Praha - Kabinet Petra Nečase (ODS) bude na svém úterním zasedání rozhodovat o tom, zda se snížení platů duchovních církví a náboženských společností. Pokud se tak stane, mělo by to být o deset procent jako u zaměstnanců státní a veřejné správy, navrhuje ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09).
"Doporučujeme vládě zvážit, zda se má i u duchovních církví a náboženských společností přistoupit ke snižování platů či s ohledem na specifický výkon jejich práce a s ohledem na jejich nevýznamný počet (4858) a nízké finanční úspory ve státním rozpočtu ke snížení jejich platů nepřistupovat," píše se v předkládací zprávě ministerstva práce a sociálních věcí.
Pokud ke snížení platů dojde, znamenalo by to v průměru pokles o asi 1540 korun za měsíc. Celková úspora by podle ministerstva činila přes 89 milionů korun.
Ekumenická rada církví nedávno napsala otevřený dopis veřejnosti, vládě a parlamentu, kde stojí, že duchovní nejsou zaměstnanci státu a není dobře, že jsou placeni ze státního rozpočtu.
Rada také upozorňuje na to, že platy duchovních neodpovídají ani celostátnímu průměru. Jejich průměrný činí 16 tisíc, nástupní plat mladých vysokoškolsky vzdělaných duchovních je podle rady 11 tisíc korun.
"Církve sdružené v Ekumenické radě církví jsou připraveny účastnit se všech jednání, která budou seriózně řešit tuto problematiku a za tímto účelem se také účastní prostřednictvím svých zástupců práce expertních komisí a řady dalších jednání se zástupci státu, obcí a měst, politických stran a ostatních zainteresovaných skupin," stojí v dopise.
Rada také připomněla výrok Ústavního soudu z 1. července 2010. Soud označil za neústavní nečinnost parlamentu, který dosud nepřijal zákon o majetkoprávním vyrovnání mezi státem a církvemi.
Duchovním se místo platu poskytují osobní požitky. Ty vychází ze stejných principů jako systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě. "S ohledem na specifický charakter činností vykonávaných duchovními je rozvržen jen do šesti platových tříd, které umožňují dostatečnou diferenciaci podle složitosti, náročnosti a odpovědnosti jejich výkonu," upřesňuje ministerstvo.
Související
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 2 hodinami
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 7 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák