sociálních služeb, využívalo je 126.000 lidí. Podle odhadů je v sociálních službách asi 100.000 úvazků. Výdělky jsou ale nízké. Ti, co pečují o potřebné, pobírali 12.000 až 15.000 korun hrubého. Sociální pracovníci s odbornou či vysokou školou měli 18.000 až 22.000 korun.

Související

Michaela Marksová /ČSSD/, exministryně práce a sociálních věcí

Marksová (ČSSD) se vrací. Bude politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničí

Politickou náměstkyní na ministerstvu zahraničních věcí bude od 15. června bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. Marksová by se měla zabývat podporou krajanů, rozvojovou či humanitární pomocí, podporou české vědy a výzkumu ve světě i podporou žen v diplomacii.

Více souvisejících

Michaela Marksová-Tominová sociální péče zdravotně postižení

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek poděkoval maďarskému premiérovi Viktorovi Orbánovi za jeho podporu, když uvedl, že by Netanjahua pozval do Maďarska i přes zatykač, který na něj vydal Mezinárodní trestní soud (ICC).

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy