Kulhánek na Hrad? Exšéf Škody Auto oznámil prezidentskou kandidaturu

Praha - Bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (73) dnes oficiálně ohlásil kandidaturu na prezidenta. Jako hlava státu by chtěl dbát na dodržování ústavy, prezidentskému úřadu vrátit vážnost a důstojnost. Dále připomenout Čechům, že mají být na co hrdi, a pomoci dostat děti od počítačů ke sportu.

Kulhánek bude kandidátem nedávno obnovené Občanské demokratické aliance, která mu pomůže sehnat 50.000 podpisů pro nominační petici a bude Kulhánkovu kandidaturu podporovat také finančně.

Předseda ODA Pavel Sehnal označil Kulhánka za "chlapa, který řídil fabriku, má manažerskou zkušenost a lidskou důstojnost, kterou politika potřebuje". Podle Sehnala je třeba v čele země osobnost, která dokázala vybudovat a řídit významnou firmu. Kulhánkovi předal členský průkaz ODA s číslem 22018, které symbolizuje předpokládaný termín prezidentských voleb.

"Podle toho, co slyším, tak by šance měly být velké," řekl k vyhlídkám na své zvolení Kulhánek. Zařadil se mezi čtveřici kandidátů, z nichž by si lidé měli vybrat toho nejpřijatelnějšího jako příští hlavu státu. Kromě stávajícího prezidenta Miloše Zemana jmenoval textaře Michala Horáčka a bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše, kterého by volil, pokud by sám nekandidoval.

Kandidát ODA by chtěl také připomenout Čechům, že mají být na co hrdi. "Nejsme žádná malá země. V nás se přitom tento komplex léta pěstuje. Z tohoto omylu," uvedl.

Kulhánek působil ve vedení stěžejního podniku české ekonomiky mezi roky 1997 a 2007, firma v té době uvedla na trh modely Fabia, Superb nebo Roomster, které doplnily Ostavii. Po odchodu ze škodovky se zaměřil na poradenství, mimo jiné předsedal správní radě AAA Auto (2007 až 2013), v roce 2013 se stal členem manažerského týmu výrobce nákladních automobilů Tatra Trucks.

Narodil se 20. listopadu 1943 a po absolutoriu Vysoké školy ekonomické působil nejprve v různých funkcích ve stavebních firmách, v roce 1981 nastoupil do českobudějovické společnosti Motor Jikov, kde se vypracoval na předsedu představenstva (do roku 1992), mezi roky 1992 a 1997 byl ředitelem nástupnické společnosti Robert Bosch. S myšlenkou zkusit politiku koketoval před pěti lety. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl. Kulhánek nyní působí v dozorčí radě Pojišťovny Kooperativa a ve vědecké radě Vysoké školy ekonomické v Praze.

Související

Kandidáti na prezidenta. O jejich osudu se rozhodne u v pátek a v sobotu

VELKÝ PŘEHLED kandidátů na prezidenta: Kdo je kdo a co prozradili pro EuroZprávy.cz?

Už v pátek vypuknou volby, v nichž si Češi zvolí novou hlavu státu. Od července loňského roku vám proto server EuroZprávy.cz přinášel rozhovory s kandidáty na prezidenta. Pojďme se proto dnes podívat na devět kandidátů, kteří se poperou o vaše hlasy, a připomenout si ty nejzásadnější rozhovory a momenty, které se udály za poslední měsíce.

Více souvisejících

Vratislav Kulhánek prezidentské volby 2018 prezident čr Pražský Hrad ODA Miloš Zeman Jiří Drahoš Michal Horáček

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Boris Jelcin

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

Američané se proti Číně musí dobře připravit. Případný brutální a drahý konflikt má změnit nová koncepce

Pokud někdy dojde k ozbrojenému konfliktu mezi americkou a čínskou armádou, Washington bude mít strategickou nevýhodu. Armáda Spojených států sice má ohromně silné letectvo a loďstvo, jenže vzdálenost, na kterých musí v Tichém oceánu fungovat, jsou obrovské. Mezi San Diegem na západním pobřežím USA a základnou Iwakuni na japonském území leží bezmála deset tisíc kilometrů zdánlivě nekonečné vodní plochy. Pomoct má nové koncepce, která ale čelí kruté realitě – válka mezi Čínou a USA by skončila brutálním krveprolitím, paralyzujícím obě armády. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ázerbájdžánská armáda

Ázerbájdžán v Karabachu údajně ovládl desítky pozic. Úřady přistoupily na příměří

Ázerbájdžán tvrdí, že jeho ozbrojené síly převzaly v Náhorním Karabachu kontrolu nad desítkami vojenských pozic, které měli dříve v rukou tamní arménští separatisté. Operaci ale ukončí, až separatisté složí zbraně, řekl prezident Ilham Alijev v telefonátu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Úřady Náhorního Karabachu následně přistoupily na příměří.

včera

včera

včera

traktor

Spor o ukrajinské plodiny sílí. Bulharsko zakazuje dovoz semen, Polsko hrozí dalším embargem

Spor o dovoz zemědělských plodin z Ukrajiny se vyostřuje. Zatímco Kyjev podá žalobu proti Polsku, Maďarsku a Slovensku za jejich rozhodnutí odmítnout ukončení zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, jak informoval server EuroZprávy.cz, bulharská vláda schválila dočasné zastavení dovozu slunečnicových semen. Polsko následně varovalo, že může zákaz dovozu ukrajinského obilí rozšířit na další ukrajinské zemědělské produkty.

včera

Scholz v OSN: Mír bez spravedlnosti se jmenuje diktát. Moskva si to musí konečně uvědomit

Německý kancléř Olaf Scholz na Valném shromáždění OSN podpořil v úterý mezinárodní snahy o ukončení války na Ukrajině. Zároveň však odmítl jakýkoli falešný mír, který by nebyl založen na principech spravedlnosti a svobody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy