Zákon o volbě prezidenta má nejasný výklad, nový úřad čeká náročná práce

Praha - Úřad pro dohled nad hospodaření politických stran bude mít potíže stanovit počátek volební kampaně některých prezidentských kandidátů. Zákon o volbě prezidenta nařizuje, aby úřadu do pěti dnů od vyhlášení termínu voleb poslali číslo transparentního účtu. Od té doby musí přes tento účet hradit náklady na kampaň. Někteří zájemci o Hrad ale ještě nevědí, jestli se o funkci budou ucházet.

Kandidáti podle zákona mají čas na rozhodnutí až do začátku listopadu. Kontrolní úřad bude proto při udělování sankcí patrně vycházet z toho, jestli se aktivity možných kandidátů dají považovat za kampaň, řekl ČTK člen jeho vedení Jan Outlý. Většina potenciálních kandidátů již má transparentní účet zřízený, třeba současný prezident Miloš Zeman jej ale zatím nemá.

Předseda Senátu Milan Štěch vyhlásil první kolo volby na 12. a 13. ledna. Za jejich vyhlášení ale bude považována až chvíle, kdy rozhodnutí vyjde ve sbírce zákonů, což by se mělo stát v nejbližší době. Ode dne zveřejní pak budou mít kandidáti pět dnů, aby kontrolnímu úřadu nahlásili číslo svého učtu. Někteří z nich, třeba senátor Jaroslav Kubera (ODS), ale zatím nevědí, jestli nakonec kandidovat budou.

„Zákon je trochu nejasný, protože předjímá, že kdo se chce účastnit voleb, tak musí být připraven kdykoli vstoupit do kampaně, když dotyčný aktér vyhlásí volby," podotkl Outlý. Podobnou situaci úřad řešil i v případě sněmovních voleb. „Zákon říká, že se volební účet má nahlásit do pěti dnů od vyhlášení voleb, pokud to někdo neučiní, budeme to muset řešit. Rozhodující pro nás bude to, jestli dotyčný vedl reálně kampaň nebo ne," odpověděl Outlý na otázku, jak bude úřad přistupovat k těm, kteří o své kandidatuře rozhodnou později.

Textař a podnikatel Michal Horáček a bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek ČTK sdělili, že už číslo transparentního účtu úřadu nahlásili, další z favoritů voleb Jiří Drahoš tak chce učinit bezprostředně poté, co termín voleb vyjde ve sbírce listin. Lékař a aktivista Marek Hilšer chce registrační úkony splnit po 29. srpnu, kdy se vrátí ze zahraničí, i on už ale účet používá. Zeman dosud transparentní účet veřejnosti nepředstavil. Na otázku ČTK, kdy se tak chystá učinit, zástupci jeho volebního týmu neodpověděli.

Právě začátek volební kampaně Zemana bude kontrolní úřad bedlivě sledovat. Prezident řekl, že žádnou kampaň nepovede. Úřad ale již v minulosti oznámil, že za ni bude považovat i návštěvy krajů, kde se Zeman potkává s voliči. Hrad takový výklad odmítá s tím, že na krajské cesty prezident jezdí od svého zvolení. Outlý nechtěl spekulovat, jak bude úřad postupovat, pokud by Zeman krajské cesty do nákladů kampaně nezapočítal. "Jsem přesvědčený, že se prezident bude řídit platným zákonem o volbě prezidenta a nemám důvod si myslet něco jiného," řekl.

Kontrolnímu úřadu musí kandidáti podle zákona do tří dnů před volbami nahlásit všechna bezúplatná plnění. Ten informace porovná se svými poznatky z doby kampaně. Zda bylo porušeno některé nařízení, ale nebude úřad podle Outlého během tří dnů zbývajících do voleb schopen ověřit. Výsledky šetření tak pravděpodobně budou známy až po volbách. Během kampaně ale může úřad sankcionovat třeba nezřízení volebního účtu, stránek s informacemi o financování kampaně nebo neoznačování kampaně. Pokud by byla zjištěna závažná provinění až po volbách, úřad může udělit pokutu, ale samotný výsledek voleb napadnout u soudu nemůže. Učinit by tak mohl neúspěšný protikandidát, dodal Outlý.

Související

Volební štáb hnutí ANO

Nejvyšší pokuty za porušení volebních pravidel dostaly ANO a KSČM

Nejvyšší pokutu za porušení pravidel během loňských senátních voleb dostalo hnutí ANO a komunisté. Obě strany musely shodně zaplatit 35.000 korun, informuje server iROZHLAS.cz. Komunisté nezveřejnili všechny informace o dárcích a bezúplatném plnění, hnutí ANO zase správně neoznačilo předvolební inzerát.

Více souvisejících

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran prezident čr prezidentské volby 2018 Miloš Zeman Michal Horáček Jiří Drahoš Vratislav Kulhánek Marek Hilšer Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Robert Fico

Fiasko budou vykládat jako úspěch. Fico udeřil proti opozici

Referendum, které o víkendu proběhlo na Slovensku, již komentoval i premiér Robert Fico (Smer-SD). Výsledek, kdy k urnám ani zdaleka nepřišlo dostatek lidí, označil předseda vlády za opoziční fiasko. Sám podle svých slov v referendu nehlasoval. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Počasí projde v novém týdnu vývojem. Nejtepleji bude o víkendu

První ryze červencový týden nabídne zpočátku chladnější počasí, které budou navíc doprovázet srážky. V druhé polovině týdne se však oteplí, víkendová maxima dokonce překročí třicítku. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 4 hodinami

Metro

Pravda o velké výluce metra. Praha vysvětlila, co se opravuje

Od soboty 4. července do pátku 10. července je obousměrně přerušen provoz metra na lince C v úseku Nádraží Holešovice – Pražského povstání. Vlaky nahradily autobusy linky XC. Během výluky se dokončuje modernizace stavědel ve stanicích metra I. P. Pavlova, Muzeum a Hlavní nádraží, informoval Dopravní podnik. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Rusové podnikli další velký útok na Kyjev. Ukrajina hlásí oběti

Nejméně devět lidí zemřelo v ukrajinském Kyjevě při druhém ruském útoku na metropoli během jediného týdne. Hlášeno je také 46 zraněných osob, mezi nimi pět dětí. Útok přichází v době, kdy se členské státy připravují na pravidelný summit NATO. Informovala o tom BBC. 

před 7 hodinami

včera

Péter Magyar

Magyar zahájil boj o odvolání maďarského prezidenta Sulyoka

Maďarský premiér Péter Magyar předložil návrh novely ústavy obsahující dvanáct bodů, jehož cílem je odvolání prezidenta Tamáse Sulyoka a oslabení vlivu předchozí administrativy Viktora Orbána. Jedním z hlavních pilířů tohoto návrhu, který předseda vlády oznámil na sociálních sítích, je právě ukončení funkčního období současné hlavy státu.

včera

Andrej Babiš

Česká vláda se hlasitě vymezuje vůči Tchaj-wanu, na pozadí ale obchod čile pokračuje, píše prestižní asijský server

Vládní kabinet premiéra Andreje Babiše, který se k moci vrátil koncem roku 2025, přinesl znatelnou změnu rétoriky ve vztahu k Tchaj-wanu. Zatímco předchozí vládní garnitura udělala z Prahy jednoho z nejnadšenějších partnerů Tchaj-peje v Evropě, Babiš tento postoj dlouhodobě kritizoval jako ideologické podbízení, které poškozuje české ekonomické zájmy v Číně. Jak upozornil prestižní server The Diplomat, podrobnější pohled na reálné kroky nové vlády ukazuje, že ačkoliv došlo k výraznému ochlazení oficiálních prohlášení, praktická podstata a věcná spolupráce mezi oběma zeměmi zůstaly v mnoha ohledech nedotčeny.

včera

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

včera

včera

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

včera

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

včera

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

včera

včera

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

včera

Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?

Minimální mzda v České republice by mohla v příštím roce vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak mohla zvýšit na 26 900 korun. Tyto částky vycházejí podle informací České televize z podkladů k připravovanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku, které má projednat tripartita.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy