Ústavní soud si vybral: Lex Babiš bude řešit na základě podnětu prezidenta

ÚS později podaný podnět poslanců ANO soudci z převážné části odmítli, ve zbytku pak spojili s řízením o prezidentově návrhu. Poslanci tak budou mít jako účastníci také možnost uplatnit své připomínky. Jde o běžný postup v situaci označované jako litispendence, tedy překážka věci zahájené.

Zemanův návrh soud obdržel v únoru, poslanecký v březnu. Návrh je podle zákona nepřípustný, jestliže ÚS v téže věci už jedná. „Oprávněný navrhovatel má právo účastnit se na jednání o dříve podaném návrhu v postavení vedlejšího účastníka," vysvětluje v usnesení soud.

Poslanci zpochybnili o paragraf víc než prezident, konkrétně článek, jenž stanoví časovou účinnost změn. Proto soud ve zbytku obě řízení spojil, což zdůvodnil hospodárností a efektivitou. Soudcem zpravodajem pro oba návrhy bude Jan Filip.

Lex Babiš omezuje přístup firem, které patří členům vlády, k některým státním podporám. Zeman se domnívá, že je protiústavní, protože porušuje zákaz diskriminace na základě majetku. Zákon také zakázal členům vlády vlastnit média. Postihl zejména podnikání vicepremiéra a předsedy ANO Andreje Babiše, který kvůli němu převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů.

Pod poslanecký návrh se podepsalo 41 zákonodárců ANO a tři z hnutí Úsvit. Zákonodárci napadli paragrafy zákona, které podle nich nepřiměřeně zasahují do vlastnických práv členů vlády a omezují jejich právo podnikat, a to nepředvídatelně, během výkonu funkce. Jedná se prý o „legislativní past, která má tyto dotčené jedince zbavit buď veřejné funkce, nebo části jejich majetku".

Poslanci kritizovali také fakt, že sporná část zákona byla přijata kvůli konkrétnímu člověku - Babišovi. Postrádá tedy všeobecnost, základní rys právního předpisu.