Věková hranice pro senátory zůstane, Piráti neuspěli u Ústavního soudu

Brno – Česká pirátská strana nespěla se svou stížností k Ústavnímu soudu. Žádala zrušení věkové hranice pro vstup do Senátu. Ústava a volební zákon ji stanoví na nejméně 40 let věku. Podle pirátů ale takové omezení vytlačuje z politiky mladé lidi.

Důvodem odmítnutí je dílem neoprávněnost navrhovatele, dílem zjevná neopodstatněnost. Piráti nejsou rozhodnutím ÚS překvapeni. „Bylo zřejmé, že šance na úspěch je velice nízká. Jako Piráti jsme chtěli především upozornit na to, že český volební systém vytlačuje z politiky mladé lidi. Současně dochází v posledních desetiletích k tak rychlému rozvoji technologií, že se nabízí otázka, zda vytváření zákonodárné instituce, která z podstaty věci nemůže moderním trendům rozumět, nepřináší víc škody než užitku," uvedl vedoucí mediálního odboru Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Loni se piráti pokusili vyslat do senátních voleb v obvodu Frýdek-Místek Lukáše Černohorského. Voleb se ale zúčastnit nemohl právě kvůli nízkému věku. Magistrát ve Frýdku-Místku jeho přihlášku odmítl registrovat, následnou žalobu zamítl Krajský soud v Ostravě. Na ústavní soudce se pak obrátil sám Černohorský i Piráti jako strana. Soudci však Černohorského označili za neoprávněného navrhovatele, podnět Pirátů odmítli jako neopodstatněný.

Soud zdůraznil, že věková limitace je součástí ústavy od jejího přijetí. „Podle hodnocení ÚS krajský soud při svém rozhodování, jehož výsledkem je napadené rozhodnutí, postupoval důsledně dle zákona a Ústavy a své rozhodnutí i řádně odůvodnil," stojí ve stručném usnesení.

Už loni Černohorský uvedl, že hranice 40 let pro senátory je iracionálně vysoká. „Poslanci, kteří mohou prosadit zákon i přes odmítnutí Senátem, a v důsledku mají silnější pozici, mohou být zvoleni už v 21 letech. Soudci mohou být jmenováni ve věku 30 let a o míře jejich zodpovědnosti snad není třeba diskutovat," připomněl.

Piráti argumentovali také tím, že mnozí současní i minulí senátoři neměli s politikou ani veřejnými funkcemi do chvíle zvolení prakticky žádné zkušenosti, často jde o veřejně známé osobnosti, učitele, sportovce, lékaře. Černohorský se podle nich v politice a veřejném dění angažuje léta, dva roky byl předsedou strany, navíc má užitečné znalosti z technologické oblasti.

Tři ústavní soudci, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a Milada Tomková, měli odlišné stanovisko než většina pléna. Zpochybnili odmítnutí Černohorského podnětu pro neoprávněnost navrhovatele. Celkové odmítnutí pirátských argumentů jim pak připadalo příliš strohé, s rozhodnutím, že Ústavní soud nemá či nemůže věkovou hranici rušit, však souhlasili.

„Když už však naši mládež nepustíme do Parlamentu či k volebním urnám, případně i část střední generace do Senátu, aspoň bychom jim měli pořádně vysvětlit, že musí hledat jinou cestu než prostřednictvím soudní litigace (řízení)," uvedla ve stanovisku Kateřina Šimáčková, původní soudkyně zpravodajka.

Související

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.
Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

Více souvisejících

Česká pirátská strana Ústavní soud ČR Senát ČR

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 3 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy