Poslanci zakázali kožešinové farmy v ČR. Před Sněmovnou bylo rušno

Praha - Sněmovna dnes schválila novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání. Kožešinové farmy mají v Česku skončit v lednu 2019. Snahy o prodloužení této lhůty až do konce roku 2022 neprošly. Provozovatelé farem by mohli žádat kompenzace od státu.

Schvalování normy dnes bylo bouřlivé i s ohledem na kampaň ochránců zvířat a petici za přijetí zákazu, kterou podepsalo zhruba 46.000 lidí. Normu nyní posoudí Senát.

Novela zákona, kterou podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců, má zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií.

"Je to vůbec poprvé, kdy se podařilo prosadit reálnou změnu pro zvířata navzdory intenzivnímu odporu a lobbingu ministerstva zemědělství," uvedl Marek Voršilka ze spolku na obranu zvířat OBRAZ, který nedaleko sídla Sněmovny pořádal na podporu zákona akci, v níž dobrovolníci po vzoru zvířat pobývali v kleci. Přijetí normy uvítalo také ochranářské sdružení PETA.

Novelu podepsalo pět desítek poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody. "Neumím omluvit a odůvodnit strach, bolest a smrt jen kvůli bambuli na čepici," uvedl předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD).

Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.

Výše kompenzace by neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Přijaty nebyly návrhy podporované sněmovním zemědělským výborem, podle něhož by výše kompenzačního příspěvku měla být 3000 korun za norka a 6500 korun za lišku.

Podle bývalé spolumajitelky kožešinové farmy ve Vítějevsi na Svitavsku Marie Ducháčkové se zatím ukončení činnosti neplánuje. Farmu s manželem už předali dceři. "Pokud nám vydrží stroje a vše, co je k tomu potřeba, budeme pracovat, co to půjde. Pokud bychom museli obnovovat nějaké drahé věci, tak třeba skončíme o rok dřív, ale zatím ne," uvedla Ducháčková.

Kožešinová farma ve Vítějevsi chová asi 3000 norků a 500 až 600 lišek, což ji řadí k největším v zemi. Podle Františka Ducháčka v roce 2014 museli chovatelé kvůli požadavkům Evropské unie za několik milionů korun zvětšit klece a upravit chov. Dotace na farmu nikdy neměli. Náklady na likvidaci farmy odhaduje na 1,5 až dva miliony korun, odhad její hodnoty vyčíslili na čtyři miliony korun. "Nikoho to nezajímá. Jejich idea je přednější než život lidí," řekla Ducháčková k rozhodnutí Sněmovny.

Chov ve Vítějevsi byl v minulosti terčem kritiky ochránců zvířat. Sdružení Svoboda zvířat v roce 2004 upozornilo na farmu protestní akcí. Účastníci nejprve obléhali farmu a pak i dům Ducháčkových. Demonstrace vyvrcholila prudkou výměnou názorů mezi oběma stranami, obešla se však bez jakýchkoli násilností.

Související

Ministerstvo zemědělství

Zrušené kožešinové farmy mají smůlu. Proč od státu nedostanou odškodnění?

Ministerstvo zemědělství má připraveno na kompenzace pro bývalé provozovatele kožešinových farem 80 milionů korun. Dnes to na jednání sněmovního zemědělského výboru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Podle ředitele odboru environmentálního a ekologického zemědělství ministerstva Petra Jílka si ale žádný z chovatelů zatím nepodal žádost o odškodnění, protože podle současného zákona nedostanou na kompenzacích prakticky žádné peníze.
Ministerstvo zemědělství

Boj za kožešinové farmy v ČR nekončí. Majitel té největší podá ústavní stížnost

Ve všech devíti ještě loni fungujících kožešinových farmách byl ukončen chov, jak ke konci ledna nařídil zákon. Zjistili to veterináři, kteří farmy zkontrolovali, oznámil za Státní veterinární správu (SVS) Petr Majer. Majitel největší tuzemské kožešinové farmy ve Velkém Ratmířově na Jindřichohradecku David Vojtíšek řekl, že se dále bude snažit o novelu zákona, který chov zakázal, případně podá stížnost k Ústavnímu soudu. Státní kompenzace za uzavřené chovy dosud nejsou stanovené.

Více souvisejících

kožešinové farmy zákony Poslanecká sněmovna týrání zvířat

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

před 8 hodinami

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

před 9 hodinami

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

před 10 hodinami

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

před 11 hodinami

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

včera

Ilustrační foto

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

včera

Sídlo Evropského parlamentu

Politico: EU zahájí ještě v červnu přístupové rozhovory s Ukrajinou

Evropská unie by mohla oficiálně zahájit projednávání prvního tematického bloku v rámci přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem už 15. června. K posunu dochází poté, co Maďarsko naznačilo, že by mohlo upustit od svého dlouhodobého odporu vůči ukrajinskému členství v unii. 

včera

Donald Trump

Historie se opakuje. Trump pohrozil zavedením cel 60 obchodním partnerům

Americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením cel ve výši 10 až 12,5 procenta vůči 60 obchodním partnerům, mezi které patří Velká Británie, Evropská unie, Austrálie, Kanada, Japonsko, Norsko, Tchaj-wan nebo Čína. Důvodem pro tento krok je podle Washingtonu selhání těchto zemí v boji proti dovozu zboží vyráběného nucenou prací. 

včera

Donald Trump

Rozhodnutí Trumpa jmenovat nového šéfa amerických tajných služeb vyvolalo vlnu kritiky a údivu

Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa jmenovat novým úřadujícím šéfem amerických tajných služeb Billa Pulteho vyvolalo ve Washingtonu vlnu kritiky a údivu. Pulte, který dosud působil jako ředitel Federální agentury pro financování bydlení, totiž nemá žádné zkušenosti v oblasti zpravodajských služeb, špionáže ani národní bezpečnosti. Podle zdrojů z Bílého domu stála za Trumpovým výběrem snaha obsadit klíčový post loajálním spojencem, který by se mohl angažovat také v otázkách bezpečnosti nadcházejících voleb. To vyvolává obavy u Demokratů, jelikož Trump již nyní bezdůvodně hovoří o možných podvodech v podzimních kongresových volbách a Pulte ve své stávající funkci opakovaně ukázal ochotu využívat vládní moc k vyšetřování prezidentových politických odpůrců.

včera

Poslanci jednají o návratu EET. Zasedat mohou až do noci

Dolní komora Parlamentu se na svém středečním odpoledním zasedání chystá v úvodním kole projednat legislativní návrh na obnovení elektronické evidence tržeb, která by měla začít znovu platit od nadcházejícího roku. Ještě během dopolední části schůze zákonodárci odsouhlasili přesun vybraných kompetencí, jež se týkají pomoci občanům v bytové nouzi, z obecních samospráv na úřady práce, jak to předpokládá norma o podpoře bydlení. Hned v počátku jednání si poslanci schválili možnost pokračovat v debatě i po deváté hodině večerní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy