Vizitka ministra vnitra a prvního místopředsedy ČSSD Milana Chovance (47), který převezme po rezignaci Bohuslava Sobotky vedení strany:
Datum a místo narození: 31. ledna 1970 v Plzni
Vzdělání: vystudoval střední ekonomickou školu a později Právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni
Současné funkce: ministr vnitra (od ledna 2014), člen Poslanecké sněmovny (od října 2013), první místopředseda ČSSD (od března 2015)
Kariéra: do roku 1989 pracoval ve státní bance; po revoluci začal podnikat (mimo jiné společník řeznické a uzenářské firmy Miller-Sü a společník a jednatel společnosti Plzeňský nábytek); v letech 2002 až 2010 zasedal v plzeňském zastupitelstvu; v roce 2008 byl zvolen krajským zastupitelem a prvním náměstkem hejtmanky Milady Emmerové (ČSSD), kterou v září 2010 v čele kraje nahradil; funkci hejtmana obhájil po volbách 2012, odstoupil v lednu 2014 v souvislosti se zvolením poslancem a několik dní poté v souvislosti se jmenováním členem vlády přestal být i členem krajského zastupitelstva
Členství a funkce v politických stranách: člen ČSSD (od 1997); předseda krajské ČSSD v Plzeňském kraji (od února 2011), místopředseda ČSSD (2013 až 2015), mimo jiné byl ministrem dopravy stínové vlády ČSSD (2011 až 2014)
Rodina: ženatý, dvě děti
Ostatní:
- Chovancovo dosavadní působení ve funkci ministra zhodnotil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) koncem loňského roku kladně. Podle něj se ministrovi podařilo resort stabilizovat, ocenil zvýšení rozpočtu vnitra, díky čemuž se například začaly zvedat platy u policie a hasičů a bylo možné začít přijímat noví členové bezpečnostních sborů.
- Sobotka ocenil i snižování kriminality, striktní přístup k migrační krizi (Chovanec je odpůrcem dalšího přijímání uprchlíků), reakci na výbuch ve Vrběticích nebo útok šíleného střelce v Uherském Brodu. Za výzvu označil zajištění dobrého fungování Národní centrály proti organizovanému zločinu, kvůli jejímuž vzniku vypukla loni politická krize, kdy ANO hrozilo odchodem z vlády.
- Na březnovém sjezdu ČSSD Chovanec obhájil funkci statutárního místopředsedy, přičemž Sobotka dříve avizoval, že by si jako statutárního zástupce přál právě Chovance. Někteří politologové soudí, že v případě Chovancova zvolení převážila snaha nechat ve vedení člověka, který dokáže alespoň částečně oponovat a vzdorovat předsedovi hnutí ANO a někdejšímu vicepremiérovi Andreji Babišovi.
- Chovanec patřil mezi ministerské kandidáty, které kritizoval prezident Miloš Zeman. Hlava státu prohlásila, že má výhrady k adeptovi, který za devět měsíců získal titul na plzeňské právnické fakultě, kterou v minulosti otřásl skandál s "rychlostudenty". Podle prezidenta by takové kvalifikační předpoklady byly pochybné u kandidáta na jakékoli ministerstvo. Chovance přesto ministrem jmenoval.
- Politik byl mezi absolventy bakalářského studia na právnické fakultě v Plzni, s nimiž Západočeská univerzita zahájila správní řízení. Chovancovi hrozilo, že kvůli nejasnostem kolem nestandardních podmínek studia o titul přijde. Univerzita mu ale diplom nezrušila. On sám v září 2010 prohlásil, že bakalářský titul používat nebude.
- Chovanec byl jedním z účastníků lánské schůzky u Zemana krátce po říjnových volbách 2013, které ČSSD sice vyhrála, ale nevýrazně se ziskem 50 mandátů. Část vedení včetně Chovance se pokusila odstavit od vyjednávání o vládě Sobotku. Předsednictvo strany jej vyzvalo k rezignaci a vyřadilo ho z vyjednávacího týmu. Sobotka to později označil za pokus o vnitrostranický puč. Chovanec se k účasti na prozrazeném setkání přiznal jako první, ostatní čtyři účastníci (Michal Hašek, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola) to dlouho popírali. V souvislosti s aférou Chovanec nabídl rezignaci na funkci místopředsedy ČSSD, šéf Sobotka ji ale nepřijal. Chovanec se nakonec stal nejbližším Sobotkovým spolupracovníkem.
- Během nedávné vládní krize Chovanec zrušil spolu s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a ministrem zdravotnictví Miloslavem Ludvíkem svoji účast na cestě se Zemanem do Číny.
- Počátkem června byl Chovanec zvolen lídrem ČSSD pro podzimní sněmovní volby v Plzeňském kraji.
Související

Chovance nepomluvil. Zprošťující verdikt v kauze novináře Přibila je pravomocný

Novinář Přibil nepomluvil exministra Chovance, rozhodl soud
Aktuálně se děje
před 49 minutami

Smutný konec pátrání. Starostu z Domažlicka našli mrtvého
před 1 hodinou

Čtrnáctý papež Lev. Čím se zapsali do historie jeho stejnojmenní předchůdci?
před 2 hodinami

Rusové zasáhli na Ukrajině autobus s civilisty. Devět mrtvých
před 2 hodinami

Podezření na ebolu v Česku. Američana převezli z Tábora do Prahy
před 4 hodinami

Počasí se příští týden citelně oteplí
včera

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?
včera

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu
včera

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump
včera

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají
včera

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto
včera

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem
včera

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení
včera

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách
včera

Zoufalství, chaos a smrt se v Pásmu Gazy stávají běžné. Umírají těhotné i děti
včera

Tisíce Ukrajinců zmizely v pekelném souostroví ruských věznic. Jsou týráni, znásilňováni a umírají bez soudu
včera

EU ostře odmítá obchodní dohodu s Trumpem po vzoru Velké Británie. Hrozí odvetnými opatřeními
včera

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří
včera

Putin na žádném příměří zájem nemá, pouze se snaží proces protahovat a odsouvat, říká Drmola
včera

Prezident Pavel podepsal superdávku
včera
Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti
Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.
Zdroj: Libor Novák