Příští schůze Sněmovny čítá 342 bodů, na řadě jsou kontroverzní zákony

"Koalice chce dotáhnout zákony, které odešly z vlády do Sněmovny," řekl novinářům předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. K prioritám hnutí zařadil právě insolvenční novelu, kterou pokládá pravicová opozice za morální hazard. Předloha je stále v úvodním kole, na minulé schůzi dolní komora její projednávání nedokončila.

Sociální normy označuje za prioritu sociální demokracie. Šéf jejího klubu Roman Sklenák pokládá za klíčový zákoník práce, o němž je debatovalo hlavou v souvislosti s novou úpravou práce z domova. "Přináší zaměstnancům mnoho pozitiv," uvedl Sklenák. Zákoník práce je před druhým čtením, kdy je možné podávat pozměňovací návrhy. Sociální bydlení a zálohové výživné je v úvodním kole.

Ačkoli část opozice mluví v souvislosti s nynější vládní krizí o případném rozpuštění Sněmovny a o předčasných volbách, nepředpokládá se, že by něco takového reálně nastalo. Schůze, která začne v úterý 16. května, je s týdenní přestávkou pro jednání výboru plánována podle návrhu programu do pátku 9. června.

Ve druhém čtení by poslanci měli dále projednat snížení limitů na doplatky za léky pro děti a důchodce, růst plateb státu do zdravotnictví za jeho pojištěnce, pravidla pro soukromou bezpečnostní činnost nebo širší pravomoci České obchodní inspekce. Sněmovna by se měla vrátit k pařížské klimatické dohodě.

Prostor by měly dostat i opoziční návrhy. "Zkusíme tu schůzi pojmout konstruktivně, věcně, abychom toho zkrátka projednali co nejvíce, aby nedošlo ke zbytečným střetům," řekl místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová už avizovala, že bude chtít projednat návrh občanských demokratů o růstu výdajů státu na obranu nejméně na dvě procenta hrubého domácího produktu nebo poslanecký návrh ústavní novely o legálním držení zbraní.

Dodatečně by mohla být do programu zařazena novela sporného zákona o internetovém registru smluv. Senát do ní chce vrátit státní, krajské a obecní firmy.

Po květnové schůzi by se měli poslanci na řádné schůzi sejít ještě na přelomu června a července a poté až v září. Možné jsou však i schůze mimořádné, pokud o to požádá dostatečné množství poslanců.