První kolo prezidentských voleb bude 12. a 13. ledna. ČSSD zatím bez kandidáta na Hrad

Praha - První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Zájemci o křeslo hlavy státu se tak budou muset oficiálně přihlásit do 7. listopadu. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSDD) řekl, že rozhodnutí o termínu konání voleb učinil dříve než před pěti lety.

Zdůvodnil to tím, že je již mnoho kandidátů na prezidenta známo a že se dá říct, že kampaň již běží. Jako další důvod označil existenci Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran, který může po vyhlášení začít kontrolovat příjmy a výdaje kandidátů na kampaň.

Předseda Senátu chtěl termín vyhlášení prezidentských voleb co nejvíce předsunout před podzimními sněmovními volbami a výrazně oddělit oba typy voleb. "Prezidentská volba je přece jenom výrazně o něčem jiném, než jsou volby do Poslanecké sněmovny," uvedl. Štěch musí volby vyhlásit nejpozději 90 dní před jejich konáním, učinil tak tedy se zhruba sedmitýdenním předstihem.

"Vybral jsem termín tak, aby první ani případné druhé kolo nekolidovalo se školními prázdninami," řekl dále Štěch. Pokud by první kolo bylo až ve druhém možném termínu, tedy 19. a 20. ledna, případné druhé kolo by se konalo počátkem února a spadalo by tak do období mezi pololetními a prvním turnusem jarních prázdnin.

Předseda Senátu rovněž poukázal na to, že v případě zvoleného termínu se okrskové volební komise budou moci sejít poprvé už před Vánocemi, nikoli v období mezi vánočními svátky a Novým rokem.

Až bude Štěchovo rozhodnutí o termínu voleb vydáno ve Sbírce zákonů, odstartuje tím oficiální volební kampaň, v níž každý z kandidátů bude moci utratit nejvýše 40 milionů korun. Dalších deset milionů korun budou moci do kampaně investovat dva finalisté, kteří by postoupili z prvního kola, pokud v něm žádný z kandidátů nezíská nadpoloviční většinu.

O znovuzvolení se uchází Miloš Zeman. Mezi kandidáty budou  patřit bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček. Stejně jako Zeman už ohlásili, že disponují více než 50.000 podpisy nutnými pro občanskou nominaci.

Prezidenta může navrhnou deset senátorů nebo 20 poslanců. Senátorskou nominaci mají podle svých vyjádření zajištěnu místopředseda horní komory Jaroslav Kubera (ODS) a bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl.

Rozhodnutí ucházet se o prezidentský úřad ohlásili také například bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Vratislav Kulhánek za ODA, šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek za Realisty, lékař Marek Hilšer, podnikatel Igor Sládek a politik Miroslav Sládek. Kandidovat chtějí také exposlanec a místopředseda strany Republika Otto Chaloupka nebo hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Jedinou uchazečkou zatím je herečka Jana Yngland Hrušková.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes novinářům řekl, že sociální demokracie zatím kandidáta na prezidenta nemá. "Nevím o tom, že by někdo v sociální demokracii měl zájem kandidovat, nebo že by někdo měl zájem o podporu ze strany sociální demokracie," řekl před odletem na jednání v Salcburku. Nevyloučil možnost, že ČSSD nakonec svého kandidáta vůbec nevyšle.

Související

Česká televize

Debaty kandidátů na prezidenta před prvním kolem: Kdy a kde poběží?

V opravdu horké fázi se již nachází kampaň před prezidentskými volbami, v nichž si občané vyberou nástupce současné hlavy státu Miloše Zemana. Oficiálně už začala i série mediálních debat devítky kandidátů, z nichž někteří však již avizují svou neúčast v řadě diskuzí.
Miloš Zeman

Při prezidentské kampani Miloše Zemana byl třikrát porušen zákon

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí našel tři porušení zákona v prezidentské kampani Miloše Zemana před volbami v roce 2018. Zeman tehdy prezidentskou funkci obhajoval. Předvolební kampaní byly podle úřadu i tehdejší prezidentovy výjezdy do krajů, řekl ČTK vedoucí kontrolní skupiny Tomáš Hudeček. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček považuje rozhodnutí úřadu za bizarní, nemístně politické, ne za odborné.

Více souvisejících

prezidentské volby 2018 prezident čr Milan Štěch Miloš Zeman Jiří Drahoš Michal Horáček Bohuslav Sobotka ČSSD

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy