Bobošíková: Lisabonská smlouva zklamala všechna očekávání

"Zastánci Lisabonské smlouvy slibovali akceschopnější, silnější a transparentnější Evropskou unii. Nyní po roce od jejího vstupu v platnost můžeme konstatovat, že Evropská unie je neakceschopná a jednotlivé funkce a rozhodovací proces je ještě více rozmělněný," řekla.

Ani do procesu rozšiřování unie nepřinesla smlouva větší efektivitu. "Evropa není díky Lisabonské smlouvě evropštější, jak se slibovalo," poukázala.

Absurdní podle ní je, že mnozí šéfové států a vlád ani nevědí, co Lisabonská smlouva vlastně zakotvuje. "Český eurokomisař Štefan Füle sám přiznal, že někteří centrální představitelé členských zemí a EU ani nevědí, co je v Lisabonské smlouvě napsáno a čím by se tedy měli řídit," sdělila.

Snahy Německa a Francie o revizi Lisabonské smlouvy Bobošíková vítá. Otevření pravidel a s tím spojená další ratifikace by totiž mohly umožnit razantní změny. "V případě, že by se proces otevřel, znamenalo by to, že se do Lisabonské smlouvy může nejen připisovat, ale také v ní škrtat," podotkla.

O změnách smlouvy jednali státníci na summitu Evropské rady na konci října. Volání Berlína po úpravách smlouvy se zintenzivnilo po hospodářském krachu Řecka. Německo spolu s Francií nyní žádají, aby Evropská unie přijala nástroje, které by předcházely a případně řešily další finanční krize. Ve hře jsou také sankce pro státy, které neplní rozpočtová pravidla. Státy by dokonce mohly dočasně přijít o hlasovací práva v radě. Většina zemí změně Lisabonské smlouvy nakloněna není. Smlouva se totiž připravovala osm let a její ratifikace byla završena až na konci minulého roku.

"Česká vláda může o případných změnách Lisabonské smlouvy uvažovat, až bude mít dobře připravenou pozici projednanou v parlamentu," komentoval po Evropské radě návrhy na přijetí nového záchranného finančního mechanismu premiér Petr Nečas (ODS). V této souvislosti poznamenal, že i drobné změny v Lisabonské smlouvě budou znamenat složitý legislativní proces.

Lisabonská smlouva vstoupila v platnost 1. prosince minulého roku. Ratifikační proces se zadrhl v Německu, Polsku a také v Česku. Prezident Václav Klaus odmítl smlouvu podepsat do té doby, dokud nebude vyjednána výjimka pro ČR, jež by zaručovala nedotknutelnost Benešových dekretů. Výjimku se podařilo vládě Jana Fischera prosadit, v platnost by měla vstoupit spolu s přístupovou smlouvou Chorvatska.