Velký přehled: O post prezidenta se ucházejí politici, podnikatelé i vědci. Jaké jsou jejich priority?

Jiří Drahoš (68) – bývalý předseda Akademie věd, kandiduje jako nestraník

Drahoš se narodil 20. února 1949, vystudoval fyzikální chemii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze (1972) a celý život se věnoval chemickému inženýrství. Kandidaturu ohlásil letos koncem března poté, co skončil v čele Akademie věd ČR. Přestože kandiduje jako nestraník, vyjádřili mu podporu třeba Starostové a nezávislí (STAN) nebo lidovci. Drahoš už oznámil, že překročil hranici 50 tisíc podpisů, které ke kandidatuře potřebuje, aktuálně jich má asi 78 tisíc.

Na svých stránkách za své priority označuje dodržování ústavy, kvalitní vzdělávání, úctu k rodině, důstojné stáří a otevření Pražského hradu veřejnosti. Zároveň odmítá kvóty na uprchlíky a přijímání ekonomických migrantů. „Evropa nemůže uživit všechny, kteří hledají lepší život. Pomozme lidem v životní nouzi, ale pouze tak, abychom neohrozili vlastní kulturu,“ tvrdí.

„Potřebujeme prezidenta, který by účelově nerozděloval společnost a nenálepkoval lidi podle toho, nakolik souhlasí s jeho názory. Věřím, že máme všichni víc společného než rozdílného. Lidé si zaslouží úctu, ne urážky. Chci být prezidentem, který ctí heslo: Nebát se, nelhat a před nikým se nehrbit,“ říká.

Petr Hannig (71) - hudebník, producent, předseda strany Rozumní

Hannig, rodák z Ústí nad Labem (20. ledna 1946), se o vstup do politiky se pokoušel již několikrát. Založil Stranu zdravého rozumu, která dnes působí pod názvem Rozumní. Od roku 2002 pravidelně kandiduje ve volbách do Sněmovny či Senátu. V říjnových parlamentních volbách bude Hannig celostátním lídrem Rozumných. Jeho prezidentskou kandidaturu podpořila krajně pravicová strana Národní demokracie Adama B. Bartoše.

Podle svých slov chce Hannig navazovat na politiku současného prezidenta Miloše Zemana, voličům ale chce nabídnout jinou formu chování. „Program, který voličům nabízím, je prostý. Klade důraz na vlastenectví a suverenitu naší země. Dal by se shrnout do slov „buďme hrdí“, protože máme být na co hrdí a protože hrdost na vlastní národ je důležitý předpoklad toho, abychom svůj národ udrželi a zachovali,“ říká.

Jako jeden z prvních kroků ve funkci by chtěl odstranit vlajku Evropské unie z Pražského hradu. V souladu s rétorikou své strany se také hlásí k vlastenectví a vymezuje se proti migraci, která podle něj přináší mimo jiné i zdravotní rizika.

Marek Hilšer (41) - lékař a občanský aktivista, kandiduje jako nestraník

Hilšer na sebe poprvé výrazněji upozornil v říjnu 2014, když se při tiskové konferenci na Úřadu vlády svlékl do půl těla a demonstroval tak svou podporu Ukrajiny a protestoval proti anexi Krymu Ruskem. Během loňské návštěvy čínského prezidenta v Praze protestoval Hilšer proti přiklánění se současné české hlavy státu k Číně.

Rodák z Chomutova (23. března 1976) emigroval v létě 1989 s rodiči do Španělska, zhruba po roce se ale rodina vrátila. Vystudoval mezinárodní vztahy a medicínu na Univerzitě Karlově, pracuje jako pedagog a vědecký pracovník na 1. Lékařské fakultě UK. Ve výzkumné práci se zabývá bojem s rakovinou. V letech 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA, jako dobrovolník působil v Keni.

Ve svém programu zdůrazňuje, že politika je služba lidem. Důraz klade na prosperitu a vzdělávání, péči o zdraví a přírodu. Chce také otevřít některé doposud opomíjená sociální témata, zároveň chce bezpečné Česko, které bude spolupracovat s EU a NATO.

Michal Horáček (65) - podnikatel a textař, kandiduje jako nestraník

Horáček, který se narodil 23. července 1952, se do povědomí lidí zapsal jako textař a podnikatel, za socialismu vyzkoušel povolání bookmakera, později spoluzaložil sázkovou kancelář Fortuna. Řadu let spolupracoval se skladatelem Petrem Hapkou.

Ve své kampani Horáček představil devět témat, kterým se chce v dlouhodobé perspektivě věnovat. Volá po dlouhodobě důvěryhodné a srozumitelné zahraniční politice. Migraci a přistěhovalectví pak na jedné straně označuje jako možnou hrozbu, zároveň ale také mluví o příležitostech, které přináší. Mluví také o potřebě větších investic do armády nebo rozvoji internetu a technologií. Kromě toho se chce zaměřit na vzdělanost, sociální problematiku, rovnost mužů a žen či dopravní infrastrukturu.

Horáčkův tým oznámil, že hranici 50 tisíc podpisů překročil už v květnu, ve sběru přesto pokračuje dál

Jiří Hynek (56) - šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP), kandiduje za Realisty

Hynek, který je lídrem Realistů i v říjnových sněmovních volbách v Ústeckém kraji, se narodil se 20. prosince 1960 v Ústí nad Labem. Je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, oboru matematická informatika, teoretická kybernetika a teorie systémů (1986). Prezidentem a výkonným ředitelem AOBP je od roku 2011. Je vedoucím české delegace v průmyslovém poradním orgánu NATO, působí také v lektorském týmu vysoké školy CEVRO Institut.

Svou kandidaturu chce opřít nejen o petice s podpisy 50 tisíc občanů, oslovit hodlá také poslance a senátory.

Hynek se netají tím, že má výhrady k současné hlavě státu, i k ostatním kandidátům. Podle něj je důležité, aby byl prezident schopný ekonomický diplomat, který je schopen nabízet výrobky českého průmyslu v zahraničí. Navíc musí být schopný vrchní velitel ozbrojených sil a vždy dbát na národní zájem. Velký doraz klade právě na obranu, za největší ohrožení považuje nelegální migraci a s tím spojený terorismus.

Otto Chaloupka (57) - podnikatel a politik, kandiduje jako nestraník

Rodák z Hodonína (3. září 1960) v letech 2010 až 2013 působil jako poslanec za stranu Věci veřejné. Od února 2014 do února 2015 zastával pozici předsedy strany Republika, dále pak působil jako místopředseda strany. V roce 2016 rezignoval na funkci místopředsedy a přerušil i členství. V dubnu 2017 ohlásil kandidaturu na post prezidenta ČR ve volbách v roce 2018.

Chaloupka mluví o tom, že „chce vrátit důstojnost na Hrad a vrátit lidem důvěru ve vedení naší země". „Korupce, stejně jako přebujelá byrokracie, i přes veškeré sliby všech minulých vlád stále spíše vzkvétá. Mnoha lidem se stále úspěšně vyplácí nepracovat. Většina našich občanů ztratila víru v poctivou politiku,“ uvádí kandidát s tím, že právě tyto věci by chtěl změnit.

Jaroslav Kubera (70) – místopředseda Senátu ČR, člen ODS

Rodák z Loun (16. února 1947) a primátor Teplic jsou kandidaturu sice oficiálně neoznámil, uvedl však, že ji zvažuje. Pokud by se rozhodl do boje o Hrad vstoupit, nepotřebuje sbírat podpisy, má totiž podporu více než 10 senátorů, která ke kandidatuře stačí. Jestli bude o funkci usilovat, se chce rozhodnout až na poslední chvíli. Záleží podle něj na tom, jací další kandidáti se přihlásí.

Kubera studoval matematiku na UJEP v Brně a zahraniční obchod na VŠE v Praze, avšak vysokoškolské studium nedokončil. Je znám svými provokativními výroky, navrhoval například uzákonit poslancům měsíční příjem 270 tisíc Kč (se současným zrušením nezdaněných náhrad). Je také vášnivým bojovníkem za práva kuřáků. V ODS patří k výrazným kritikům Lisabonské smlouvy a k euroskeptikům. Evropskou unii přirovnal k SSSR a kritizuje socialistické sklony EU 

Vratislav Kulhánek (73) – bývalý šéf Škody Auto, kandiduje za ODA

Kulhánek se narodil 20. listopadu 1943. O vstupu do politiky uvažoval už před pěti lety. Senátní kandidaturu, kterou mu tehdy navrhl lídr hnutí ANO Andrej Babiš, ale nakonec odmítl. V letech 2004 až 2008 Kulhánek vedl Český svaz ledního hokeje, působil také ve výkonném výboru Českého olympijského výboru.

Za priority Kulhánek označuje to, aby vláda vládla pod kontrolou parlamentu, dodržování ústavy, navrácení vážnosti a důstojnosti úřadu prezidenta republiky. Chce také připomenout Čechům, že mají být na co hrdí, a dostat děti od počítačů ke sportu.

Jeho tým zatím sbírá potřebné podpisy, občanům, kteří mu jej dají, nabízí možnost účastnit se slosování o nový automobil Škoda Octavia.

Igor Sládek (62) - podnikatel, kandiduje jako nestraník

Náchodský rodák (15. dubna 1955) Sládek se nikdy v neangažoval, má za sebou nicméně poměrně úspěšné podnikání. V socialistickém Československu studoval matematiku, v roce 1980 emigroval do západního Německa a později do USA. Z emigrace se vrátil po listopadu 1989 a podílel se na budování kabelové televize Kabel Plus, předchůdci současného UPC.

Začátkem loňského května na sebe podnikatel upozornil v televizním diskusním pořadu Máte slovo a o tři týdny vyšly inzeráty, v nichž Sládek kromě oznámení kandidatury například napsal, že se chce vymezovat proti přílivu uprchlíků.

Miroslav Sládek (67) – pravicový politik, předseda republikánů (SPR-RSČ)

Sládek se narodil v Hradci Králové (24. října 1950), studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor knihovnictví a vědecké informace. Před rokem 1989 pracoval v Českém úřadu pro tisk a informace(cenzurní orgán KSČ). V 90. letech, kdy prezidenta ještě volil parlament, kandidoval na prezidenta hned třikrát.

Republikánský program se zaměřuje na snížení platů členům vlády i poslancům, Senát by chtěli zrušit úplně. Požadují také odolatelnost politiků, zákaz souběhu funkcí, zákon o všeobecném referendu a konec pozitivní diskriminace. Chtějí také zrušit soukromé exekutory, zvýšit podporu rodin, omezit neziskové organizace a zajistit ochranu hranic či zrušit koncesionářské poplatky.

Karel Štogl (44) – někdejší ředitel kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka

Štogl, který se narodil se 1. června 1973 v Brně, v minulosti působil mimo jiné na ministerstvu obrany, za úřadování Jaroslava Tvrdíka byl poradcem ministra. Později se stal vojenským diplomatem u OBSE ve Vídni, po návratu do ČR na podzim 2005 pracoval necelý rok jako tajemník tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. 

Pro média uvedl, že chce nejprve sehnat podporu 10 senátorů, což by mu ke kandidatuře stačilo. V kampani mu pomáhají lidé, kteří pomáhali britskému premiérovi Tony Blairovi či americkému prezidentovi Billu Clintonovi. Zmínil také, že jedním z jeho hlavních poradců je bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda.

Miloš Zeman (72) – současný prezident

Obhajobu svého mandátu současný prezident oficiálně oznámil začátkem března při čtvrtém výročí nástupu do funkce. Poprvé byl prezidentem zvolen v lednu 2013, když ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga.

Narodil se 28. září 1944, vystudoval Vysokou školu ekonomickou. Začátkem 90. let působil v Prognostickém ústavu, v té době se také aktivně zapojil do politiky. Někdejší člen KSČ (1968 až 1970) vstoupil v roce 1992 do ČSSD, kterou mezi roky 1993 a 2002 vedl. Čtyři roky po neúspěchu v prezidentské volbě v lednu 2003 se Zeman se stranou rozešel, v roce 2010 byl krátce předsedou Strany práv občanů - zemanovci (SPOZ).

Zemanův tým, který vede jeho žena Ivana, oznámil, že již nasbíral více než 50 tisíc podpisů na kandidátní listiny.

Zeman je známým odpůrcem nelegální migrace, kterému je často vytýkána jeho přílišná orientace na východ, především na Rusko a Čínu. Netají se ale ani tím, že v amerických prezidentských volbách podporoval Donalda Trumpa. Opakovaně se také spekulovalo, že trpí zdravotními problémy, kvůli kterým by podle kritiků neměl dál na takto vysokém postu působit.

V květnu 2013 vzbudil Miloš Zeman značnou pozornost veřejnosti během otevírání komory s korunovačními klenoty v Svatovítské katedrále, kde byl jedním z klíčníků. Zeman se pohyboval nekoordinovaně, přidržoval se stěn a působil dojmem opilého člověka. Sám Zeman vysvětloval své vrávorání virózou. V noci na 30. října 2013 utrpěl úraz kolene. Dle slov jeho ošetřujícího lékaře, a toho času úřednického ministra zdravotnictví Martina Holcáta, Zeman v noci zakopl o shrnutý koberec a upadl na koleno. Během tiskové konference 31. srpna 2015 Zeman oznámil, že mu lékaři diagnostikovali 40% ztrátu sluchu, přičemž nespecifikoval, co tento handicap způsobilo. Zeman také trpí cukrovkou a  s ní spojeným onemocněním nervů nohou. kvůli které nemá cit v nohou od kotníků dolů. Při zdolávání schodů mu proto musí pomáhat doprovod.

Hrad ale spekulace o zdravotním stavu odmítá. Podle komplexního vyšetření, které Zeman absolvoval v závěru července v Nemocnici Na Homolce, je na na tom prý velmi dobře, uvedli mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček a šéf lékařského konzilia hlavy státu Martin Holcát.