Velké změny v pohřebnictví a vydávání dokladů. Zeman podepsal nové zákony

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes podepsal několik zákonů, které se dotknou nás všech. Provozovatelé pohřebních služeb budou muset mít zvláštní místnost pro případnou úpravu zesnulých, do níž budou mít přístup také pozůstalí. Dle další normy budou lidé moci žádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu ve zkrácené lhůtě.

Novela o pohřebnictví, která nabude účinnosti od druhého měsíce po jejím vydání ve sbírce, zakáže nejlevnější papírové rakve. Pohřební služby budou muset vydávat podrobné faktury.

Předloha zajistí podle ministerstva pro místní rozvoj důstojné zacházení s lidskými těly po smrti. Míří ale třeba i na komerční výstavy o lidském těle. Bude se jich týkat ustanovení, podle něhož nebude možné vystavovat tělo zemřelého bez jeho souhlasu. Změna nastane také u pohřbívání mrtvě narozených dětí do 500 gramů. Nyní se pokládají za odpad. Nově budou moci rodiče rozhodnout o pohřbení ostatků, na rozmyšlenou budou mít čtyři dny.

Zatímco nyní stačí pro vstup do podnikání kurz, po účinnosti vládní novely to bude zkouška. Uchazeč o koncesi s nejméně základním vzděláním bude muset mít minimálně desetiletou praxi, zájemce s aspoň středoškolským vzděláním s maturitou nejméně tříletou.

Novela vymezuje i postihy. Fyzická osoba bude moci dostat za přestupky pokutu až 100.000 korun, právnická až 500.000 korun. V některých případech se předpokládá i odebrání koncese.

Ministerstvo připouští v souvislosti s novelou růst cen jen u takzvaných sociálních pohřbů, které vypravují obce například bezdomovcům a lidem bez dědiců. Hradí je stát.

Doklady do 24 hodin, občanka s čipem

O doklady vydané do 24 hodin budou moci lidé žádat na ministerstvu vnitra nebo na obecních úřadech s rozšířenou působností. Pro hotový dokument budou muset na ministerstvo. V případě dokladů vydávaných do pěti dnů by je lidé mohli převzít i na obecním úřadu, na kterém o dokument požádali.

Za občanský průkaz vydaný do 24 hodin budou muset žadatelé uhradit 1000 korun, u dětí do 15 let bude poplatek poloviční. Poplatek za průkaz vydaný do pěti dnů bude poplatek 500 korun, platba za děti by činila 300 korun. Mnohem vyšší sazby budou úřady vybírat za pasy. Za cestovní dokument vydaný do 24 hodin vyinkasují 6000 korun, za děti do 15 let by rodiče platili za pas 2000 korun. Za cestovní doklad vydaný do pěti dnů budou poplatky činit 3000 korun a 1000 korun pro děti.

Nyní vydávají úřady občanský průkaz se strojově čitelnými údaji a s čipem, nebo bez čipu a rovněž cestovní pasy do 30 dnů. Za pas se platí 600 korun, dětský je za 100 korun. U občanských průkazů bez strojově čitelných údajů je patnáctidenní lhůta, mají časově omezenou platnost. Takzvaný expresní pas je k vyzvednutí do šesti pracovních dnů za 4000 korun, respektive 2000 korun v případě dětí.

Každý čip občanského průkazu bude mít podle záměru takzvaný autentizační certifikát, který bude sloužit ke vzdálené identifikaci občana vůči portálům veřejné správy.

Související

Pohřebnictví, ilustrační fotografie. Photo by panyawat auitpol

Pohřební ústavy v Pekingu nestíhají. Pracovníci kvůli covidu nechodí do práce

Pohřební ústavy v čínské metropoli Pekingu, kterou zasáhla nákaza koronaviru, se snaží udržet krok s žádostmi o pohřební a kremační služby. Řada pracovníků zařízení a řidičů pohřebních vozů má totiž pozitivní testy na infekci a nepřišla do práce, napsala dnes agentura Reuters. Kromě asi desítky pohřebních ústavů se podle ní nárůst infikovaných pracovníků v Pekingu dotýká fungování i dalších podniků včetně restaurací nebo kurýrních firem.

Více souvisejících

pohřebnictví občanský průkaz zákony Miloš Zeman Ministerstvo vnitra

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 58 minutami

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

včera

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno včera

Takto by na mapě měla správně vypadat Afrika

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

včera

Část pouzdra střely KH101 pod troskami.

Ruský dron zasáhl za bílého dne sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby v centru Kyjeva

Ruský dron zasáhl v centru Kyjeva sídlo Ukrajinské bezpečnostní služby. Při tomto denním útoku na klíčovou vládní budovu utrpělo zranění nejméně dvanáct lidí a na místě okamžitě zasahovaly záchranné složky. Jedná se o vůbec první přímý zásah objektu této tajné služby od začátku celého konfliktu. Událost zároveň zdůraznila kritický nedostatek systémů protivzdušné obrany, se kterým se ukrajinské hlavní město v současnosti potýká.

včera

Autobus, ilustrační foto

Autobusy, vlaky, lodě i letadla. Jak extrémní počasí změní dopravu?

Změna klimatu a s ní spojené extrémní výkyvy počasí stále častěji narušují fungování dopravní infrastruktury po celém světě. Častější záplavy, vlny veder, sucha, požáry a silné bouře způsobují vážné komplikace na silnicích, železnicích, letištích i vodních cestách. 

včera

Írán, ilustrační foto

Co se děje mezi USA a Íránem? Otevřenou válku nechce ani jedna strana

Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.

včera

Rusko, Kreml

Na Ukrajině vládnou nacisté, tvrdil Kreml a zahájil invazi. Teď Rusko označilo za baštu neonacismu Česko

Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Tělo Jana Masaryka v hrobce zmýdelnělo

Ostatky někdejšího ministra zahraničí a syna prvního československého prezidenta Jana Masaryka se během doby uložení v rodinné hrobce přirozeně zakonzervovaly. Pro Českou televizi to uvedl soudní lékař Jiří Hladík, který se podílel na exhumaci těla z hrobu. Podle jeho zjištění tělo v hrobce zmýdelnělo, díky čemuž zůstalo celistvé. Odborníci tak mají k dispozici zachovalý materiál pro další expertizy.

včera

včera

Javier Milei

Argentinský prezident vyostřil letitý spor s Velkou Británií o Falklandy

Argentinský prezident Javier Milei vyostřil spory s Velkou Británií o Falklandské ostrovy a varoval před zavedením ekonomických sankcí proti zahraničním ropným společnostem působícím v okolí tohoto souostroví. V televizi uvedl, že větrné poryvy změn hrají do karet argentinským územním nárokům. Své tvrzení opřel o signály ze Spojených států, které naznačují možné přehodnocení dosavadní neutrální pozice Washingtonu v tomto historickém sporu.

včera

Prezident Trump

Chráním Velkou Británii před jaderným útokem, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro televizi GB News prohlásil, že vojenské operace Spojených států proti Íránu chrání Velkou Británii před hrozbou jaderného útoku. Podle něj by Teherán v případě získání jaderných zbraní pravděpodobněji zaútočil na evropské cíle v dosahu svých raket než na americké území. Trump zároveň naznačil, že by Spojené státy nemusely podpořit Británii v případě nového konfliktu s Argentinou o Falklandské ostrovy. Tento postoj zdůvodnil tím, že Londýn neposkytl Američanům dostatečnou pomoc při vojenském střetu na Blízkém východě.

včera

včera

Proč došlo v Nepálu k největšímu sesuvu půdy za 20 let? Vědci už znají odpověď

Devět dní uplynulo od incidentu, kdy se v nepálském národním parku Langtang došlo k masivnímu závalu, při kterém se z horského masivu uvolnila obrovská masa horniny a ledu. Divoce proudící masa bahna, vody a suti se prohnala údolím Lhende Khola a zničila obytné domy, silnice, mosty i elektrárny. Hladina řeky Trišúlí stoupla v průběhu pouhé půlhodiny až o devět metrů. Počet potvrzených obětí překročil hranici jednoho tisíce a více než čtyři tisíce lidí zůstávají pohřešovány na obou stranách hranice.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy