Zeman vyhraje v prvním kole. Vítězství Babiše už se zabránit nedá, řádil Paroubek v superdebatě

Praha – Superdebaty, která se konala dnes v podvečer pod hlavičkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, se zúčastnili také tři bývalí čeští premiéři. Petr Pithart, Vladimír Špidla a Jiří Paroubek. Tématem diskuze byla primárně česká politika, řešily se však i aktuální otázky kolem referenda v Turecku či imigrační krize.

V úvodu měli čeští expremiéři odpovědět na otázku, zda jim aktivní politika chybí. Petr Pithart se považuje za jednoho z mála politiků, který uměl odejít nikoliv kvůli prohraným volbám či nějakému „průseru“, ale sám od sebe, politika mu prý nechybí. Vladimír Špidla se za aktivního politika stále považuje, byť nebyl nikým zvolen. V současnosti působí jako šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky. Jiří Paroubek připustil, že mu svým způsobem politika chybí. Prý mu šlo v roce 2010 o zdraví, proto odešel. „Neříkám, že bych se do politiky nevrátil, zejména když vidím výkony svých nástupců, tak to mě úplně vybízí,“ dodal zřejmě na adresu současného vedení ČSSD.

K otázce revize české ústavy se všichni tři politici staví skepticky. Paroubek v této souvislosti zmínil postavení hlavy státu v Česku. Podle něj se prezident musí spokojit s rolí, kterou mu předepisuje ústava. Podle Pitharta by měla být ústava rigidní, tedy těžce měnitelná. „Podařila se nám, měli jsme štěstí,“ konstatoval na adresu české ústavy. 

Širší diskuze se rozvinula při otázce populismu v evropské politice. Podle Paroubka se podobný problém vyskytuje i u nás. „Babiš a Zeman říkají, co chtějí lidé slyšet,“ domnívá se s tím, že on sám by se prý „nesnížil“ k tomu, k čemu se snižuje Zeman. Neříkal by tak, že nějakých 15 migrantů je problém, podle něho to problém není. „Myslím, že vyhraje už v prvním kole prezidentské volby,“ dodal ještě na adresu prezidenta Zemana. Podle Petra Pitharta populismu nahrává rychle postupující globalizace. „Měli bychom zkrotit globalizaci,“ myslí si. Nespokojené voliče, kteří často volí právě tzv. populisty, bychom neměli označovat za burany a pitomečky, to je prý velmi špatná cesta. Špidla v tomto smyslu kromě globalizace zmínil enormní technologický pokrok, který prý společnost nedokáže zvládat. „To vyvolává masovou úzkost, politické struktury na to nedokážou odpovídat,“ dodal.

Turci demokratický systém neocenili

Expremiéři se vyjádřili i k aktuální otázce tureckého referenda. Prezident Erdogan na jeho základě obdrží mimořádně silné pravomoci. Pro hlasovaly i početné menšiny Turků žijících v německých městech. Paroubka nejvíc překvapilo právě hlasování turecké menšiny v Německu. Nechápe, jak lidí, kteří přímo žijí v systému demokracie, v systému prosperujícího Německa, mohli hlasovat pro více autoritářský turecký systém. Podle Špidly je referendum pouze přechodná fáze, Turecko se bude dále vyvíjet a ve stávající struktuře se ještě nestabilizuje. Pro Pitharta je to, že liberální demokracie neudělala na Turky v Německu dojem a hlasovali pro posílení tureckého prezidenta, „nejhorší zprávou za dlouhou dobu zpátky“.

Diskutéři se měli vyjádřit i k otázce, zda v současnosti vidí nějakou naději pro českou politiku, nějakou osobnost. Podle Špidly není co řešit, „ČSSD si na sjezdu zvolila nejsilnější osobnost, kterou v sobě má“, tedy Bohuslava Sobotku. Paroubek nezmínil konkrétní jméno, ale podotkl, že důležitý v politice není věk, nýbrž výkonnost. „Zeman – i když je za zenitem a padají mu boty z nohou (...) on bude kandidovat a vyhraje, protože je lepší než ti další,“ myslí si. Zmínil i odchody z ČSSD, například Jeronýma Tejce. ČSSD je prý na konci jedné etapy a musí udělat velmi vážné změny. Špidla mu oponoval, že přicházení a odcházení z a do strany je znakem toho, že je živoucím tělesem. Jediný kdo zmínil konkrétní osobnosti, které by byli nadějí pro českou politiku, tak zmínil Petr Pithart. Jmenoval například Petra Fialu z ODS nebo Petra Gazdíka z hnutí STAN. „Nevidím nikoho u sociálních demokratů, velmi mě to mrzí. Není to dobře, že tam asi moc nejsou,“ dodal k osobnostem v ČSSD.

Paroubek by pustil Komunisty k vládní odpovědnosti. Pithart očekává od ČSSD trumf

Všichni tři se shodli na tom, že nedostatek žen v české politice je neblahým jevem. Jiří Paroubek si myslí, že ženy jsou prvkem, který kultivuje politiku. Podotkl, že některé ženy mohou být hysterické, „ale svoji podstatou jsou racionální.“ Na otázku, co by expremiéři učinili, jakou by zvolili strategii, aby zabránili vítězství Andreje Babiše a jeho hnutí ANO ve volbách, měli odlišné názory. „Teď už se tomu zabránit nedá,“ řekl rázně Paroubek. Špidla jakožto poradce premiéra Sobotky se k otázce odmítl vyjádřit. „Přeju si, aby Špidla vytáhl nějaký trumf,“ reagoval na to Pithart. Jiří Paroubek se k dotazu, který směřoval na možnou účast Komunistů ve vládě s ČSSD, nepostavil odmítavě. „Komunisté jsou strašák, který je vybledlý,“ řekl. Podle něj by měli být Komunisté zataženi do vládní odpovědnosti, v Moskvě už navíc nesedí žádný Brežněv. Zbylí dva diskutéři odmítli, že by komunisté měli nést vládní odpovědnost.

Související

Vladimír Špidla /ČSSD/

Do Senátu za ČSSD bude v Praze expremiér Špidla

ČSSD vysílá do senátních voleb v obvodu Praha 11 bývalého premiéra Vladimíra Špidlu, v Praze 10 sociálního pracovníka Štěpána Kavuru a v Praze 6 vysokoškolského pedagoga Petra Pavlíka. Na tiskové konferenci to dnes kandidáti řekli novinářům. Zároveň představili svá volební témata a vyjádřili se kriticky k současné vládě, která podle nich nedostatečně řeší zejména sociální témata.
Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Situace nevyžaduje nouzový stav, řekl Jurečka. Byl by pro testy ve firmách

Podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky aktuální koronavirová situace nevyžaduje nouzový stav, zatím stačí nástroje pandemického zákona. Řekl to dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News. Někdejší premiér Vladimír Špidla (ČSSD) očekává, že se během několika týdnů situace stane tak vážnou, že bude nouzový stav rozumným řešením.

Více souvisejících

Vladimír Špidla Jiří Paroubek Petr Pithart Bohuslav Sobotka Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy