Poslanec popsal, jak probíhalo jednání o vydání Babiše. A připomněl důležitý slib, který šéf ANO dal

Praha – Členové mandátového a imunitního výboru Poslanecké sněmovny po pětihodinovém jednání ve středu večer oznámili, že doporučili vydat dva nejvyšší zástupce hnutí ANO - Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka - k trestnímu stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo. Jeden z členů výboru teď detailněji popisuje, jak rozhodování probíhalo.

„Na mandátovém a imunitním výboru jsme rozhodovali, jestli doporučíme vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka v tzv. kauze Čapí hnízdo,“ uvedl na svém facebookovém profilu poslanec Martin Lank.

„Za prvé – nejsme soud. Nerozhodujeme o vině a nevině. Nevyšetřujeme ani neposuzujeme, jestli se trestný čin stal. To je záležitost orgánů činných v trestním řízení – a nedovedu si představit, že by vyšetřovatel a státní zástupce v takto citlivé věci požádal o vydání poslanců, aniž by měli opravdu pořádně „vyfutrované“. Nakonec, 3500 stran vyšetřovacího spisu není málo,“ podotkl poslanec.

Vysvětluje také, čím přesně se výbor vlastně musel zabývat. „My máme posoudit, jestli případné vydání může ohrozit fungování Parlamentu jako instituce, výkon mandátu poslance, případně jestli s ním může daný skutek nějak souviset,“ popisuje Lank.

Jedním dechem dodává, že čin se stal asi před deseti lety, takže s výkonem mandátu souviset nemůže. „Máme před sebou posledních pár dní schůze Sněmovny – takže její chod to asi také ohrozí jen těžko. Že není vhodná doba? No a kdy by měla být? Prakticky neustále je před nějakými volbami – a z hlediska podezřelých vhodná doba pro trestní stíhání asi nebude nikdy. Začali to vyšetřovat až po skoro deseti letech, protože prostě teprve tehdy dostali trestní oznámení. A vyšetřovat začít museli. Nemluvě o tom, že celá kauza mohla být na stole mnohem dříve – nebýt průtahů a zdržování,“ uvedl s tím, že někteří dotčení odmítali s vyšetřovateli spolupracovat.

„Že stíhání může ovlivnit předvolební kampaň a výsledek voleb? No to jistě ano – ostatně, už ovlivňuje. A rozhodnutí výboru by ho ovlivnilo také, ať už by bylo jakékoli. Ale to přeci není argument pro aplikaci imunity. Kdyby byl stíhán jakýkoli předseda jakékoli politické strany, který zrovna není poslancem, také by to ovlivnilo jeho šance v kampani – a nemohl by se schovávat za imunitu,“ říká politik.

Na závěr připomíná Babišovy sliby z minulosti. „Hnutí ANO šlo do voleb s tím, že je pro zrušení imunity. Jeho zástupci vždy deklarovali, že budou vždycky hlasovat pro vydání. Dokonce to, tuším, měli ve svém etickém kodexu. Příští týden, až o vydání bude hlasovat Sněmovna, uvidíme, jak se zachovají...“ dodal Lank.

Poslanec Martin Lank byl do Sněmovny zvolen jako nestraník na kandidátce hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, v letech 2015 až 2016 byl místopředsedou hnutí Úsvit - Národní koalice, od roku 2017 je členem strany Realisté.

Sněmovní organizační výbor navrhl, aby Sněmovna o vydání Babiše s Faltýnkem hlasovala ve středu 6. září.

Související

Soud, ilustrační foto

"Buzeranti jsou nemoc, Romové do plynu." Staník dostal podmínku, u soudu napadal režim v ČR

Obvodní soud pro Prahu 1 uložil bývalému tajemníkovi SPD Jaroslavu Staníkovi roční podmíněný trest kvůli výrokům, které pronesl ve sněmovní restauraci na adresu homosexuálů, Romů a Židů. Muž má také zaplatit 70.000 korun. Podle soudkyně Heleny Králové se dopustil trestných činů podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Rozhodnutí není pravomocné, obě strany si ponechaly lhůtu na odvolání.
Volební sjezd hnutí Úsvit - Národní koalice

Černoch opouští Úsvit. Nabídky od ostatních stran má, zatím se nerozhodl

Praha - Šéf poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch se rozhodl opustit stranické řady tohoto subjektu. Pro EuroZprávy.cz uvedl, že ho k tomu vedly dlouhodobé neshody s vedením pod taktovkou Miroslava Lidinského. Poslední kapkou pro Černocha byla spolupráce některých členů Úsvitu na kandidátkách, kde figuruje Adam Bartoš (Národní demokracie).

Více souvisejících

Martin Lank Andrej Babiš Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) Poslanecká sněmovna Úsvit - Národní koalice

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 1 hodinou

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 6 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy