Zákon o sociálním bydlení? Obchodu s chudobou nezabrání, tvrdí TOP 09. Má jiné řešení

Zákon o sociálním bydlení, jak ho připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) a schválila vláda, podle TOP 09 takzvanému obchodu s chudobou a daňové, poslanci této strany ho proto nepodpoří. Pomoct lidem v bytové nouzi by podle místopředsedkyně strany Markéty Adamové mohlo sloučení dvou dávek - příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení - a vytvoření závazné cenové mapy.

Podle Adamové potřebuje současný systém pouze vychytat slabiny, aby nebylo možné jej zneužívat. „Může však fungovat i bez stavění nových bytů," uvedla Adamová na tiskové konferenci. Nabízení podporovaných bytů podle ní povede potřebné k větší závislosti na státu. Další slabinu návrhu pak TOP 09 vidí v riziku vytváření uzavřených lokalit s nájemníky, kteří jsou zadlužení, nedodržují základní pravidla soužití a nepracují.

„Pokud sestěhujeme do jedné lokality nájemníky, kteří nedodržují základní pravidla poklidného soužití, jsou zadlužení a kvalitně se s nimi nepracuje, tak je tu velké riziko vzniku dalších vyloučených lokalit. Navrhovaný zákon navíc postihne velkou skupinu současných příjemců dávek na bydlení, kteří pracují, ale jejich příjmy jsou natolik nízké, že na náklady na bydlení potřebují finanční pomoc státu. Ti o dávku nově přijdou a pomoc státu půjde nepracujícím lidem bez snahy a návyků bezproblémového soužití,“ vysvětluje Adamová.

Také podle ODS by návrh zákona měl být přepracován. Úpravy budou požadovat koaliční partneři sociálních demokratů - hnutí ANO a KDU-ČSL. Výhrady k němu má například i ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO), která chce ještě ve Sněmovně omezit počet lidí, kteří by na pomoc dosáhli. Upřesnit okruh možných příjemců podpory chtějí také lidovci. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek novinářům řekl, že jeho strana normu dnes propustí do druhého čtení, v něm bude chtít ale úpravy, například sociální bydlení přímo spojit se sociálními službami.

Úsvit sice zákon podporuje, zároveň ale chce, aby nabízení sociálního bydlení bylo pro obce povinné. „Vládou navrhované dobrovolné zapojení je nedostatečné," popsal další plánovaný pozměňovací návrh předseda poslanců Úsvitu Marek Černoch.

Podle návrhu by na sociální byt dosáhli lidé, kteří půl roku žijí po ubytovnách, ústavech či azylových domech, a také ti, kteří vydávají za přiměřené bydlení přes dvě pětiny svých příjmů a nezůstane jim ani 1,6násobek životního minima.

„Dávat lidem byt není řešení. Vytváří se tak závislost na státu, protože motivace postavit se na vlastní nohy a odejít z přiděleného bytu bude minimální. Stát pak bude nucen stavět stále další a další státní byty,“ míní Adamová.

Existovaly by dva druhy sociálních bytů - s podporou sociálních pracovníků a bez ní. Obce by se mohly dobrovolně rozhodnout, zda sociální bydlení budou mít. Pokud by sociální byty radnice přidělovat nechtěly, zajistil by je místo nich Státní fond rozvoje bydlení. Přidělit by je měl do tří let.

Když se zákon do voleb stihne přijmout, první lidé v nouzi by o sociální byt mohli žádat úřady od pololetí příštího roku. Získat by ho pak měli nejpozději do půlky roku 2020.