Senát bouřlivě debatoval o zákazu kožešinových farem

Senátní výbor pro životní prostředí nepodpořil zákaz kožešinových farem. Během dnešního jednání se ve výboru nenašlo dost hlasů, které by Senátu doporučily zákon podpořit. Nebylo tak přijato žádné usnesení.

V ČR je nyní devět kožešinových farem, které se zaměřují hlavně na chov norků a lišek. Ročně jich je kvůli kožešinám usmrceno plynem asi 20.000.

Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání má zakázat "chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin". Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií. Normu předložila skupina poslanců. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat.

Na výboru dnes návrh kritizoval především senátor Ivo Valenta (za Stranu soukromníků). Zákon označil za omezování podnikání. Namísto zákazu naopak navrhl, aby stát farmy podpořil a využil tak toho, že jiné země chov na kožešiny omezují. Podle senátora Radka Martínka (ČSSD) má společnost právo říct, že si přeje podobný chov zakázat. Musí ale podle něj nést také odpovědnost a majitele farem, které jsou podle něj hlavně rodinnými podniky, dostatečně odškodnit.

Provozovatelé farem by v případě, že zákaz potvrdí i Senát a prezident, mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by nicméně neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let. Zástupce ministerstva zemědělství odhadl, že by kompenzace mohly dosáhnout výše 50 milionů korun.