Praha - Sněmovna dnes chválila vládní novelu o pojistném na sociální zabezpečení. Zaměstnanci v delší pracovní neschopnosti tak zřejmě budou brát od příštího roku vyšší nemocenskou. Norma musí ještě projít Senátem, pak poputuje na Hrad k podpisu prezidenta.
V prvních třech dnech nemoci zaměstnanec nedostává nic. Pak do 14. dne dostává náhradu mzdy od zaměstnavatele. Zatímco nyní dostávají zaměstnanci od 15. dne nemoci 60 procent příslušného vyměřovacího základu, nově by od 31. dne nemoci měla dávka vzrůst o šest procentních bodů a od 61. dne na 72 procent.
Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) novinářům řekla, že schválený text zákona vrací situaci do podoby před škrty způsobenými ekonomickou krizí.
Sněmovna do novely vložila také zavedení elektronické neschopenky, přičemž by podle úpravy Jiřího Běhounka (za ČSSD) zůstala i možnost jejich papírové podoby. Vznikl by rovněž registr ošetřujících lékařů, který by spravovalo ministerstvo práce.
"Zákon (neschopenky) zavádí nepovinně. To znamená, že lékaři, kteří budou chtít i nadále vyplňovat takové ty tři podlouhlé papírky, tak je klidně mohou vyplňovat. Tu následnou elektronizaci pak provede Česká správa sociálního zabezpečení," řekla Marksová.
Cílem vládní novely je zjednodušit administrativu živnostníkům. Navrhované změny v ní vycházejí ze zkušeností České správy sociálního zabezpečení. Například zálohy by měly být splatné v měsíci, na který se platí. Nově by měl být stanoven měsíční vyměřovací základ pro výši záloh na pojistné na důchodové pojištění.
Související
Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské
Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě
nemocenská , zaměstnavatelé , Poslanecká sněmovna , Michaela Marksová-Tominová , zákony , zaměstnání
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
před 1 hodinou
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
před 2 hodinami
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
před 3 hodinami
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
před 4 hodinami
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
před 5 hodinami
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
před 5 hodinami
Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě
před 6 hodinami
Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery
před 6 hodinami
Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení
před 7 hodinami
Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem
před 7 hodinami
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 8 hodinami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 9 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
včera
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
včera
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
včera
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
včera
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
Světové trhy s energiemi zažívají dramatický otřes. Ceny ropy ve středu prudce vzrostly a překonaly hranici 108 dolarů za barel. Hlavním impulsem pro tento skok byly zprávy o prvních přímých útocích na íránská těžební a zpracovatelská zařízení, včetně největšího naleziště zemního plynu na světě. Podle dostupných informací stojí za těmito údery koordinovaná operace Spojených států a Izraele.
Zdroj: Libor Novák