ROZHOVOR | Čím víc dětí, tím bohatší důchodce? Sehnalova ODA chce stabilní voličstvo, členů má víc než SPD

Miliardář Pavel Sehnal obnovuje politický subjekt Občanské demokratické aliance (ODA). Sehnal vlastní pět desítek firem v rámci SPGroup, kromě voleb do Sněmovny chce s ODA zabodovat i v prezidentských a komunálních volbách

Co se Vám osobně vybaví, když se řekne ODA? A s čím by si tuto značku měli spojit vaši případní voliči – existuje nějaké spojitost mezi ODA v devadesátých letech a tou současnou?

Když se řekne ODA, tak každému naskočí stará dobrá ODA – značku jsem si vybral proto, že mám pocit, že v lidech pořád ten pocit staré dobré ODA přežívá. Kdo byla a kdo je Občanská demokratická aliance? Aliance znamená spolek, společnost a my se tak snažíme vystupovat ve vztahu ke svým členům, abychom nebyli vnímáni jako strohá politická strana, ale abychom byli vnímáni jako společenství chytrých a pracovitých lidí.

Jak byste popsal ideologii dnešní ODA?

Já si myslím, že ODA byla pravicovou stranou a že od devadesátých let aktivně fungovala až do roku 2007, kdy opustila tehdejší čtyřkoalici a za tu dobu se v ní vystřídala celá řada jmen, která se nezapomenutelně vepsala do historie České republiky. Byl to třeba současný šéf Hospodářské komory pan Vladimír Dlouhý, byl to pan Žantovský, pan Kalvoda. To jsou všechno politické osobnosti, které si národ pamatuje a spojuje s pravicovostí té myšlenky. Naše snaha vedla k tomu, abychom navázali na historický odkaz a na to „pravičáctví“. Asi je zbytečné přicházet s novými značkami, pokud se podíváme například na Kofolu nebo pojišťovnu Slavii, to jsou značky, které přežily desítky a desítky let a je zbytečné vymýšlet nový název pro stejný produkt.

Jste jedním z podnikatelů, kteří se rozhodli pro politiku – Babiš, Ivo Valenta, i váš prezidentský kandidát Kulhánek – lze nějak zobecnit, proč se podnikatelé uchylují k politice?

Pan Babiš vždycky říkal „Vy jste ze mě udělali politika“ a tím „vy“ rozuměl „vy politici“, takže, kdyby podnikatel mohl svobodně podnikat v demokratické zemi, kde základní principy fungují, tak by neměl důvod, aby přetínal dráhu podnikatele drahou politika. Ale právě ta neschopnost státu, ta krátkodobost vizí státu, ta nepřátelskost toho podnikatelského prostředí, který stát navozuje tím, že politici zpravidla věcem a potřebám nerozumí, tak to je to, co nás podnikatele vede k tomu, abychom zvedli hlas a řekli, páni čistokrevní politici, jsme tady my, my, kteří dáváme zemi pracovní místa a vlastní nápady, kteří se staráme o zaměstnance tím, že se po dnech a dlouhých nocích snažíme vymyslet výrobní program, který naplní tu fabriku a naplní peněženky zaměstnanců tučnou výplatou. Tento hlas podnikatelů vůbec nebyl slyšet, vždycky byl přehlušen různými politickými deklaracemi politiků a my si říkáme, že je potřeba, aby podnikatelé a šéfové firem, bez ohledu na to zda mají 5 nebo 5000 zaměstnanců, dokázali říct svůj názor a říct ho nahlas.

Nejsou podnikatelé už z podstaty podezřelí, že tam jdou sledovat nějaké své podnikatelské zájmy?

A vy si myslíte, že politici nepodnikají? Oni možná podnikají, ale skrytěji. Neumím si představit, že by se ti lidé s tak velkým nasazením věnovali pouze té politické kariéře. Myslím, že celá řada z nich se účastní různých projektů a možná právě v neprospěch občana to dělají skrytě, zatímco my podnikatelé říkáme ano, máme tady jednu, dvě, tři firmy, nestydíme se za své výsledky a teď vstupujeme do té politiky. U politika je to opačně, on podniká, jaksi v ústraní, volič si často neuvědomuje, že ten politik je někdo, kdo působí v různých projektech.

Jak intenzívní bude vaše předvolební kampaň?

Máme před sebou troje volby. Všem těmto volbám věnujeme velkou pozornost, v některých máme větší ambice, v některých teprve „začínáme“. Naše největší ambice je v těch volbách prezidentských, protože se domníváme, že náš kandidát na prezidenta pan inženýr Kulhánek je nejlepším člověkem, kterého by tato země na post prezidenta mohla získat. Proč? Protože každý ten člověk by v sobě měl snoubit tři vlastnosti. Ta první je taková ta lidská pracovitost, houževnatost, poctivost. Tam si myslím, že obstojí na výbornou. Tou druhou vlastností je ta, kterou by každý člověk na vedoucí pozici měl mít, což je odbornost. V případě prezidenta je to znalost dějin, historie, současné problematiky jednotlivých politických stran, znalost náboženství. A tou třetí, mnohdy opomíjenou, je určité lídrovství, schopnost vést lidi. A pak Kulhánek měl příležitost vést akciovou společnost Škoda, kde si to lídrovství procvičil a vyzkoušel si ho v praxi. Řídil firmu, která měla 300 miliard obratu a asi 32 tisíc zaměstnanců a tisíce dodavatelů.

Voleb do Sněmovny se účastníme naplno, postavíme všech 14 krajských kandidátek. Snažíme se, aby lídři kandidátek byli skutečně znamenití lidé. Mám-li uvést příklad, tak například náš lídr v Olomouckém kraji pan inženýr architekt Opletal je představitelem toho podnikatele - aktivního občana, postavil v Olomouci přes tisíc bytů, postavil administrativní centrum a mrakodrap. A vzhledem k jeho věku, je mu přes sedmdesát let, závodí na plachetnicích a ve windsurfingu. Nasbíral za desítky let praxe dostatek lidské moudrosti a ohromné zdatnosti. A to, že dokázal řídit svůj architektonický ateliér v té legislativní změti, která dnes na stavebním trhu funguje, znamená, že musel prokázat i své manažerské dovednosti. Pro mě obecně jakýkoliv lídr má mít ty tři vlastnosti – houževnatost a pracovitost, odborné předpoklady a lídrovství.

Kdy můžeme očekávat kandidátní listiny a o jaké osobnosti vám na nich jde? Půjde výhradně o podnikatele?

Konečný termín je dán zákonem na 15. srpna, dílčí pohyby na kandidátkách se budou odehrávat do posledních dnů. Přiznejme si, že jako nová politická strana jsme velmi atraktivní pro to, aby se k nám lidé hlásili a získávali pozice na kandidátkách do posledních dnů. Ty velké, ustrnulé strany, tam se na post na kandidátce čeká několik volebních období, zatímco u mladé strany je schopnost a šance získat lepší místo na kandidátce větší. Kandidátky budou obsazené plnohodnotně a zdatnými lidmi. Věřím, že lídři upoutají pozornost voličů.

Kdo jsou vaši členové a kolik jich zatím máte?

Pokud vím, tak máme zhruba 300 členů, jsme asi dvakrát tak velcí, než je SPD pana Okamury, ti mají tuším asi 146 členů. Za ty dva měsíce od našeho celorepublikového sněmu jsme získali pozornost dvojnásobného počtu lidí, než má SPD. Když se ptám sám sebe proč, kde jsou ty odlišnosti, tak je to patrně tím, že lidé už jsou z té hádavé politiky unaveni, že hledají politickou stranu, která bude konzistentní v názorech a která nebude útočit lacinými hesly. Prostě představí konzistentní program, my jsme na programových tezích pracovali rok, nejsou to teze, že bychom po šesti měsících po volbách měli otočit kormidlo někam jinam. Jsou to teze, které chceme, aby platily dlouhodobě, nebo alespoň střednědobě do pěti, osmi, deseti let.

Jak je váš cíl v říjnových sněmovních volbách?

Cílem je dlouhodobě oslovit tak, aby ODA v delším horizontu získala desetiprocentní stabilní pravicové voličstvo. To se za dva měsíce velmi těžko splní, na deseti procentech dnes kromě hnutí ANO není žádná politická strana a domnívám se, že fragmentace v politických stranách bude ještě pokračovat. Velké celky se rozpadají a vznikají skupiny, které jsou úžeji orientované a nejsou tak široce spektrální. Myslím, že toto bude trend několika volebních období, že budou vznikat menší strany, které se budou postupně spojovat formou tichých koalic nebo vzájemné podpory do té doby, dokud se nezmění volební zákon. Ten byl poplatný době, kdy vznikl. Dnes možná ten svět směřuje někam jinam a v budoucnu se dočkáme toho, že za 23 tisíc hlasů bude jedno poslanecké křeslo bez ohledu na to, jak dopadnou strany v jednotlivých krajích. Půjde o snahu malých politických stran a možná i občanů, aby se mohly lépe realizovat. To bude narážet na odpor těch velkých stagnujících stran, těm spíše vyhovuje režim, že ten, kdo nepřekročí 5 procent v celé republice, to křeslo nezíská.

ODA bude spokojená za výsledek, kdy občané uznají, že na trhu chyběla čistá pravicová strana, a že nás za to odmění svojí přízní. Pět procent je úžasný výsledek, ale přiznejme si, že je to hodně vysoká laťka pro jakoukoliv skupinu a partaj.

Jak došlo ke spojení hnutí Pro zdraví a sport s ODA? V roce 2013 toto hnutí kandidovalo společně se Stranou práv Občanů – Zemanovci, to je trochu jiná káva, než ODA.

My se k ideálům pana Zemana nehlásíme, a proto máme vlastního kandidáta. Hnutí Pro zdraví a sport má ve svých řadách spoustu lidí, kteří jsou konzistentní s tím, co ODA propaguje. V našich osmi programových prioritách máme i přírodu a sport. Zdraví a sport jsou dnes dva největší atributy, který běžný občan hledá a sleduje ve svém životě. Když si přejeme k narozeninám, tak si přejeme co? Všechno nejlepší a hlavně to zdraví. Proto jsme do spolupráce vstoupili, protože zdraví pokládáme za klíčovou veličinu, která nás zajímá. V USA říkají, že jeden dolar, který se dá do sportu, znamená minus čtyři dolary, které jsou potřeba ve zdravotnictví. My se s tím ztotožňujeme, občan dnes málo sportuje, všichni vězíme v kancelářích a podle pana Pirka z IKEMU, který s námi spolupracuje, říká, že bychom měli sportovat tři a půl hodiny týdně, tím si vybudujeme jakousi zdravotní úroveň, kdy dokážeme předejít kardiovaskulárním problémům. Být pravicovým politikem není jen být kalkulačkou na daně, ale také snažit se probudit moderní způsob života v lidech, to kromě zdraví a přírody znamená také ochotu založit si rodinu.

To je téma, které jsme v posledních pěti, deseti letech málo slýchali. Doba směřovala k tomu, že zde byla honba za funkcí, kariérou. Odhlíželo se od toho, že je třeba myslet na tvorbu rodiny. Je pravda, že jde spíše o fenomén větších měst, možná ta menší města a vesnice žijí tím přirozeným způsobem života, ale tady ve městech je to honba za penězi a kariérou. Děti stojí na nižších příčkách v prioritách. Bez dětí se ale nemůže změnit struktura občanů. Dnes máme 2,8 milionu důchodců a 3,4 miliony pracujících. Pracující ubývají a za chvíli nebude, kdo by pracoval a vytvářel důchody. Chceme-li se vrátit do normálního přirozeného systému, musí platit, že o rodiče se starají děti, a k tomu je třeba se vrátit. Máte-li dvě děti, budete chudý důchodce, budete-li mít čtyři děti, budete bohatý důchodce.

Jak byste vyvrátil podezření, že jste strana holdingu SPGroup? Babišovi se často vyčítalo, že v ANO figurují zejména lidé z Agrofertu.

Dotace, které SPG přijímá od státu, jsou minimální. Jde o jednotky milionů ročně, ne o jednotky miliard. Z tohoto pohledu není naším cílem, abychom získali dotace od státu. V našich programových prioritách je zrušení dotací. V roce 2021 má končit dotační cyklus, rádi bychom, aby ten další cyklus byl s omezením dotací.

V rozhovoru pro lidovky.cz jste řekl, že byste rád kandidoval na primátora hl. města Prahy. Jak hodnotíte současné pražské vedení?

Mám pocit, že současné vedení Prahy, jako by nebylo. Praha není vedena vůbec nikam, my podnikatelé necítíme, že funkce, která má magistrát plnit, by byly plněny. Kromě politického atributu primátora, který Prahu reprezentuje, musí také chod města organizovat. A opět jsme u těch třech vlastností. Primátor by měl mít odborné znalosti, jak řídit administrativu, vyznat se ve vyhláškách a zákonech. Měl by ukázat, že ví, kam směřovat a kam vést město. Současná garnitura ve vedení Prahy je nezřetelná a nečitelná. Pokud to bude pan Sehnal, bude to skvělé. Pokud to bude někdo jiný aktivní, budu mu držet palce, aby to primátorství dělal dobře. Praha je obrovské soustrojí. Ekonomicky je to 50 miliard obratu ročně, které Praha přijímá a vynakládá. Je tam ale i celá řada funkcí – dopravní infrastruktura, školy, nemocnice, územní plán a rozvoj. To jsou věci, které byly znovu a znovu překopávány, ale z mého pohledu pořád nesprávně.

Je to i o tom, že občané Jižního města, a těch tam je 90 tisíc, sednou ráno do dopravního prostředku a jedou někam za prací. Hodinu, hodinu se zase večer vrací. Já říkám, pojďme v rámci územního plánu urbanisticky změnit strukturu Jižního města, ať jsou tam i kanceláře a služby, aby ten, kdo tam bydlí, se tam také mohl nechat zaměstnat. Odlehčíme infrastruktuře a zároveň lidem zkrásníme život. Maminka dá dítě do školy nebo do školky cestou do práce. Zajímá mě také průjezdnost prahy, mít kde parkovat, dostatek parků, hřišť, cyklotras. To mě zajímá podstatně víc, než to, zda dálnici do Brna překonám za dvě hodiny nebo za hodinu padesát minut nebo čtyřicet.

Nejsou tak sněmovní volby jen prostředkem jak se zviditelnit pro komunální volby příští rok? Přemýšlíte o tom i takto, že vám ty volby pomohou?

Určitě ano, protože kdybychom šli pouze do komunálních voleb, někde bychom byli úspěšní a někde ne, ale protože se snažíme projekt ODA nabídnout napříč celou republikou, není cílem, aby pan Sehnal vyhrál v Praze, cílem je přivést do politiky lidi, kteří do ní patří, ale oni tam dnes nechtějí. Říkají, že se nechtějí od politiky ušpinit. Pokud se garnituře politiků za dvacet let podařilo vytvořit takovéto přesvědčení v občanech, tak je to špatně. Chtěli bychom to vrátit tam, abychom tu aktivitu v lidech probudili, aby zájem o jejich region převládl. Na to navazuje další naše priorita. Chtěli bychom regionům vrátit větší porci samosprávy. Nebudeme řídit všechno z Prahy. Jestli mají v městě Tábor rybník Jordán – a má tam být městská pláž nebo rezervace motýlů a ptáků? Jak my z Prahy máme takovou věc rozhodovat? To je zcela a jenom na municipálních a komunálních politicích, aby sami rozhodli, jestli pro občany Tábora je lepší varianta rezervace nebo městská pláž nebo kombinace obojího.

Jak vznikla kandidatura Vratislava Kulhánka – kdo koho oslovil?

Funkci prezidenta jsem panu Kulhánkovi nabídl. Jeho první reakce byla „No to si vůbec neumím představit,“ pak druhá reakce byla „Tak pane Sehnale já jsem přečetl vaše programové priority a nikdy jsem do žádné politické strany nevstoupil, ale do té vaší tedy vstoupím, protože jste mě těmi programovými prioritami zaujaly,“.

Pan Kulhánek je členem ODA?

Ano, je členem. Byl členem pouze komunistické strany v roce 1968 asi rok nebo dva a pak už nikdy nebyl v politické straně přesto, že ho ostatní strany lákaly, včetně hnutí ANO. Až pečlivým studováním našeho programu jsme ho přesvědčili. Pro mě je to certifikát toho, že náš program je dobrý. Přesvědčit člověka takto zkušeného, aby zrovna s námi spojit svoje jméno a svoji budoucnost, to je pro mě vysvědčení, že jsme program napsali dobře.

Jak by měl podle vás vykonávat svůj úřad český prezident? A kdo se vaší představě zatím nejvíc blížil?

Pan Kulhánek má své priority postavené asi tak, že říká, že jsou dvě tři oblasti, které jsou pro úřad prezidenta důležité. Ta první je apelovat, organizovat konání politických stran tak, aby směřovaly ve prospěch této země. Celá řada politiků směřuje tak, aby uchopila politickou moc, vládu nad lidmi. Ale to, jak tuto moc zúročit ve prospěch lidí, to tam není.

Druhá věc je zastávat úřad prezidenta s důrazem na slovo úřad. Ten má svá pravidla, která jsou sepsána v ústavě. Prezident by neměl chytračit, ústava je nejvyšší zákon státu, co je v ústavě napsáno, je pro něho to, jak musí konat. Třetí prioritou je reprezentovat tu značku Česká republika, prodávat ji do Evropy a do světa. Myslím si, že třeba prezident Klaus Českou republiku dobře prodával, zatímco prezident Zeman tu značku neprodává tak dobře, respektive ji prodává jenom na jeden trh, na východ. Očekávám, že pan Kulhánek dokáže prodat značku stejně dobře na východ, jako na západ.

Jak by se Česká republika měla postavit k euru? Jak by vypadala branná povinnost, kterou ODA prosazuje? A jak hodnotí orientaci některých politiků na Východ? To se dočtete ve druhé části rozhovoru s Pavlem Sehnalem.